Hezké a klidné svátky a p.f. 2011...

Krásné a především klidné (letos ten klid ocením, jako snad ještě nikdy :o) Vánoce vám všem, kteří sem zabloudíte záměrně nebo náhodou... a naviděnou v novém roce.

PLS - Průvodce letištního spáče :o)

První příspěvek nového (a doufám, že hluboce přínosného) tématu do veřejné rubriky (alias Teri radí a doporučuje)  vzniká symbolicky na letišti. Po aspoň zčásti prospané noci, jak jinak. Jsem na cestě domů, před šesti hodinami jsem přistála v Budapešti... a Erasmus je za mnou. Teda až na nepříjemné pozůstatky, jako dvě eseje a spousta papírování. Všecko se zvládlo, všecko se stihlo. A pořád ještě jsem v útlumu od přemýšlení (obrannej mechanismus, aby mi tak moc nedocházelo, že je to pryč) a přitom v pohotovostním režimu kvůli cestování a zařizování. Takže je dobré ho využít, ale přitom odlehčeně, aby se zbytečně nepřipomínalo to, co už není. Takže jsem se rozhodla se vám vyznat ze své zvrhlé záliby - spaní po letištích. Třeba se někdo z vás inspiruje a zase se nás po letištích bude se spacákem potulovat víc :o)

Jde se do finále

Zbývají poslední dva dny a noc. Víc než týden jsem nepsala. Bylo toho moc, je toho moc a bude toho moc. Rodina, balení, loučení, smutek. Čekáte inteligentní zápisek? Tak to jste tu dneska blbě. Bude to rychlý, zmatený, možná přiblblý. Ale... who cares. Koho to zajímá.

Jo, fotky si můžete najjít zde: http://terryle.rajce.idnes.cz

Zabte Finnair, zabte letušky Finnairu, zabte MĚ

Tímto se oficiálně vzdávám své dlouhodobě těžce budované pověsti odborníka na letectví. JÁ, se kterou se kamarádky radí, jestli si myslím, že tohle a tohle letadlo poletí kvůli počasí nebo kvůli sopečnýmu prachu... JÁ... JÁ jsem přehlídla na stránkách Finnairu informaci o stávce letušek. Takže bratr s tátou ještě teď trčí ve Vídni, ačkoli jsme už skoro měli být všichni v Turku.

Píseň pro polární záři (kterou jsme neviděli)

Přežila jsem Laponsko! A bylo to snazší, než jsem si myslela. Jo, měli jsme extrémní teplo (přes den obvykle jen nějakejch -5, což je na 400 km za polárním kruhem výsměch). Výlet byl úžasnej, skvělej, báječnej... jet tam byla ta nejlepší věc, ke které jsem se tady ve Finsku rozhodla. Jen jediná věc nám zkalila zážitek: za celých pět nocí na severu jsme neviděli polární záři. Jen podivnej polární mrak (o němž jsem pár dní optimisticky tvrdila, že to byla hodně hodně hodně slabá záře, ale už si to myslet přestávám). Světla mytických bohyň, které odvádí padlé severské bojovníky do jejich severského nebe Valhally, se na nás podívat nepřišla. A to i přesto, že jsem pro ně složila písničku.