Miluju noční oblohu a miluju teplé letní noci v polovině srpna, kdy temným nebem proletují padající hvězdy. Snad každé léto si vyhradím minimálně jednu noc, kdy sama či s někým, s kým se dobře mlčí, sedím pod hvězdnou oblohou, popíjím něco dobrého, brnkám si na kytaru, koukám vzhůru, lovím hvězdné záblesky a pověrčivě si snažím si něco přát.
Odborníci těm zábleskům jim říkají Perseidy a jsou to meteority, vyletující snad z komety, která se touhle dobou schovává kdesi za souhvězdím Persea. A zrovna dneska té jiskřivé nádhery má být nejvíc, jak jsem se náhodou dočetla na internetu. Zatímco jsem nostalgicky vzpomínala na ty krásné teplé pozorovací noci na pangejtu před naším domem či na zahrádce Christelových chaty v Hranicích a filozofovala, zda budou padat hvězdy i nad Irskem, nenapadlo mě podívat se z okna. Pesimisticky jsem usoudila, že bude určitě zataženo, jako celý den.
Až když jsem o dnešní hvězdné noci řekla Míše, napadlo ji konečně vykouknout se ven. A tam - světe, div se! Až na pár obláčků jasno! A pomalu se stmívá. Potrhlý nápad se začal pomalu rodit. Jakže to má otevřeno nedaleké Tesco? Není to náhodou čtyřiadvacítka? Trefa. (Ať žije internet, zdroj neomezených informací...)
Takže - na dnešní večer a noc máme program. Až skončí přímý internetový přenos z koncertu Jarka Nohavici, který právě posloucháme, vyrazíme na pozdně večerní procházku do supermarketu, koupíme lahvinku bílého, i když za ni dáme nekřesťanská eura... a pak jen budem sedět na zahrádce a koukat směrem k Polárce... a budem popíjet a příjemně mlčet, Míša si bude žužlat jednu z těch hnusných cigaret nebo co si to dneska koupila, já budu brnkat na kytaru a fotit na noční režim... a budem si něco přát, když oblohu rozčísne záblesk... a možná to stihneme, ještě než ten záblesk zhasne, a pak nám snad to přání splní Tamten Někdo nahoře, který ty létavice sype z rukávu...
A tak doufám, že to dneska bude padat i nad touhle krásnou fascinující malou ostrovní zemí, aby moje snivá nálada ještě chvíli vydržela, a abych si mohla říct, že zatím ještě naštěstí nemají pravdu UDG, kteří zpívají "nad tímhle světem už hvězdy nepadaj"... Ještě padaj, ještě se dějou malý zázraky, zatím je na tom náš svět dobře... a dokud takovouhle každodenní krásu budeme schopni vidět, vnímat a ocenit, tak na tom ten svět pořád dobře bude.
A tak předem dobrou noc, hodně zachycených létavic a paprsků, co se odrážejí v otevřených očích... hodně splněných přání... a hodně malých zázraků... vám přeju já, lovec letmých záblesků, co nosí naději...
Žádné komentáře:
Okomentovat