A tak štěkám jako hrom - ať je koček milion!

Scheisse Katze (z němčiny, vyslov šajze kace) - zas*aná kočička. Kdo by neznal geniální hlášku z České sody? (Kdo nezná, bude se hluboce stydět a neznalost napraví...) Je to jedna z mých hlášek nejoblíbenějších, a tak není divu, že dala jméno i nové rubrice. O čem bude, ptáte se? O kočkách, překvapivě.


Není ovšem kočka jako kočka. Já se budu věnovat čistě kočkám čtyřnohým (latinsky felis něco), to podotýkám hned na začátek, aby bylo jasno.
Kočky miluju snad odjakživa, navzdory alergii. K žádnému jinému zvířecímu druhu jsem si nevypěstovala takovou náklonnost, odvažuju se tvrdit, že až lásku. Jsem ryzí kočkofil a kočky mě okouzlují fascinují v jakékoli podobě. Živé, neživé, velké, malé, skutečné i smyšlené... snad jen s těmi tepelně upravenými zatím zkušenost nemám a přiznám se, že po ní ani příliš neprahnu...
Podoby koček jsou zkrátka natolik zajímavé, že by mohly zaujmout i nekočkofila, případně nezaujatého čtenáře tohoto blogu... Můžeme to zkusit.
Já vám budu předkládat mou kočičí sbírku - zviřátka, s nimiž jsem se v životě setkala a která mě nějak zaujala či byla něčím jedinečná. Protože bývají zajímavé bývají i příhody, které se k "mým" kočkám pojí, budu se vám tedy snažit předkládat jak dokumentaci obrazovou, tak i slovní. A vy mi budete psát, jak se vám která číča líbila, případně nelíbila :o) A pokud výsledkem téhle katzerubriky bude to, že začnete mít tahle zvířátka o něco málo radši než dřív, bude to nádhera. Někdo totiž tu nebohou zvěř taky musí milovat prakticky a věnovat jí péči materiální. Moje platonická láska to nevytrhne...
PS: Na ochutnávku a pro představu, abyste věděli, co čekat příště: předesílám upoutávku na jednu z mých nejoblíbenějších koček. Omlouvám se za zhoršenou kvalitu reprodukce, myší se maluje špatně, ale až tak moc od originálu se to neliší. Přijde den, kdy to budete moct posoudit sami :o)