Nad tímhle světem už hvězdy nepadaj,
to jenom letadla někam míří...
Dobrá zpráva - první polovinu neočekávané cesty mám zdárně za sebou. Pěkné to bylo. Ovšem největší haluz byla, že z Londýna do Budapešti nás vezlo DEN služebně starý letadlo! Už když jsem ho viděla na ploše, A320 s konečkama křídel zahnutýma vzhůru, říkala jsem si, že tohle bude novej kousek. Ona je to docela novinka.
Když nám pak nevídaně sdílnej pilot na konci asi 10minutového monologu sdělil, že sedíme v úplně nové mašině a ať se k ní chováme pěkně... ano, mluvil o letadle jako o ní, "Take care of her" - moje teorie, že letadla jsou holky, je správná! :o]
... došlo mi, že bude asi fakt HODNĚ nový, když to říká i pilot. Po nezbytné revizi kokpitu /a posádky :o] po přistání jsem se dověděla, že tohle bylo desáté přistání. /"Pořád je tady ta tovární vůně, cítíte to?"/ .
Nicméně v rozespalosti jsem usoudila, že to "yesterday" jsem předtím zaslechla nějak omylem.
Nicméně v rozespalosti jsem usoudila, že to "yesterday" jsem předtím zaslechla nějak omylem.
Nebylo to omylem. Na netu jsem později po zadání registrační značky HA-LWS zjistila, že tuhle krásku převzala společnost 30.4.2013. A já v ní seděla včera, tedy 1.5. No... tebe jsem, holka, měla pokřtít. Kdybych to bývala věděla, tak bych si na tvý zdraví to víno během letu dala.
Tak ať ti to lítá, pohodlně a dlouho. A ať o tobě nikdy nemusím psát jinak než v dobrým!
