28. 11. 2010

Můj nejrozporuplnější adventní věneček

Adventní věneček si vyrábím každoročně od té doby, co jsem na vysoké. Prostě to k té době tak nějak patří - jednou za týden zapálíte svíčku, zklidníte se, dojde vám, jak ten čas letí... a přivolá vám to tu správnou vánoční náladu.
Letos jsem poprvé vážně váhala, jestli si věneček vyrábět nebo ne. Nebylo to proto, že bych na něj neměla potřebné suroviny - mašle nebo podstavce na svíčky. Letošní advent pro mě nebude především radostné odpočítávání do Vánoc... ale posmutnělé odpočítávání do odjezdu. Až zapálím poslední svíčku, překulí se poslední noc, poletí věneček do koše... a já poletím domů.
Ale pak mi došlo, že tím, že odmítnu odpočítávat týdny do odjezdu, ho stejně nezdržím. A snad ve mně ty přibývající svíčky časem vyvolají i to těšení na domov, na Vánoce a na vás. A snad to aspoň trošku převáží rostoucí smutek z blížícícho se odjezdu.
Takže tedy první svíčka hoří.
Tři  týdny.
finsky advent...

6 komentářů:

  1. Známe pár smutek a stesk tišících medicín...especially the green one..see ya sonn..;)

    OdpovědětVymazat
  2. damned, this sounds like a real touch of home... call of home is loud, still is loud! co dotek a volani, to je primo chut domova! aj... :)

    OdpovědětVymazat
  3. Taky jsem včera zapálil. Venku sněžilo, jako kdyby se měl točit film podle Lady, a začíná mi to drnkat na vánoční strunu. Přeju, ať Tvé zapalování a drnkání je příjemné a není v něm ani za mák smutku, protože advent by mělo být hlavně těšení na radost :-).

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju za milé přání, snad bude mít účinek. Nějak si ale začínám myslet, že to letošní zapalování a drnkání bude především v takovým shonu, že nestihnu na ten smutek ani radost moc myslet. Proč nemá den aspoň 48 hodin /abych mohla o deset hodin denně víc spát/?

    OdpovědětVymazat
  5. Jednou, je to už pár let, jsem byl před Vánoci v takovém frmolu, že jsem na Štědrý den v poledne ťukal na dveře rokycanské hájovny, jestli jim nezbyl nějaký vánoční stromeček :-). Tak doufám, že to budeš mít ve větším klidu než já tenkrát. Aspoň já už si to hlídám, aby se mi to nestalo.

    OdpovědětVymazat
  6. a víš, že mi to ani nepřijde tak hrozná šílenost? :o) Já si letos klidně umím představit, že budu ještě v poledne ťukat na dveře nějakýho marketu a prosit, jestli jim ještě nezbyly nějaký dárky. Ale zase na druhou stranu, mně řešení věcí na poslední chvíli až tak nevadí, nebývám z toho nervózní a spolíhám na to, že to nějak stihnu.
    Vidím to tak, že se velký shánění fyzickejch dárků bude konat zase klasicky 23. prosince v Brně, vyrazíme s tátou (jsme v tomhle naprosto stejní) a budem zuřivě lítat a shánět oba. A já ho budu hlídat, aby zase někam nevlít...

    OdpovědětVymazat