30. 12. 2019

Poslední výlet roku 2019 - Panenský Týnec


Končící rok byl pro mě ve znamení návratu k věcem, které mi dělají radost. Hlavně cestování a objevování krásných a zcela obyčejných míst, hledání kešek, fotografování a čtení. Tak jsem ho nemohla uzavřít jinak, než výletem. I když tentokrát naprosto skromným. Vypravila jsem se asi hodinu cesty od Prahy, do městečka Panenský Týnec nedaleko Loun, kde stojí rozestavěný a nikdy nedokončený klášterní chrám. Říká se, že to je nejmagičtější místo v republice. To potvrdit nemůžu, ale rozhodně potvrzuju, že je tam nádherně a stojí to tam za návštěvu.
A mají tam sympatické chlupatice. :-)


Klášter snad kdysi býval v provozu a žil zde ženský řád sester klarisek. Ke klášteru měl být připojen i chrám, ale ten už nikdy nebyl dokončen. Zato klášterní stavby jsou pěkně zachovalé, sídlí tam obecní úřad, knihovna a výstavní síně, takže to tvoří krásnou kombinaci starého a nového.

Ovšem nejvíc se dech tají z rozestavěné chrámové stavby.

Na zdech sedí hejna holubů a ač je jinak moc nemusím, sem jaksi patřili. Čas od času je někdo dole vyrušil a ten tlukot stovek křídel a vzlétající hejno na obloze působily krásně.




Ve zdech jsou díry po trámech, jedna vedle druhé... a i když se do nich nemá nic vkládat, ne každý to dodržuje. Tohle mě dost překvapilo. Že by někdo využíval údajnou energii místa a dával sem kameny nabít?

Zase jednou jsem byla ráda, že u sebe vždycky nosívám nějaký šutr na výměnu či darování. Tak jsem si dovolila jeden odnést a jiný jsem sem přidala. Když jsem se asi za hodinu vrátila, po návštěvě větší skupiny lidí, byly kamínky pryč...

Výhled trámovou dírou.



Mají to tu pro návštěvníky zařízeno hezky. I když byl všední den ráno a zima, měli otevřeno přízemí obecního úřadu, kam se dalo odskočit a ohřát se. Ve vedlejším prostoru výstava fotek a automat na kafe. Tak se mi to líbí.







Zašla jsem opodál do turistickýho přístřešku dát si kafe ze zásob. A najednou...

...jo! Byla (nebo byl, spíš mi to přišlo jako kocour) neskutečně kamarádská, vrnivá, mazlivá. I pomuchlat v náručí se nechala.


A po odložení na okno chvíli zapózovala.

Tomu říkám spolupráce :-)

Detaily - vstupní brána










Jo a meditující zelená žába na závěr. :-) To se prostě nedá nevyfotit. 
Myslím, že se sem brzy vrátím. Mají to tu krásné.

Žádné komentáře:

Okomentovat