Koncem června jsem dostudovala, úspěšně jsem obhájila disertaci, a že to nebylo lehký, nekonala se úleva a radost, ale naprostá vyčerpanost. Jediný, co se dalo dělat, bylo okamžitě se sebrat a jet aspoň na týden někam pryč, vzít si volno. Volba padla opět na Třešť, kde je pěkně, kde mají vždycky volno a kde mi to v práci proplatí. :-)
Zpomalit. Jo, přesně to jsem potřebovala.
Den první, bloncání po Třešti a blízkém okolí.
Lesy, ticho, klid, nic v hlavě a nikdo kolem mě. To jsem potřebovala.
Krásný, skoro smaragdový jezírko, v lomu v lesích. Bylo by to kouzelný místo na několikadenní stanování a flákání...
Oběd na břehu rybníka...
Hlavní cíl dne - Stonařov. V tuším 19. století se sem sesypal meteorický roj a oni to využili bezezbytku. Krásná expozice, co fakt stojí za vidění.
Za Stonařovem mají křížovou cestu s netypicky moderními obrazy. Mají připomínat stonařovské meteority. Neskutečně se mi líbila.
Zase jedna originální keška.
Den druhý, Mrákotín. Tady mají pro změnu expozici kamenictví, také zajímavou.
Zase jedna originální keška.
Zase jedna originální keška.
Následující etapu jsem si překřtila na Malinovou cestu.
Tohle je snad pozůstatek kolomaznické pece.
V civilizaci - hrad Roštejn.
Herbář na zdech. :-)
To už za mnou na pár dní dorazil i milej, i podnikli jsme pár výletů spolu.
Skály na Míchově vrchu u Řásné.
Den poslední, vracíme se do Prahy. Cestou zastavujeme na zřícenině Rokštejn. Pozor, neplést s Roštejnem z předchozího dne.
Druhá zastávka, druhá zřícenina - Borotín.
Žádné komentáře:
Okomentovat