9. 12. 2010

Píseň pro polární záři (kterou jsme neviděli)


ikona.madePřežila jsem Laponsko! A bylo to snazší, než jsem si myslela. Jo, měli jsme extrémní teplo (přes den obvykle jen nějakejch -5, což je na 400 km za polárním kruhem výsměch). Výlet byl úžasnej, skvělej, báječnej... jet tam byla ta nejlepší věc, ke které jsem se tady ve Finsku rozhodla. Jen jediná věc nám zkalila zážitek: za celých pět nocí na severu jsme neviděli polární záři. Jen podivnej polární mrak (o němž jsem pár dní optimisticky tvrdila, že to byla hodně hodně hodně slabá záře, ale už si to myslet přestávám). Světla mytických bohyň, které odvádí padlé severské bojovníky do jejich severského nebe Valhally, se na nás podívat nepřišla. A to i přesto, že jsem pro ně složila písničku.


A Song for the Northern Lights Píseň pro polární záři
I have flown by an airplane
Spent a night in the bus
Only to see you, only to see you
Now I'm freezing, I am cold
I am walking in the wild
Only to see you, only to see you
But I still haven't seen
What I've came for
I have watched you on the Youtube
I have seen you on the pics, and
I want to see you, I want to see you
See you with my own eyes
See you shining in the skies
I want to see you, I want to see you
But I still haven't seen
What I've came for
You're so pretty, you're so high
You're the beauty in the sky
I want to see you, I want to see you
Come and shine for me this night
Be so good, you ...... Northern light
I want to see you, I want to see you
I won't leave till I'll see
What I've came for
I won't leave till I'll see
What I've came for
Letěla jsem letadlem
Přežila jsem noc v autobuse
Jen abych tě viděla, jen abych tě viděla
Teď mrznu a je mi zima
Chodím divočinou
Jen abych tě viděla, jen abych tě viděla
Ale to, kvůli čemu jsem přijela,
jsem pořád ještě neviděla
Sledovala jsem tě na Youtube
Prohlížela jsem si tě na fotkách
Chci tě vidět, chci tě vidět
Chci tě vidět na vlastní oči
Vidět tě zářit na nebi
Chci tě vidět, chci tě vidět
Ale to, kvůli čemu jsem přijela,
jsem pořád ještě neviděla
Jsi tak nádherná, jsi tak vysoko
Jsi učiněná krása na obloze
Chci tě vidět, chci tě vidět
Přijď a zasviť pro mě dnes večer
Buď tak hodná, ty ........ polární záři
Chci tě vidět, chci tě vidět
Neodjedu, dokud neuvidím
to, kvůli čemu jsem sem přijela
Neodjedu, dokud neuvidím
to, kvůli čemu jsem sem přijela

Chápete, jak mohla ta paličatá slunečnomagnetická podívaná odolat tak neodolatelnýmu přivolávání? Já ne. A to jsme ji prosím zpívali asi třikrát. Pche. No, jak jednou v noci kdosi kdysi prohlásil, budeme se tam muset vrátit. Tak fajn :o)
Jinak laponskej výlet neměl nejmenší vadu. Už dlouho se mi toho nepovedlo tolik zažít v necelých sedmi dnech.
Zaplavala jsem si (celá čtyři tempa!) v Severním ledovém oceánu a neumrzla jsem při tom. Ani jsem vlastně necítila zimu. Jen jsem při oblíkání měla pocit, že mi někdo napíchal pod kůži na celým těle miliony mrňavejch jehliček.
Po patnácti letech jsem se opět vypravila do sauny - a tentokrát to neskončilo vyvoláním hlubokého odporu, ale naopak absolutním nadšením.
Naučila jsem se ze sauny skákat do sněhu a válet se v něm, případně běhat po zmrzlejch schodech do ledovýho jezera, kde je za tímto účelem vykopaná díra, do které vlezete a zase vylezete. A když s váma jde Uli, která se rozhodne dělat šílenosti, tak ji musíte samozřejmě napodobit a v tom ledovým jezeře uplavete asi celý dva metry. Což je výkon, když vám studená voda skoro znemožňuje se vůbec pohnout.
Běžela jsem ze sauny s mokrou hlavou a než jsem doběhla na pokoj (asi dvě minutky!), měla jsem vlasy zmrzlý.
Viděla jsem tu nejpustější krajinu, co jsem kdy viděla. Nechápu, jak na severu Norska může někdo žít.
Poznala jsem spoustu super lidí a možná i pár kamarádů.
Naučila jsem se dělat si srandu v angličtině.
Naučila jsem Angličanky nadávat česky.
S Polákem jsme se nachechtali u podobností a odlišností našich řečí. Zejména szukat v pivnici (hledat ve sklepě) mě dojalo.
Bylo mi vynadáno, ať si my Češi, respektive Moraváci, přestaneme sakra pořád přivlastňovat slivovici jako typicky českou věc, když fakt originál slivovice se vyrábí v nějaké polské prdeli, má 85 % a název je chráněnej v rámci EU.
Dostala jsem ten nejhezčí dárek za celý finský pobyt - obrovskou venkovní hořící svíčku, když mi byla zima na ruce.
Zažila jsem v sauně situaci jako z komedie: sedím na nejvyšší příčce a přemýšlím, kde je sakra Uli, když psala smsku, že tu bude. Holka vedle mě se zeptá, jestli má přilít vodu na topení. Odpovím, že jak chce. Holka nahodí svůj normální uli-hlas, zaječí TEREZA, IS IT YOU? a až pak nám dojde, že když máme každá pět dioptrií a najednou jsme bez brejlí, tak se nemůžem divit, že jsme se navzájem nepoznaly.
Opila jsem se ciderem, slivovicí a jägermeisterem.
Slavila jsem obrovskej úspěch se svým ciderovým svařákem.
První den jsem ztratila krytku od objektivu, takže jsem celej pobyt úzkostlivě chránila foťák... a poslední den jsem ji zase našla.
Proslavila jsem se tím, že neustále nemůžu něco najít.
Při posezení na laponské sobí farmě jsem při zpívání jednotlivých zúčastněných národů hrdě dala sólově "Pijte vodu, pijte pitnou vodu" a udělalo to dojem nejen na spolustudenty, ale i na paní z rodiny, které farma patří. To, že mi ještě v autobuse poděkovala, jak to bylo hezký, mě fakt překvapilo.
Zase jsem pořádně provětrala kytaru.
Byla jsem naměkko, protože první písničkou, o kterou si děcka na párty řekly, byla Leaving on a Jet Plane. Ani jsem netušila, že ji tu někdo bude znát.
Mezi mikrospánkama jsem shlédla nádhernej film, kterej akutně musím vidět v kuse. Into the Wild na mě udělalo dojem, jako už dlouho nic.
Nakoupila jsem vánoční dárky pro většinu těch tam doma.
Vyzkoušela jsem nemazací lyže, posmála jsem se amatérům na běžkách a pak jsem s instruktorem probrala všecko možný i nemožný, aby mě to nehnalo tak moc dopředu.
Viděla jsem obrovskej, asi sedmisetkilovej ametyst.
Řídila jsem psí spřežení.
Dostala jsem řidičák na soba.
Podala jsem ruku Santa Clausovi.
Šmaťhala jsem lesem na sněžnicích a hledala pseudokeše s otázkama.
Pět dní jsem neviděla sluníčko (a došlo mi to až poslední, pátej den).
Nechytila jsem rybu v zamrzlým jezeře.
Pořídila jsem si boyfrienda, kterýho mi každej záviděl. Chlupatou flašku s mentolovým likérem, chutnajícím skoro jako zelená. Dotek domova!
No... a tak.
Prostě to stálo za to.
Podrobnosti a fotky najdete zde:

6 komentářů:

  1. popravdě řečeno severské země jsou území, které mě při mé zimomřivosti neláká k cestování. Být na severu a udělat si výlet ještě severněji, až do Laponska, k tomu by mě nikdo nepřiměl - snad s výjimkou vidiny získání toho řidičáku na soba. ;-) A bez podání ruky Klausovi bych se obešel (ani jsem nevěděl, že je svatý). ;-) Podstatné je, že se Ti tam líbilo a máš odtamtud krásné zážitky. Ahoj a piš dál.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, vítám Tě tu a díky moc za komentář! O další psaní neměj obavy, já jsem grafoman :o) Nemysli si, já jsem taky obvykle hrozně zmrzlá. Právě proto jsem tak překvapená, že jsem to tam přežila - se všema těma uvedenejma šílenostma. Podat ruku Clausovi bylo náhodou docela fajn, což mě hrozně překvapilo, taky ho nemůžu ani cítit. Ale tam mi nevadil, dokonce mi tam i přišel fajn - prostě tam patří. Ale ať si tam taky zůstane... :)

    OdpovědětVymazat
  3. Polární záře si zřejmě vzala dovolenou po zjištění, že v Laponsku zazáří textařská a pěvecká hvězda :)
    (mimochodně se mi zdá, že tentokrát byla kytára ještě zmrzlejší než ctěné autorstvo)

    OdpovědětVymazat
  4. nebo ji naopak ty zvuky tak vyplašily, že se rozhodla vůbec radši neukazovat. Toť otázka...
    Kytara jo, byla dost unavená a promrzlá po cestě, autorstvo taky a nechtělo se mu s kytarou moc ladit, takže to tak vypadá. Nedošlo nám, že sem občas zabloudí i majitelé kvalitního hudebního sluchu... omlouváme se za veškeré újmy :o)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc dobré a nádherně nadšené shrnutí. Mám pocit, žes za pár dní zažila víc než já za posledních pár let :-). I já se chci podívat tam nahoru na nejsevernější sever - jen asi vyměknu a dám přednost létu.

    OdpovědětVymazat
  6. Čerf:
    Jo, ten týden byl hodně nabitej. Ale zase svý poslední roky tak nepodceňuj :o) Cestu na sever v létě rozhodně doporučuju - podle fotek to vypadá, že tam je nádherně. A vidět o půlnoci nezapadající sluníčko, to musí bejt taky zážitek... a je to zaručený, ne jako náladová polární záře.
    Nakonec jsem zjistila, že jsme fakt viděli asi polární mrak, beze srandy. Kombinaci polární záře a velkýho mraku před ní. No nenaštve to? :o)

    OdpovědětVymazat