Moje první doktorandská konference - a hned za mořem. Vyrazila jsem do Denveru. Seznámení s USA bylo celkem příjemné. Dobře se tam chodí pěšky, mají tam pěkná vozidla a letadla, a všude jsou pohodoví a vstřícní lidé. Fajn to bylo.
Tady budu následující týden přebývat, menší prostory neměli. Mám ten nejmenší apartmán - obří ložnici s velkým obývákem.
Den první. Vyrazila jsem zařídit jednoduchou věc - koupit si adaptér do zásuvky.
Šokovalo mě počasí. Myslela jsem, že budu mrznout... a místo toho jsem se pekla.
Všude jsou dálnice, ale vedle nich chodníky, takže se všude dá dostat i pěšky! V porovnání s okrajem Prahy paráda. Žasnu.
Svačina. Americká, jak jinak.
Nu... a pak jsem sehnala adaptér, vrátila se na hotel a zjistila, že jsem v ... . Tedy ne tak docela. Zjistila jsem, že mi je blbě, že jsem šíleně unavená, že bych spala, že mám divnou náladu a je mi tak nějak ouzko. Nechápala jsem, vždyť jsem spala dost a ušla jen pět kilometrů. Až pak mě osvítilo a našla jsem si příznaky pásmové nemoci - zblbosti organismu z časového posunu. Trefa. Když na mě ta totální únava po poledni přišla, bylo u nás doma půlnoc a tělo se prostě zapomnělo v ČR a chtělo spát. :-D
Den druhý. Teplo venku mě přimělo porozhlédnout se po něčem lehčím na sebe, když jsem si dovezla samé teplé hadry. Nakonec jsem potkala tyhle nádherný šaty.
Cíl dnešního výletu - letecké muzeum se blíží.
Mezitím si pořídím zásoby na celý den a posbírám pár keší.
První americký nález.
A melatonin, hormon, co pomáhá usnout. Snad mi pomůže srovnat ty rozhozený vnitřní hodiny.
Denverské muzeum letectví a kosmonautiky.
V dlažbě před muzeem mají něco jako leteckou síň slávy.
Česká stopa!
Šaty v plné kráse.
Den třetí, jde se na konferenci omrknout terén.
Jo a bacha. Včera bylo vedro, ale dneska... dneska je tu sníh. Ehm.
Na konferenci
Den čtvrtý. Jdu přednášet.
Den pátý, vzhůru do města na nákupíčky. (OK, ne, že by mě to nějak rajcovalo, ale potřebuju pár věcí a dá se tu prý sehnat celkem kvalitně a ne draze.)
Konečně mám inteligentní kufr coby příruční zavazadlo. Sláva!
Mytí oken na výškové budově. Zajímavé.
Keška.
:-)
Balení, den před odjezdem.
Den poslední, ráno, odjezd na letiště.
Svítá a obloha čaruje.
První posun, směr New York.
V New Yorku. Už tam svítí Praha, je to dobrý.
Po nočním letu, blížíme se k Evropě a obloha se probouzí.
Doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat