24. 11. 2012

Dálkový výslech aneb I ve whisky je pravda

Před pár dny mi v komentářích přistála výzva od milé Kash, že prý se mám přidat do bloggerského řetězového výslechu. Obvykle řetězáky příliš nepodporuju, ale tentokrát jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Z několika důvodů. 

Protože blog potřebuje zoufale oživit a já se potřebuju znovu rozepsat. 
Protože se ráda dozvídám o lidech něco novýho.
Protože jsem grafoman a už dlouho jsem na sebe nic nepráskla. 
A protože Kashika, jejíhož předání štafety si vážím. 

A tak sypu do sklenice pár kostek ledu, nalívám kapku ballantiny a dolívám vodou ze studánky... a jedem. Teda ne jedem, jakože bych jím dolívala sklenici, ale jakože jedem na ty odpovědi a další otázky. 



A/ Nejprve o sobě napiš 11 zajímavostí. 

1. Jedenáct, jo? Jedenácka je pěkný číslo, jedenáctýho jsem se narodila. 

2. Mám jizvu nikoli na rtu, jak zpívá Jarek Nohavica, ale na hřbetu pravýho předloktí. Zvětšuje se, protože i já se zvětšuju; žije se mnou. Když jsem byla mladší, řeklo mi pár lidí, že si jí všimli na první pohled, ale nechtěli se na ni ptát. Mysleli si, že jsem se jako dítě pokusila o sebevraždu, ale šmikla se na blbým místě. Hm. Kdyby to věděli doktoři, kteří mi tenkrát tu jizvu vyrobili v rámci akce "zachraňte Teri", asi by se smáli. 

3. Tři věci nikdy neodmítnu. Kafe, víno a whisky. Vše uvedené mě dokáže uvést do značně povzneseného stavu. U kafe to bývá nejzajímavější. Umíte si představit člověka, který po třech silných kafích sedí na posteli a hledě do zdi se směje, jak je ta zeď zajímavá a legrační? 

4. Čtyřka je mý životní číslo. Poprvé mě to napadlo, když jsem jako malá putovávala po nemocnicích a asi potřetí po sobě mě umístili na pokoj č. 4. Když sečtu všechna čísla v datu narození, vyjde mi čtyřka. Když jsem loni obcházela byty v rámci Akce B, došla jsem až k jednomu v domě s číslem 444. Hádejte, kde odkud dneska tenhle příspěvek píšu. 

5. Kdybych byla diktátorem, zakázala bych žvýkačky a holení nohou. 

6. Mám jmenovkyni. Jmenuje se Tereza Šírová, bude v podobném věku jako já, pochází z Moravy, píše blog na iDnes.cz, vypadá jako pohodářka, hodně a ráda cestuje a dobře píše. Mám pocit, že jsme si podobné víc, než jen tím jménem. A ten pocit nemám jen já, ale i naši čtenáři na iDnesu. A tak píšou mně do diskuse pod články, že "dobře vypadám" /což nemají jak posoudit, neb na Technetu nemám autorský profil s fotkou, kdežto kolegyně bloggerka ano/ a jí píšou do diskuse pod blogovými příspěvky, že to psaní odborných článků jí  jde líp než filozofování.  

7. Na základce a na gymplu jsem neměla ráda fyziku. Tvrdila jsem, že ji stejně nebudu nikdy potřebovat. Naši mi to věřili. Chemikář z gymplu mi nevěřil a tvrdil našim, že se ještě jednou budou divit, co ze mě vypadne. Teď už třetím rokem píšu o letadlech a odhodlávám se do té fyziky ponořit znova. Možná, že s dobrou motivací to půjde líp. A motivaci mám - dala jsem si předsevzetí, že do třicátejch narozenin vstoupím do aeroklubu.

8. Snila jsem o tom, že budu paleontoložkou, doktorkou, agentkou FBI, pečovatelkou v kočičím útulku, letuškou a hokejovou brankářkou v NHL. Pak jsem na to přestala myslet. Koncem devítky pak kamarádka jednou poznamenala, že "možná zkusí žurnalistiku". "A proč bych to vlastně nezkusila taky, vždyť píšu celkem ráda," řekla jsem si. Další roky mě od toho zrazovali, že na to nemám náturu. Nenechala jsem se odradit, protože jsem na nic lepšího nepřišla. A ono to vyšlo. 

9. Nemám ráda červenou a růžovou, ale přesto vlastním zářivě červený plavky a zářivě růžovou šálu /se zlatým protkáváním, Bože!/, na které nedám dopustit a s oblibou je nosím.

10. Koupala jsem se v Severním ledovém oceánu a v Atlantiku. Paradoxně to v Atlantiku bylo horší.

11. Už jedenáct let jsem mimo dosah televize, nikterak mě to neomezuje a nehodlám na tom nic měnit.


B/ Jedenáctka otázek od Kash: 

1. Co vidíš ze svého okna?
Stromy, parkoviště, pole a konečnou autobusů s krychloidní nálevnou. V dálce světla Nějaké-Díry-za-Prahou a letadla klesající na hlavní ruzyňskou dráhu.

2. Doporučíš mi svoji oblíbenou knihu?
Uf, těch je povícero. Pokud je proženu filtrem /Chci fakt zapůsobit jako zvrhlík a literární barbar? Ne? Vyřazuju Stephena Kinga... Je tazatelem šílenec do hlodů o vyšších silách a kouzlu létání? Ne? Vyřazuju Richarda Bacha/, vyjde mi John Irving. Modlitba za Owena Meanyho. Na nástěnce mi už snad deset let visí úryvek: "Pokud ti na něčem záleží, musíš si to chránit; pokud máš to štěstí, že jsi našel způsob života, který ti vyhovuje, musíš najit odvahu ho žít."

3. Co Tě dokáže maximálně povzbudit, nastartovat? (Případně kde čerpáš energii?)
Procházka do přírody, když je jasno a svítí slunce. Pohodový setkání s lidma, který mám ráda. Pozitivní ohlasy na moje psaní a chvála na adresu mého duševního dítka Černé skříňky. Kafe. Výpravy za plot ruzyňskýho letiště, těsně za práh ranveje, a stát přímo pod letadlem, co klesá na přistání a řve ze všech sil. Tryská z něj naprosto nepředstavitelná energie a já mám vždycky pocit, že jsem jí kus načerpala. Velkej kus. 

4. Umíš říct jasné, asertivní NE?
Jasné, asertivní NE. Ale učím se to.

5. Co děláš s největším sebezapřením?
Vynáším nachytaný bordel z lapače v kuchyňským dřezu.

6. Co děláš naopak velmi rád/a?
Spím. Sním. Jím. Piju. Žiju. Poslouchám muziku, hlavně svý otřepaný kusy. Nakupuju kamínky. Chodím. Povídám a poslouchám. Jezdím bezcílně naslepo MHD po Praze - autobusama a tramvajema. Fotím a píšu. Dostávám zpětný ohlasy na svý psaní. Zjišťuju nový věci a dávám si je do souvislostí. A zjišťuju, jak všecho souvisí se vším a pozoruju ty obrovský náhody v každodenním životě, co snad ani nemůžou bejt náhody.

7. Na čem si opravdu, ale opravdu pochutnáš?
Mámino kuře s připečenou cibulkou a rejží. Losos. Dobrej kus vepřovýho na pánvi / grilu. Pečený brambory z ohně. Sladký. Piňacolada.

8. Vadí Ti ( ale upřímně, bez ohledu na tazatele) používání vulgarismů v psaném či mluveném projevu?
V psaném převážně nevadí, v mluveném převážně vadí. Ale jak kdy. Obecně zastávám názor, že vulgarismy jsou jako koření. Když se používají s rozumem, dělají z výsledku naprostej požitek. Když je tam naflákáš hlava nehlava, je výsledek k pozvracení.

9. Co Tě spolehlivě vytočí?
Lidská arogance. A pak různé nepříjemné zvuky. Hrozně bych chtěla mít vypínací uši: cvaknete spínačem a neslyšíte NIC. A cvaknete znovu a slyšíte.

10. Jaký máš názor na to, kam se dnes ubírá český jazyk?
Rve mi oči, když čtu příspěvky dospělech /pUbertaaczKy z tOOho wyroStou, mucQ*, teda doufám/, v nichž téměř neexistujou čárky. Já osobně s čárkama mám taky problém, o to nejde. Ale proč tedy dotyční nepíšou jednoduše, aby jejich používání eliminovali? Člověk by měl umět přizpůsobit svůj styl vyjadřování tomu, co zvládá /a platí nejen pro vyjadřování - ejhle, moudro!/. Jinak ale uznávám, že čeština je hodně těžká a vládnout jí dobře, to chce mít hodně načteno i naučeno. Ne každej na to má čas a chuť.

11. Losna nebo Mažňák?  
Losna.

Bonusová: Piškoty Zuzce do postele natahala vaše zvířena. Možná jí dělá zásoby na zimu. Projev lásky a podřízenosti. Zuzka to chápe úplně špatně, to není důvod ke vzteku, ale k vděčnosti! 

--------------------------------------------------------------------------------------

Tak... a teď to zabalíme a pošleme dál.


Řetězovka má tři "jedenáctkové" body. Vy, které jsem nominovala v bodě C /viz dále/, prosím, zkuste to poslat dál. Napište článek, který bude obsahovat...

A/ Jedenáct zajímavostí o sobě

B/ Zodpovědět mých jedenáct otázek:

1. Doporuč mi prosím svoji oblíbenou píseň, o které si myslíš, že ji nebudu znát. /Slibuju, že si ji pustím./
2. Jaká kniha leží nejblíž Tvé posteli? Na ní, pod ní, na nočním stolku, pod nočním stolkem, na polici...
3. Měl jsi někdy sen, že jsi zemřel/a? Jaké to bylo? 
4. Kdybys byl/a diktátorem veřejného vkusu, co bys zakázal/a?
5. Kam by ses chtěl/a podívat? 
6. S kterou známou osobností by ses chtěl/a setkat a na co by ses ho/jí zeptala?
7. Jaké bylo Tvoje vysněné dětské povolání? 
8. Jaká je Tvoje nejstarší vzpomínka?
9. Jsi součástí nějakého fakt podivného, nezvyklého přátelství? S někým, kdo je o generaci mladší / starší, úplně jiný než Ty, žije naprosto odlišným stylem života... ale přesto vás něco podivně spojuje?
10. Jakou barvu mají Tvoje oči? 
11. Zažil/a jsi něco, co si nedovedeš rozumem vysvětlit?

C/ Vymyslet svých jedenáct otázek a nominovat jedenáct oblíbených bloggerů. /Uf, splichtit jedenáctku mi dalo víc práce, než zodpovědět  a vymyslet všechny předchozí otázky. Asi následek přesunu z Bloguje a následek stárnutí, jak mí známí přestávají psát. Asi musím zase začít víc číst./

Moje vyvolená jedenáctka je:
1. Kashika
2. Dee
3. Bára, toho času v Kanadě
4. Terka
5. Čerf
6. Malé chlupaté stvoření
7. Bohem
8. Kojot
9. PanKaplan Aleko
10. Káťa - kdyby se náhodou vrátila k blogu
11. Pavel - kdyby jeho blog náhodou vstal z mrtvých

+ "nadpočetná" jmenovkyně T. Š. - nejsem si jistá, zda se tohle na iDnesácký blog hodí, takže ji nominuji zcela navíc a nezávazně :o]

Pokud výzvu přijmete a najdete si večer na pár otázek a odpovědí, budu ráda.

6 komentářů:

  1. Teri, na letadla sice nejsem, dokonce jsem si (s velkou úlevou) zadala cíl, že ve svém pokročilém věku už nikdy do letadla nevlezu, ale i přes tuto překážku chápu kladný vztah k Tobě: Jednak ty myšlenky na jizvy, pak ten "jing a jang postoj" k whisky, a hlavně - my, vyrostlí na kuřeti s rejží se přece musíme mít rádi!!! Ačkoli - co tam dělá ta cibulka?! Se má dát péct posolené kuře, poklást máslem a podlít, cibule tam nepatří. Vím to dobře, zrovna totiž dojídám oběd a hádej, co bylo ... :-D

    Víš, že nemáš nominovat toho, kdo už byl? Víš, žejo. (Se ptá ta, co to udělala taky) Ale Tvý otázky jsou výzva (hlavně teda to, že si poslechneš moji oblíbenou píseň!!! :-) ), jdu do nich.
    Hezkou neděli!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Mě už před víkendem nominovala Looney, spojím její otázky a otázky od tebe do jednoho. Snad si na to během týdne udělám čas, ale už teď vidím, že ty tvoje jsou pěkně zákeřný.

    OdpovědětVymazat
  3. No to je tedy výzva! Sice tobě bych moc rád odpověděl na cokoli, ale když já ty řetězáky tak strašně nerad!! Ale udělám kompromis. Odpovím na první dvě zadání (A a B), ale nebudu mail přeposílat dál. Snadno bych našel 11 lidí, kteří by mě z tohoto pohledu moc zajímali, ale snad se mi někdy podaří najít jinou příležitost, než právě řetězový mail. Je mi jasné, že tím částečně popírám smysl celé akce, ale snažím se dodržovat "princip nešíření" :-). Promiň.

    OdpovědětVymazat
  4. Kaschika: Ony sympatie možná nevznikaj z toho, co mají lidi společnýho, ale hlavně z toho, co je odlišuje... hm, anebo ne? No to je vlastně jedno. Ale co je důležitý: Kuře a BEZ CIBULKY? To zní naprosto šíleně - nepřirozeně - divně - aaá! To pak ta šťáva vůbec nemůže mít takovou tu chuť... ale což, proti gustu... :o)

    Dee: Moje? Zákeřný? A já se tak snažila nevymýšlet žádný šílenosti... :o) Ok, budu se moc těšit!

    Čerf: Odpor k řezězákům naprosto chápu a vůbec nevadí, není se tedy zač omlouvat :o) Budu se tedy moc těšit na odpovědi a těším se, že se něco zajímavýho dozvím...

    OdpovědětVymazat
  5. Odpovědi jsou hotovy a čekají na tebe na mém blogu :-).

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj, tady to máš ;-)
    http://kojot.name/2012/12/04/dalkovy-vyslech-retezovka/

    OdpovědětVymazat