...se kterým jsme se včera bavily. Právě jsem mu řekla, že se nám v Dublinu moc líbí. On se na nás zahleděl jako na šílence a zděšeně ukázal ven do odpoledního deště - TOHLE se vám líbí? Tohle zas*aný počasí se vám líbí? No, nelíbí. Ale co naděláme.
Aspoň už začínáme pronikat do tajů a chování zdejšího oceánského klimatu a už tušíme, co čekat. Opakuje se to den co den. Ráno teplo, kolem poledne se zatáhne a odpo se spustí déšť, který pak buď přejde nebo ne, asi podle toho, jak se mu zrovna chce. Došla jsem k závěru, že se se díky relativnímu teplu začne odpařovat voda z moře. Mraky se pak vlivem škodolibých fyzikálních zákonů naženou nad pevninu, kde nás začnou skrápět. Aspoň si to tak nějak představuju. Pravdou ale je, že tu aspoň je teplo. Sice ne tak moc jako u nás, ven chodíme v riflích, tričku a mikině, ale zato je pořád přibližně stejně. Žádné super teplotní šoky z šestatřiceti na šestnáct a podobné chuťovky. Pořád patnáct až dvacet. Ani v zimě tu není nijak extrémně - jak nám prozradil Ir, nula, když je velká zima. Proto taky můžete všude po Dublinu potkat palmy.
Každé ráno, když se kolem deváté budíme, se můžeme u okna zcvoknout nadšením. Obloha jako vymetená, modrá, sluníčko svítí a my se radujeme, jak bude dneska krásně. Jo. Jenomže když se kolem poledne vykopeme po časném obědě ven, už se začnou po nebi honit mraky. Napřed jen nadýchané bílé, jenže pak zšednou... a odpoledne je z modrého nebe zatažená šedivá deka od nevidím do nevidím. Taková ta hnusná, ze které strašně rádo vytrvale a jemně prší taky od nevidím do nevidím. A takový déšť když se spustí, balíme krám. Obvykle to je tak kolem třetí, čtvrté, někdy dřív, někdy později. Sedět v dešti na zemi a hrát - to je o nachladnutí a o rozlepení kytary. Ani jedno se mi riskovat nechce.
Do večera to vypadá podobně. Chvílemi prší, chvílemi se to roztrhá, občas i to sluníčko vykoukne. Ale to my už zase cestujeme zpátky domů do Castleknocku, a pak to všecko pozorujeme z tepla a sucha našeho pokoje. Jednou jsem takhle pozorovala i náznak bouřky. Ale těžce mě zklamala, párkrát kdesi v dálce zahřmělo a dost. To není jako ty průtrže s blesky přes celou oblohu u nás... Ale z těch "veder" tady je zázrak, že se počasí vzmohlo vůbec na těch pár zahřmění.
Dneska nás počasíčko vypeklo několikanásobně. Když jsme kolem poledne vyrážely, bylo venku jako ve výhni. Vyhrnovala jsem nohavice od kalhot, ohrnovala rukávy trička - i při hraní na mostě! Dokonce se mi zdá, že jsem se lehce spálila. No a postupem času sluníčko zakouklo za mraky a ochladilo se. Nahodila jsem mikinu, pak i ponožky... a pak mi začala být zima, anžto se zvedl nepříjemně studený vítr. Sice ne moc silný, ale po tom poledním hicu to byl poměrně nečekaný šok a hlavně jsme s tím příliš nepočítaly. Tričko a mikina opravdu nestačily, a když jsme zvážily, že jsme za poslední dvě hodiny dostaly celkem asi tři eura, stálo to za úvahu. Těch pár floků nestojí za případné nachlazení. Jakože Míša už slušně nakřáplá je. Pro dnešek jsme to tedy zabalily.
Jen jsme sedly do autobusu, začalo se venku projasňovat a když jsme dorazily domů, už zase svítilo. Ještě že pak symbolicky zapršelo. Jak řekla Míša: když je venku hnusně, neštve mě, že sedím doma... Ostatně, teď už zase svítí. To je vážně naschvál. Vsadím náhradní struny, že kdybych teď vzala foťák a vyrazila na fotografickou procházku, přiženou se do půl hodiny mraky. On ten Ir měl zatracenou pravdu.
PS: Co se kořisti týče, oproti včerejšku to byla bída: napočítaly jsme dneska 18 eur. Průměrně nám vychází 10 eur na den a na jednu. Polovina "minimálních" nákladů, který by pokryly všechny výdaje... ale což, aspoň že máme něco. Jídlo a jízdenka na bus za to bude, možná si i budem moct dovolit nějaký ten výlet (plánujeme výlet k moři, čumákování před domem Bona z U2 a výlet na zříceninu kláštera v Glendalough a na starověké pohřebiště Newgrange, oboje asi 50 kilometrů od Dublinu, jedno na sever a druhé na jih). Lepší než sedět na bytě jako spolubydlící z vedlejšího pokoje, co nemůžou sehnat práci... Jen ty dvoupatrové větrníky jsme si bohužel dopřát nemohly. Ale to je jen otázka času, to mi věřte. Ono Bono pomstě neujde :)))
PPS: Nafotila a vystavila jsem další dávku foteček. Pokochat se můžete tady:
http://terryle.rajce.idnes.cz/Dublin_2
Žádné komentáře:
Okomentovat