Jak souvisí láska k nakupování s lovem na chlapy

Přemítala jsem tak, co mě v uplynulém týdnu potkalo zásadního, aby se o tom dalo napsat pár řádků... Zastavila jsem se na věci jediné - uplynulý týden byl čistě, výrazně a výjimečně nákupní. Mě, zarytého odpůrce všech nákupů kromě nákupů v potraviných a papírnictví, totiž okolnosti donutily a já vyrazila po obchodech - a kupodivu úspěšně. A při honění ega, jak jsem to pěkně ponakupovala a budu mít zase minimálně rok klid, jsem si vzpomněla na naši nedávnou teorii o tom, jak souvisí nakupování s chlapama... A tak to sfouknu oboje jednou blogoranou :o)

Že z duše nenávidím nakupování, zejména nakupování oděvů všeho druhu, to vnímavý čtenář už dávno ví. V posledním týdnu jsem se ale překonala a dosáhla na tomto poli několika výrazných úspěchů - posuďte sami:

V neděli jsme se konečně po půlroce váhání a rozhoupávání s Paajou odhodlaly a zakoupily jsme tiskárnu. Tiskárna je pro člověka kolejního, co musí z týdne na týden dělat úkoly (které se dělají čtením textů, které číst z počítače je na palici, a navíc si tam neuděláte poznámky a nepřeložíte neznámá slovíčka tužkou na okraj) prostě nutností. A tak jsme vyhlížely a nakonec Paaja vyhlídla: ve slevě objevila sympatickou tiskárničku značky solidní, funkcí mnoha (tiskárničko-kopírko-skener), ale co hlavně, ceny více než přátelské!

A tak se rozhodlo, po internetu objednalo a v  neděli večer slavnostně na kolej přivezlo. Největší dojem z vyzvedávání v Holešovicích na nás udělaly platební automaty na hotovost - sakra, proč to nezavedou i jinde?? No a aby toho nebylo málo, přikoupila jsem si k tiskárničce taky novou myš. Ta původní byla dobrá tak k tomu, aby ji člověk hodil z okna - skoro přeskříplý ocásek jí mátl smysly a myš držení chápala jako dvojklik, dvojklik chápala jako jednoklik, prostě teror.

Jedna dobrá věc se podařila. Tiskárnu jsme slavnostně zabydlely a po provizorním útočišti u mě pod stolem jsme jí našly důstojné místo - sice kvůli němu byla přebudována půlka pokoje, ale prospělo mu to :o) A myš se ujala nápodobně, sice je větší, než se zdála a než byla ta původní, a má tvrdší stisk, ale to je o zvyku. Navíc je moc hezky modře podsvícená... =o)

Ve středu jsem učinila další ohromující věc. Anabáze s externím diskem se chýlila ke konci a já vyrazila pro slíbený zdroj - ten ovšem nebyl a dvojice pánů z břevnovského elektra se nakonec usnesla, že by bylo nejlepší vůbec ten disk rozkuchat a přešoupnout vnitřnosti do jiné krabičky. Ta že je jako lepší, menší, lehčí, líp se chladí... a má odolnější a snáze opravitelný zdroj. Za nový zdroj bych dala kolem šesti set, za novou krabičku včetně zdroje a práce dám maximálně devět set. Staniž se, rozhodla jsem. A ve čtvrtek ráno jsem si vyzvedla disk po totální plastice - sice k nepoznání, ale znovu funkční! Zase můžu koukat na Losty, Dr. House, M.A.S.H. a Letecké katastrofy. Zázraky se dějou.

V pátek se nákupní týden zázračně završil. Nejenže jsem konečně zastihla (asi na třetí pokus) doktorku na očním a učinila tak rozhodující krok k zeschopnění dosud nenositelných nových brejlí (tak to je, když si debil nechá špatně přeměřit oko a pak nevidí), ale naplnila jsem taky kvótu kalhot a zimního vybavení. Poučena vývojem posledních dvou měsíců, kdy mi během čtrnácti dnů bez varování odešly asi čtvery rifle, pořídila jsem v poslední době se sebezapřením dvoje nové. Poslední roky nakupování kalhot nenávidím ještě víc než kdy předtím - od té doby, co se téměř nedělají nohavice do zvonu, mám výběr brutálně zúžený. Jděte se už s těma  módníma trendama klouzat... 

V pátek jsem tedy vyrazila k bystřickému Vietnamci s cílem koupit čepici - měla jsem vyhlídnutu pěknou, dlouhou, teplou, černou - zkrátka univerzální a slušnou. Chodila jsem tak kolem čepic a zkoušela kdeco, protože tu vyhlídnutou už samozřejmě neměli, a tak nějak omylem jsem se dostala ke kalhotám. A tak se stalo, že mi jedny díky pěkné kapse do oka padly, ba dokonce jsem se uvolila si je jít zkusit... a naznala jsem, že ty čtyři stovky oželím pro ten pocit, že další dva roky nebudu muset jít nakupovat. Jo a tu čepici jsem si nakonec odnesla taky. Seriózní neměli, hrábla jsem tedy po té nejúchylnější: oranžovo - bílo - zeleně pruhované. Nemá chybu.

Domnívám se na základě výše uvedených fakt, že jsem projevila obdivuhodnou vůli a doufám, že zase pár let budu chodit nakupovat JEN jídlo, chlast, bloky a bombičky do pera. To zase bude radost z nakupování!

Abyste rozuměli, co mě na nakupování nejvíc deptá, je to vybírání. Něco si vymyslíte, ba dokonce vysníte... a oni to pak nikde samozřejmě nemají. A vám se nechce dělat kompromisy a hledat dál vás přestane bavit ve druhém obchodě. A tak buďto uděláte hnusný kompromis a koupíte věc, co se vám pak vlastně vůbec nelíbí... nebo utřete nos.

Malá odbočka. Před promocí nás na koleji návštěvou poctila Míša. Stáhly jsme dvě sangrijky, ulehly k dobré noci a řešily závažnosti - jak už to tak bývá... Při líčení trablí s nákupem promochalenky Míša pravila, že nás chápe, neb taky nerada nakupuje... a pak se kdosi zamyslel, jak je to možný, že jsme se sešly tři s odporem k nakupování, když bytostně ženskou vlastností je nákupní láska?

A pak nám došla další věc. Tři s odporem k nakupování - tři bez chlapa! Souvislost zcela jasná, jen dosud neobjevená. Nezůstala neobjevená dlouho: s výběrem chlapa se to má totiž naprosto stejně jako s tím nákupem katí: nějaké si vymyslíte a oni je pak nikde nemají. A vy nechcete kompromis, protože víte, že kompromis v tak závažných věcech přináší rozčarování - a proto jste bez katí. A bez chlapa.

Teorie pěkná, která se potvrdila i v dalších diskusích. No jasně, tamta a tamta, ty nákupy milujou! A koukejme na ně, jedna vdaná, druhá šťastně a vážně zadaná. Teorie se trefila do černýho.

Dovolím se taktně opomenout vyústění naší noční debaty, kdy jsme si zalitovaly nad tím, že neexistujou obchody s chlapama - představa takových zkušebních kabinek měla určité kouzlo... 

Závěr měl být elegantní a klást řečnickou otázku ve stylu "Terinka překonala odpor, Terinka nakoupila, sežene Terinka chlap?" Jenže jsou dvě v noci a elegance zmizela v dálavách. Závěr bude pragmatický.

Terinka nesežene chlap. Terinku výjimečná nálada totiž přešla: na koupení trička už síly nebyly. A až zase za pár let ta nálada přijde, koupí si radši další kalhoty. Ty se totiž sháněj snáz a rychleji - a jsou na ně obchody... :o)