Život někdy umí lidem naložit...
...ale to nejhorší je snad za mnou. Dneska jsem odevzdala disertaci k malé obhajobě.
A teď sedím, mám prázdno v hlavě a bez výčitek se vracím k objevům letošního šílenýho léta.
A najednou mám hroznou chuť hrát na kytaru, zpívat, vybarvovat omalovánky a chodit.
Ale dokážu jen tupě koukat a spát.
Nevadí. Bylo nám dobře... a bude líp.
Žádné komentáře:
Okomentovat