Nový rok nových poslání

Pomalu si zvykám psát novou číslici v datu. A protože je nový rok, rozhodla jsem se obnovit pomalu pracovní morálku, aspoň tady na blogu - chtě nechtě se musím přimět k činnosti, aspoň nějak, za pár dní mi nanovo začínají pracovní a studijní povinnosti... Řekla jsem si tedy, že se pokusim zrekapitulovat těch uplynulých třistapětašedesát. Jenže přišel večer, slez s Peach Friends... a stala se věc téměř neuvěřitelná. A mně došlo, že těch náhod s přelomem roku už je nějak moc.

Paaja destruktor 

Začalo to silvestrovské noci. U nás doma jsme se sešly já, Paaja, Májka z intru, Zuzu ze základky a tetka Ajv, na chvíli se mihla i Hanďa od sousedů. Před půlnocí jsme se přesunuly k Novotným, podružit se a popít s partou, co se veselila u Zdeny - a tak jsme se taky veselily, Paaja chlopla Zdeninu keramickou kočku a jala se ji vesele aranžovat. Je z toho pěkná série fotek: veselá kočka, koukající hlavou dolů do flašky, veselá kočka s hlavou v hrnku od čaje, veselá kočka s hlavou u chlebíčku, veselá kočka mezi dvěma flaškama... a pak najednou veselá kočka bez hlavy. Paaja byla totiž taky veselá a kočka jí jaksi vyklouzla a křup, bylo to. Zdena to naštěstí nebrala nikterak osudově a kočku nám dokonce svěřila do péče, jelikož jsem prohlásila, že je kočka zraněná a že musí do nemocnice, a že ji odnesem a až bude zdravá, zase ji vrátíme. (Tak se také stalo, až na to, že v nemocnici kočka upadla znovu a odnesla to packa... ovšem ráno vše spravilo kvalitní vteřinové lepidlo a velká mašle na krk, maskující jizvu :)))

Tímto si Paaja vydobyla pověst destruktora. A ještě než jsme se odebraly k novoročnímu spánku, stihla ji potvrdit. Půlnoční procházka se vcelku tradičně zvrhla v půlnoční bitky a válenice ve sněhu - hlavní hvězdou Já Terinka, no a v posledním souboji večera mi větší a silnější Paaja majzla loktem nebo čím do obličeje a odnesly to brejle. Bitka byla férově okamžitě přerušena, Paaja se začala omlouvat a já nadávala, že mi brejle pokřivila. Po pěti minutách nadávání mi vtipně došlo, že brejle nejsou jen křivé, ale hlavně bez jednoho skla. Všech devět lidí, účastnících se novoroční procházky, se okamžitě vrhlo k zemi a začalo vrtat ve sněhu a prohledávat bojiště a okolí. Vrtali jsme intenzivně a dlouho ve svitu zapalovačů, mobilů a přídavného světýlka alkotesteru, leč marně. Kohosi v alkoholovém zamlžení osvítila myšlenka a pravil "Prozvoníme ho!" - načež ale střízlivější usoudili, že to asi nebude to pravé...

Zdena nálezce 

Zdeni Tom pravil, že pokud sklo někdo najde, bude to ten nejožralejší - a koukal na Zdenu. Pak dodal, že oni dva podobně hledali flešku kdesi mezi kamením, navíc taky ráno po ztrátě... a našla ji Zdena. Hledali jsme tedy dál, doufaje ve šťastnou náhodu, ale marně. Ani rojnice nepomohla. Už jsme začali kout opilecké pikle, jak půjdem teď ve dvě v noci domů, doneseme lopaty a síta a prosejeme klidně i celé hřiště, anebo místo vykolíkujeme a sejdeme se tam na Nový rok v jednu odpoledne... už jsem dvakrát řekla Dlabem na to a podruhé jsem to i myslela vážně, když tu Zdena pravila, že se ještě mrkne, koukla o kus dál, než hledali všichni... a zařvala a zvedla pohřešované sklo. Upadla tím sice na okamžik v podezření, že ho měla celou dobu schované v kapse :) , ale můj vděk to nepřebilo.

Včerejšek jsem promátožila v ospalosti, dneska jsem se vypravila do Nového Města a Bystřice nechat si brejle spravit - úspěšně, už je zase mám na nose :) A vyrovnávání se s následky novoročního blbnutí pokračovalo úspěšně dál. Během zkoumání 260 MB silvestrovských fotek jsem došla k poznatku, že krásnou novou duhovou sponu z windowcolorek, vánoční to dar od Májenky, jsem nenechala u Novotných, jak jsem si myslela, nýbrž jsem ji pozbyla při půlnočních bitkách: při rvačce se Zdenou jsem ji ještě měla, po bitce s Paajou už jsem měla vlasy rozlítané, jasné jako facka. Zadoufala jsem, že se spona najde, jelikož od novoroční noci ještě nesněžilo... Na dnešní večer jsem svolala Peach Friends, ztenčit posilvestrovské zbytky (každý dones něco k jídlu a pití a nikdo pořádně nejed a nepil, takže mi tu toho zbylo víc, než kolik jsem toho koupila :))) , a hlavně slavnostně propustit z léčení Zdeninu uzdravenou kočku :))) A tak jsme vypily ve třech flaš bílého, probraly všemožné věci a pak si řekly, že se půjdem vyprovodit přes hřiště a při té příležitosti se mrknem po sponě. Nebudu natahovat - co myslíte? Našla se. Nemusím snad říkat, KDO ji našel. Jestli něco v tomhle roce ztratíte, ozvěte se mi. Pošlu vám Zdenu, nalejete do ní dvě deci bílého a máte na úspěch zaděláno :o)

 

I já sama jsem začala nový rok neuvěřitelnou přihodou. Tak neuvěřitelnou, že jí chvílemi ani sama nevěřím, tak moc neuvěřitelnou, že sem o ní rozhodně nemůžu psát. Ale stala se, aspoň myslím. Bylo to zvláštní, ale nebylo v tom nic zlého, spíš naopak - a to je hlavní. Pokud to mělo předznamenat rok, který se právě v tu chvíli rodil, nemohla jsem si lepší začátek přát.

Doufám, že i ten Váš nový rok s "osudovou" osmičkou na konci začal dobře - a pokud ne, přeju, ať to následující dny doženou :o) Šťastnej, novej... a jak jsem za prskotu petard a rachejtlí přála všem mým milým, co se sešli na silnici před naším domem - hlavně ať není horší než ten, co zrovna skončil.

A ať v něm dokážete vidět i malé a všední krásy a radovat se z nich. On je pak ten život mnohem hezčí... :o)