24. 12. 2017

Hezké Vánoce a PF 2018

Krásné a klidné Vánoce
strávené s těmi, které máte rádi, 


a rok 2018 
plný dobrých cest, šťastných návratů 
a milých setkání
přeje T. 


19. 11. 2017

Dovolená Velké Losiny (listopad 2017)


Tentokrát jsem na tradiční listopadovou minidovolenou vyrazila do Velkých Losin. Do městečka, kde jsem kdysi jako mrňavé dítko strávila dlouhé týdny v lázních. Vydat se snad po pětadvaceti letech po stopách svých vzpomínek může být hrozně zajímavé. Prochodila jsem nejen Losiny a lázně, ale i pěkný kousek okolí.

6. 11. 2017

Ze čtenářského deníku - nasbíráno už dříve...

Joseph Heller - Hlava XXII: 
  • Jestli je na světě něco, za co by stálo za to umřít, pak je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu.

Stieg Larsson - Dívka, která si hrála s ohněm: 
  • Neexistují žádní nevinní. Existují jen různé stupně odpovědnosti.
  • Holger Palmgren byl totiž na rozdíl od mnoha jiných přesvědčen o tom, že Lisbeth Salanderová je naprosto morální člověk. Problém spočíval v tom, že její morálka se pokaždé úplně neshodovala s tím, co stanovoval zákon. 
A. C. Clarke - Návrat Rámy: 
  • Dokonce ani v nejmenším ho neznepokojoval zcela odlišný pohled víry a fyziky. O'Toole měl totiž dar, který mu umožňoval rozpoznat, na kterou otázku hledat odpověď u fyzika a na kterou u faráře.
A. C. Clarke - Ráma tajemství zbavený: 
  • Musíme nakonec zemřít proto, myslela si Nicole a stírala si hřbetem ruky slzy, že v našich mozcích už nezbývá žádný prostor pro další vzpomínky.
Betty McDonald - Co život dal a vzal: 
  • Učit lidi, kteří nemají co říct, a nevědí, jak to mají napsat, je velice smutný úkol.
z filmu Příběh Alvina Straighta: 
  • "Co je nejhoršího na stáří, Alvine?"
    "Na stáří jsou nejhorší vzpomínky na mládí."
Lewis Caroll - Alenka v říši divů: 
  • "Jací lidé bydlí tady v okolí?"
    "Tamtím směrem," mávla kočka pravou tlapkou, "bydlí kloboučník. A tamtím směrem," mávla druhou tlapkou, "bydlí zajíc březňák. Jdi si, ke kterému chceš. Oba jsou potrhlí."
    "Ale já nechci mezi potrhlíky," bránila se Alenka.
    "Málo platné," řekla kočka. "Tady jsme všichni potrhlí. Já jsem potrhlá, ty jsi taky potrhlá."
    "Jak to víš, že jsem potrhlá?" zeptala se Alenka.
    "To je jisté. Jinak bys sem nechodila." 

15. 9. 2017

1. 9. 2017

Život někdy umí lidem naložit... a teď se vracim



Život někdy umí lidem naložit... 

...ale to nejhorší je snad za mnou. Dneska jsem odevzdala disertaci k malé obhajobě. 
A teď sedím, mám prázdno v hlavě a bez výčitek se vracím k objevům letošního šílenýho léta. 

A najednou mám hroznou chuť hrát na kytaru, zpívat, vybarvovat omalovánky a chodit. 

Ale dokážu jen tupě koukat a spát. 
Nevadí. Bylo nám dobře...  a bude líp.



15. 8. 2017

Vandr Praha - Blaník (srpen 2017)


"Z Prahy pokaždé na jinou stranu" - už pátý ze série našich letních vandrů s Májkou. Tentokrát jsme vyrazily na Blaník. Cca 70 kilometrů a pěkná cesta. Akorát nás letos poprvé vypeklo počasí a naše výprava byla během třetího dne nepříjemě přerušena brutálním slejvákem na Benešovsku. Ale nezalekly jsme se, popojely do civilizace, pronajaly si bydlení na jednu noc, věci i sebe usušily a putovaly jsme dál. Přes Ratměřice, kde v zámeckém parku rostou mé milované sekvojovce obrovské, a dál až do cíle. Nejkrásnějším místem celé výpravy ale kupodivu nebyl pověstmi opředený Velký Blaník, ale sousední Malý Blaník s překrásnou starou zříceninou kaple. Nádherné a opomíjené místo.

6. 7. 2017

Pozdrav z cest: Zříceniny Aueršperk, Zubštejn, Pyšolec

Posílám stručné prázdninové pozdravení vám, kteří sem možná snad ještě zabloudíte. Nedivím se, když už vás takových moc nebude. Blog už žije jen ze své minulosti a v dohledné době to asi lepší nebude. Žiju, ba dokonce žiju šťastně a spokojeně, možná víc než kdy předtím... ale času a sil není nazbyt, a na psaní tuplem ne. Důvodů to má mnoho. 
  • našla jsem člověka, se kterým se báječně dělá spousta věcí - chodí na vandry a na zříceniny i na plesy a opulentní večeře; pije víno, převáží tůčko a pečuje o jiná letadla; lítá po světě i v oblacích... a tak se snažím trávit s ním co nejvíc času v mezidobích, kdy nelítá někde v dálkách
  • píšu disertaci, co musí být do konce srpna hotová a odevzdaná
  • chodím do práce a omezeně stále funguju pro Technet
  • lítám mezi Prahou, Vysočinou, Kunovicema a občas nově i Beskydama
  • občas je něco potřeba udělat pro kunovické muzeum
  • většina mých přátel se loni a letos splašila a začala se ženit a vdávat, pročež mě letos čeká asi pět svateb, na něž je nutno vyrobit přání, vymyslet svatební dar, naplánovat cestu tam a strávit tím celý víkend
 A protože po loňském zápřahu je mi už jasné, že nejen prací a dobrovolničením živ je člověk, ale že je taky potřeba zastavit se, vysadit, odpočinout si, vypadnout ven a vyčistit si hlavu, a hlavně být s těma, co má člověk rád... tak občas taky nedělám vůbec nic a jen odpočívám, hostím přátele u nás na severu, případně píšu do deníků a zpracovávám zážitky z cest a ze života. 
A tak vám posílám pozdrav z poslední cesty - vandru s milým po zříceninách v okolí Bystřice. 



5. 6. 2017

Ze čtenářského deníku - perly nalezené v braku

Stephen King - To: 
  • Možná ani něco takového jako dobří a špatní kamarádi neexistuje, možná existují prostě jen kamarádi, lidé, kteří za vámi stojí, když je vám nejhůř, a kteří vám pomáhají překonávat samotu. A pro ně asi stojí za to mít strach, doufat a žít. A možná také i za ně zemřít, když je  to třeba. Žádní dobří kamarádi. Žádní špatní kamarádi. Jen lidi, s nimiž chcete, s nimiž potřebujete být; lidé, kteří se zabydlí ve vašem srdci. 
Stephen King - Dračí oči: 
  • Lidské mysli, obzvlášť mysli dětí, jsou jako studny, hluboké studny plné dobré vody. A někdy, když je některá myšlenka příliš nepříjemná a nesnesitelná, člověk tu myšlenku zamkne do těžké skříňky a hodí ji do  té studny. Poslouchá, jak to žbluňkne... a skříňka zmizí. Jenže ona samozřejmě nezmizí, ne doopravdy. Flagg byl velmi starý, velmi moudrý a zároveň velmi prohnaný, takže věděl, že i ta nejhlubší studna má dno, a skutečnost, že něco zmizelo z očí, ještě neznamená, že to zmizelo nadobro. Je to stále tam, spočívá to na dně. A věděl, že skříňky, ve kterých jsou pohřbeny ty zlé, děsivé myšlenky, mohou shnít, a že ten hnus zevnitř může po nějaké době prosáknout ven a vodu otrávit... a když je studna mysli otrávená hodně, výsledkem je to, čemu říkáme šílenství.
Dean Koontz - Chladný plamen: 
  • Život, to je, jako když v cukrárně dostanete borůvkový koláč, ale objednala jste si meruňkovej s oříškama. Takže v tom koláči, co máte, nejsou žádný meruňky ani oříšky, a vy se můžete zbláznit samým přemejšlením o tom, oč přicházíte, když jediná rozumná věc je si říct, že borůvky maj taky něco do sebe. 
ze seriálu Lost: 
  • My jsme ty proměnné. Lidé, kteří myslí, zvažují, rozhodují se, mají svobodnou vůli. Můžeme změnit svůj osud. 
Stephen King - Časožrouti: 
  • Co se s námi stane, když se nám nepodaří najít tu trhlinu? přemýšlel. Co se stane, jestli nám dojde palivo? Havarovat přece nemůžeme, tomu nevěřím. Nelze narazit do ničeho. Asi budeme padat... a padat... a padat. Jak dlouho? A jak hluboko? Jak hluboko se dá padat do nicoty?
    Nemysli na to.
    Ale jak se to dělá? Jak se člověk může vzepřít myšlenkám na nic? 
Stephen King - Christina: 
  • Myslím, že tehdy jsem pochopil, že to, co lidi opravdu děsí na dospívání, je skutečnost, že si přestanete zkoušet jednu životní masku a začnete si zkoušet tu druhou.
  • Pokud být dítě znamená učit se žít, potom být dospělý znamená učit se umírat.
  • "Synu, nejspíš jsi moc mladý na to, abys hledal moudrost v jiných slovech než ve svých, ale povím ti toto: Láska je nepřítel." Pomalu pokýval hlavou. "Ano. Básníci neustále a někdy schválně traktují lásku chybně. Láska je starý zabiják. Láska není slepá. Láska je kanibal s neobyčejně bystrým zrakem. Láska je jako hmyz; pořád má hlad."
    "Co žere?" zeptal jsem se, aniž jsem tušil, že se budu na něco ptát. Každičká moje součást kromě úst považovala rozhovor za šílený.
    "Přátelství," odpověděl George LeBay. "Požírá přátelství." 
Stephen King - Temná věž (díl 7, Temná věž):
  • A myslím, že tak skončí svět, spíš jako oběť lásky než nenávisti. Protože láska je mnohem ničivější zbraň, jistě.

10. 5. 2017

Dovolená Kocourov (květen 2017)


Opět jsme se s Májkou tradičně jarně vypravily do Českého středohoří a Kocourova. Hlavním cílem letošní několikadenní výpravy byla Luční hora a Hazmburk. 

30. 4. 2017

Dovolená Bulharsko - skály Belogradchik (duben 2017)


Milej vyrazil na služební výjezd do Bulharska... tak jsem se za ním na pár dní vypravila taky. Je to pěkná, turisty příliš nezaplavená země, kde se dají najít krásná místa - třeba jako tohle skalní město a hrad Belogradchik.

1. 1. 2017

Zpěvy novoroční 2016/2017

Starý rok se překulil v nový a já opět bilancuju. Letos jsem už dávno věděla, o čem to bude, ale dlouho jsem nevěděla, co k tomu bude znít. Nakonec jsem vybrala opět dvě písně. Nejsou to ty vůbec nejoblíbenější za letošek. Jsou to ale písně, které se něčím trefily do okamžiku, v němž zazněly,  zasáhly cíl a vryly se pod kůži.