Nedávno jsem si nostalgicky vzpomněla na ty pěkné časy dětství, kdy jsem četla a četla a četla... a přečtené knížky si poctivě zapisovala do čtenářského deníku. Nejprv to byly obrázky, potom pár slov s ilustrací... a nakonec obsahy s nějakým zajímavým úryvkem. A po osmi letech druhého stupně a gymplu už toho byl pěknej sešit. Nebylo by špatný ho zkusit najít.
Když jsem teď po ukončení doktorátu zase začala mít čas na čtení slušnější beletrie, ne jen hlavo-mazacích rychlohltacích braků, a začala jsem si systematizovat knihovnu a to, jak se mi co četlo, vrátila se mi myšlenka, že takovej čtenářák vlastně není špatná věc. Mít na jednom místě vypsané zajímavé úryvky knih, které mě zaujaly, to je fajn představa - vzhledem k tomu, že coby správnej grafoman si své zápisky čas od času s chutí čtu :-)
A tak jsem sáhla po knížečce, kam jsem si na konci gymplu (vida, když jsem přestala psát čtenářák, protože už ne-povinnost!) začala vypisovat citáty a úryvky z písní, které mě zaujaly. A začala jsem si opět vypisovat. Z knížek, audioknih, rozhlasových pořadů. Občas je vtipné je dostat tam, kam patří - hodně zajímavých kousků zachytím v audio-podobě, takže putují bleskurychle naškrábané na kousky papíru, které nosím s tužkou v peněžence, popsané putují k mobilu a pak, až se mi jich nahromadí tolik, že u mobilu překáží, je přepíšu do knížky.
A pak mě napadlo, že když se mi v knížce už začaly shromažďovat zajímavé útržky, tak proč jimi nedoplnit blog. Třeba někoho z vás zaujmou a nalákají ke knížce, kterou byste jinak nepotkali. A to se může vždycky hodit. Když nad tím tak přemýšlím, navazuje to na někdejší rubriku Písně ti mohou dát naději (ne náhodou má moje vypisovací citátová kniha právě tato slova v úvodu). Zpívat, překládat, uvažovat a odhalovat tak svoje nitro.. no, z toho už jsem vyrostla. Pojďme radši číst. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat