Měla jsem v úmyslu obšťastňovat vás kamennými mozaikami každou neděli. Jenže když to nejde, tak to prostě nejde. Sice jsem se odhodlala a pustila se do skládání... ale nebylo to ono. Pořádná tvůrčí nálada se prostě nedá urychlit. Zato dneska se přihlásila s o to větší vervou, nečekána a vlastně ani nezvána. Ale když už přišla, musí se využít. Nebo zase odletí někam do dálek a už se nevrátí...
"Na pouti za zkušenostmi snažím se najít svou vlastní cestu
Někdy si vážně přeju, abych mohl prostě odletět
Když si myslím, že se posouvám kupředu, věci se najednou zastaví
Mám z toho strach - zdá se mi, že to tak bude navždy
A tak si hledám svůj vlastní prostor
A snažím se zjistit, kdo vlastně jsem..."
A tak si hledám svůj vlastní prostor
A snažím se zjistit, kdo vlastně jsem..."
Žádné komentáře:
Okomentovat