Mamas & Papas - Make Your Own Kind Of Music

Štěstí. Co je štěstí? To je, milé děti, věc, která způsobuje strašlivé hrabání, třeba takové, jako mám já teď. A zní mi u toho jedna jediná písnička. Optimistická, povzbudivá, taková, se kterou se mi dobře vstává i pracuje, a to je prosím u mě co říct... Poprvé jsem ji slyšela v úvodním dílu druhé série Ztracených a zapamatovala jsem si z ní jen tu úžasnou náladu, která na mě v tu chvíli zapůsobila... No a předevčírem se Paaja tak vrtala na Youtubu - a co nenašla... písničku ze Ztracených. Písničku jsme zdárně identifikovaly, stáhly.... a zamilovaly se. Strašně. A taková láska, to je štěstí...

Make Your Own Kind Of Music The Mamas &  The Papas Nobody can tell you There's only one song worth singing They may try and sell you Cause it hangs them up To see someone like you    But you gotta Make your own kind of music Sing your own special song Make your own kind of music Even if nobody else sings along You're gonna be nowhere The loneliest kind of lonely It may be rough going Just to do your thing Is the hardest thing to do But you've gotta Make your own kind of music Sing your own special song Make your own kind of music Even if nobody else sings along So if you cannot take my hand And if you must be going I will understand   You gotta  Make your own kind of music Sing your own special song Make your own kind of music Even if nobody else sings along

Vymysli si vlastní muziku Mamas & Papas Nikdo ti to neřekne Je ale jen jedna písnička, co stojí za zpívání Pokusí se tě prodat protože je to ničí vidět někoho, jako jsi ty Ale ty si musíš Vymyslet vlastní druh muziky Zpívej svou vlastní píseň Vymysli si vlastní druh muziky I kdyby se k tobě neměl nikdo přidat Asi to nikam nedotáhneš Ten nejosamělejší z osamělých Může to být těžké Starat se jen sám o sebe je to nejtěžší, co se dá dělat Ale ty si musíš vymyslet vlastní druh muziky Zpívej svou vlastní píseň Vymysli si vlastní druh muziky I kdyby se k tobě neměl nikdo přidat A jestli nemůžeš vzít mou ruku a musíš jít Pochopím to Musíš si Vymyslet vlastní druh muziky Zpívej svou vlastní píseň Vymysli si vlastní druh muziky I kdyby se k tobě neměl nikdo přidat

Štěstí je zamilovat si písničku jen kvůli její náladě, i když víte, že má vlastně stupidní text a vy se odjakživa tváříte jako inteligent, který posuzuje muziku podle slov...

Štěstí je mít spolubydlící, se kterou si můžete vymyslet imaginární chlapy a každonočně se o nich do tří bavit a přitom vědět, že vás druhá strana nemá za debila a že se v tom vyžívá minimálně stejně jako vy...

Štěstí je napsat spolubydlící smsku pohledem vašeho imaginárního chlapa a obdržet zpátky odpověď "Miluju Paaju" s podpisem jejího imaginárního chlapa... a vědět, že vy ani spolubydlící netrpíte schizofenií či jinou duševní poruchou...

Štěstí je jen tak vyrazit do města, poslouchat tu písničku snad už posté, vykašlat se na to, že je špatně vyvážená a drnčí vám jedno ucho, a jít a smát se na celý svět...

Štěstí je chechtat se na půl ulice jen proto, že je teplo, modrá obloha, svítí sluníčko, máte před sebou půl volného dne, povedlo se vám objednat si noviny na bakalářku a těšíte se na chleba se šunkou a višňovou Studentskou pečeť...

Štěstí je vylézt z pošty, kam jste byli poslat nejlepší kamarádce balíček na povzbuzení, uvidět na zastávce autobus směr Letiště a říct si "Že si já kretén nevzala foťák", mávnout rukou a s úsměvem jít na koleje...

Štěstí je vyrazit na kulečník a fotbálek s kamarádkama z gymplu, probrat první poslední, přiopít se dvěma deci vína a pak vykládat jedné naprosto normální a druhé rádoby normální kamarádce, jak je úžasné mít imaginárního chlapa a jak je vám v tom stavu úžasně. A hrdě se dmout a nadskakovat radostí z toho, že vás maminka téměř nejlepší kamarádky označila za nejvíc odstrašující příklad ve věci vztahů, ač si vás jinak moc váží a má vás moc ráda...

Štěstí je vracet se v jedenáct v noci na kolej, připadat si nekonečně úžasně a spokojeně a vylézt na strom, chvíli na něm jen sedět, fotit a vychutnávat si ten pocit štěstí...

Štěstí je vědět, že ten váš pocit štěstí nezávisí bezprostředně na okolí, ale že klíč k němu máte v sobě vy sami díky vašemu přístupu k životu. A vědět, že sice potřebujete kolem sebe lidi, kteří ten pocit umocní a dovrší, ale že máte dar takové lidi potkávat, neztrácet a nacházet další a další...

Štěstí je přečíst si na Degénech u srdce hřející komentáře od pár lidí, na jejichž mínění vám záleží... a uvědomit si, že pár takovýchhle názorů dokáže tisícinásobně vyvážit nepřející kopance a pliwance těch, kteří nedovedou pochopit recesi a srovnat se se svou uraženou ješitností...

Štěstí je popíjet Smetanový drink, psát si naprosto osobně se slečnou, s níž se online znáte asi půl hodiny, a mít pocit, že z toho bude něco dalšího úžasného, jako se vyvinulo s Kamarádem, co začal psát do Irska, pokračovalo to i nadále a neskončilo to ani po dvou osobních setkáních...

Štěstí je opít se energetickým drinkem z Normy za deset korun a zkouřit se ubaleným černým čajem s příchutí horké čokolády.

Štěstí je říct DOST, už nekecám :o)

Štěstí je dobrá noc s klidným spánkem. Přeju vám oboje...