7. 2. 2008

Je pryč, je pryč, Tachecí je pryč!!!

ikona.svetArogantní ženština z Radiožurnálu, jistá Barbora Tachecí, už není ženštinou z Radiožurnálu! Předevčírem ji vedení Českého rozhlasu odvolalo. Tak si říkám, že přece jenom ta společnost není tak prohnilá skrz naskrz. Přijde mi totiž vcelku jasné, odkud vítr vane. Nebýt těch tisíců podpisů na peticích, nevím, jestli by padla... A tak si říkám, že přece jen má smysl projevit svůj názor, podepsat se pod něj a doufat... 

Dověděla jsem se to včera odpoledne v práci, když mi na mail přišla tisková zpráva ČRo, komentující odvolání Tachecí. COŽE, nadskočila jsem až do stropu a jala se to ověřovat a detaily zjišťovat jinde na netu... Okamžitě jsem psala smsku spoludegénovi Paaji a měla jsem chuť začít po redakci hopkat jako ten náš růžový kolejní bob.

Ale co mě na tom vlastně tak potěšilo? Abych se přiznala, v posledních dnech mě přítomnost žáby Tachecí na informačním prameni už štvát přestávala. Radiožurnál jsem poslouchat přestala a proč se donekonečna rozčilovat něčí arogancí a ignorancí? Ať si tam promězamě sedí. Je to smutné, ale rezignovala jsem. Nemá smysl žrát se něčím, co nemůžu ovlivnit - a tohle už jsem ovlivnit nemohla. Jediné, co jsem mohla, bylo zanadávat si na netu a podepsat petici, což jsem učinila.

Ohromnou radost mi udělal symbolický rozměr téhle události. Já osobně pochopila krok vedení rozhlasu jako vzkaz nám, nespokojeným posluchačům - víme o vás a nehodláme vás ignorovat, jako "paní" ředitelka Tachecí. Vedení sice odvolání zdůvodnilo problémy v komunikaci, ale pardón - paní Tachecí byla svým chováním známá už dávno předtím, než převzala vedení Radiožurnálu, a jen naprostý blb nebo naivka si mohl myslet, že z této pozice chování změní a komunikace s ní bude příjemnou záležitostí.

Je jasné, že starý dobrý Radiožurnál se nám nevrátí. Nové vedení stanice a ČRo se shodlo, že si špinavé prádlo vyperou doma, nehází na odchozí Tachecí větší špínu, než je nutné a tak naznali, že všechny její změny nebyly špatné a proto se před 1. leden vracet nebudou. Vcelku pochopitelné. Změny se staly, vám se sice nelíbí, ale nelíbila se vám taky Tachecí, tak jsme vám ji odstranili, máte radost? Tak mějte a buďte shovívavější k nové podobě vysílání a přestaňte si stěžovat. Vyšli jsme vám vstříc odvoláním té paní, to nebylo tak těžké, protože nám taky úplně nevyhovovala...

Není to výhra na plné čáře, ale v tu se asi ani doufat nedalo. Mám ale pocit, že jsme tuhle hru o Radiožurnál vyhráli. A ten pocit z vítězství je o to hezčí, že se hrálo podle férových pravidel. Je to hlavně povzbuzení do budoucna - že pořád ještě má smysl nerezignovat a snažit se věci ovlivnit svým malým dílem...

6 komentářů:

  1. Promiň mi, že nesdílím optimismus.
    Poprvé jsem taky nadskočil do stropu, ale pak jsem si všimnul propasti pod sebou. TOHLE JE TEPRVE ZAČÁTEK. Vedení ČRo totiž posluchače ignoruje ještě víc - právě tím, že odvolání zdůvodňuje vnitřními neshodami a odmítá uvést podrobnosti.

    OdpovědětVymazat
  2. Neresignuj, musime si svuj Radiozurnal vybojovat zpatky!

    OdpovědětVymazat
  3. mně je jí teď skoro líto. chudák skončila v bohnicích, asi toho na ni bylo moc. ale pravda je, že si za to může sama, káča.

    OdpovědětVymazat
  4. Tachecá odešla, na vlnách ČRo1 je ale její práce cítit pořád stejně. Je to škoda, ale tahle hra má (pořád) záporný součet....

    OdpovědětVymazat
  5. Na Barboře se výrazně podepsala její matka. Ta její výchova -jak jí pořád podsouvala, že není dost dobrá. Jak jí nutila vdát se - vzala si chlapa, kterýho vůbec neměla ráda. Po 10 letech se s ním rozvedla... A teď nám Marcelka Dolečková tvrdí,že se nezbláznila z prac.stresu ani z Ivouška. Lhala za bolševika, lže i teď. Jako její matka, s Bárou pořád ve styku, si vůbec ničeho nevšimla, jak se chová (arogance, hysterie.....)? Pořád B. předhazovala, že není dost dobrá. Porucha musela nastat už v dětství.

    OdpovědětVymazat
  6. Moc se v problematice neorientuju...ale jedna věc mě těší; a to ta, že sem tam ty petice opravdu mají smysl:o). To je povzbudivá zpráva...

    OdpovědětVymazat