Michal Prokop - Bitva o Karlův most

Bitva o Karlův most byla zahájena. Práve dnes. A proto se dnešní písnička se totálně hodí k dnešnímu dni. Sedí na něj jako nočník na prdel nebo nočník na prdel, chcete-li, tak či tak, sedí moc. Tak se pěkně uvelebte, vyposlechněte... a poslyšte příběh, jak to všecko souvisí s dneškem. 

TSD čili Teorie slizové díry

Čvachtala jsem se doteď ve vaně, konverzovala s mamkou o životě a jeho nástrahách... a náhle ejhle, nečekán nezván přišel nápad a rozvinul se do podoby velké filozofické teorie. Asi obnovím tradici Teorií, vzniklou kdysi dávno na intru, kdy v dobách největší slávy vznikaly ve spolupráci se Zuzan a Májkou perly jako Teorie kuličky, Teorie autoškoly nebo Teorie špatného vidění... Někdy vám je možno předhodím. Dneska tu ale je žhavá novinka - Teorie slizové díry! Držte se, jedeme dál močálem černým okolo bílých skal...

Poslední semestr zahájen s nadějnými vyhlídkami

Zpátky ve škole. Po pěti týdnech práce, flákání a shánění zápočtů mi zase začíná pevnější režim. Tak vám o tom něco málo povím, aby se neřeklo, že se flákám i na blogu... Ve zkratce se ale věc má tak, že se (opět) nepředřu, nejnáročnější na tomhle semestru bude psaní bakalářky, učení se na státnice a věc už poměrně akutní, totiž podání přihlášek na navazující mgr studium. První škola je jasná, ovšem chtělo by to i nějakou pojistku, a to bude poměrně velký průšvih... No ale uvidíme. S chutí do toho a půl hotovo, říká se... 

!!! KAM SE VÁM TOČÍ? !!!

Přátelé, kamarádi i náhodní příchozí, jsme s Paajou v šoku, jsme konsternovány a nevěříme svým očím a svým hlavám. Proto jsme se rozhodly se s vámi o zdroj naší konsternace podělit. Otevřete-li si pokračování článku, uvidíte pohyblivý obrázek, siluetu dámy. Silueta se otáčí. Co nás zajímá? Otáčí se dáma VE směru hodinových ručiček, nebo PROTI?

Je to zajímavý test vašeho mozku. Co to znamená, to si můžete přečíst pod obrázkem. A teď ještě... proč jsme z toho tak konsternované? Napřed se nám, mně i Paaje, dáma suverénně točila v jednom směru. Druhý jsme si neuměly představit ani ve snu, prostě to NEJDE, abyste něco přiměli otáčet se opačně, když se to otáčí nějak... Jenže pak jsme si začaly obrázek postupně zakrývat... a ono se to pomalu začalo hýbat naopak. Napřed jen části těla, když jsme odkryly celek, přeskočil pohyb zpět na původní směr. Všecko to prostě obrátit nešlo.

Pak jsme si otevřely víno. A když měla každá z nás v sobě dvě skleničky, spustily jsme dámu znovu. Jede v původním směru. Pak přinuť kousek těla změnit směr... a pak to najednou šlo celé dámě. Najednou se točila naopak!!! Chvilka dalších snah a pokusů - a naučily jsme se ji měnit směr na povel. Z jednoho směru do druhého to jde líp, z druhého do prvního hůř, ale jde to. Jsme z toho poněkud mimo a pořád to nechápeme. Ale dost plků - podívejte se na ni sami, je v Pokračování.

A MOC prosíme... napište do komentářů, jak se točila vám. A povedlo se vám ji přimět ke změně směru pohybu? Pokud ano, jak? Od čeho jste začínali? A změnila směr napořád, anebo jen na chvilku? A umíte ho měnit na povel, když se vám chce, anebo si to dělá "samo"? Povídejte, pište. Jsme neuvěřitelně zvědavý...

Hlavouni volí nevolí a my se můžem zbláznit

Politická elita si celý den láme hlavu, jestli teda toho prezidenta volit tajně či veřejně, potažmo jestli ho vůbec dneska volit, a novináři z toho jsou na nejvyšším stupni pohotovosti. Teda ti pořádní novináři. Nás žurnalistčích mláďat si nikdo ani nevšimne, takže se tu můžu už nějakou chvíli uhlodat nudou...

Je pryč, je pryč, Tachecí je pryč!!!

Arogantní ženština z Radiožurnálu, jistá Barbora Tachecí, už není ženštinou z Radiožurnálu! Předevčírem ji vedení Českého rozhlasu odvolalo. Tak si říkám, že přece jenom ta společnost není tak prohnilá skrz naskrz. Přijde mi totiž vcelku jasné, odkud vítr vane. Nebýt těch tisíců podpisů na peticích, nevím, jestli by padla... A tak si říkám, že přece jen má smysl projevit svůj názor, podepsat se pod něj a doufat... 

Mamas & Papas - Make Your Own Kind Of Music

Štěstí. Co je štěstí? To je, milé děti, věc, která způsobuje strašlivé hrabání, třeba takové, jako mám já teď. A zní mi u toho jedna jediná písnička. Optimistická, povzbudivá, taková, se kterou se mi dobře vstává i pracuje, a to je prosím u mě co říct... Poprvé jsem ji slyšela v úvodním dílu druhé série Ztracených a zapamatovala jsem si z ní jen tu úžasnou náladu, která na mě v tu chvíli zapůsobila... No a předevčírem se Paaja tak vrtala na Youtubu - a co nenašla... písničku ze Ztracených. Písničku jsme zdárně identifikovaly, stáhly.... a zamilovaly se. Strašně. A taková láska, to je štěstí...