T e r i s k o p: Dovolená Třešť a okolí (listopad 2016)

Přišel podzim a občas to vypadalo, že i zima. A já vyrazila na pravou sychravou podzimní dovolenou do okolí Třeště na Jihlavsku.

Dokonce i doma v Praze byla zima.

Cestou, necestou... podzimní Vysočinou v okolí Třeště

Dnešní plán je jasný: projít desetikilometrovou naučnou stezku přes Špičák

Zvěř. Kupodivu ani nevypadala moc zazimovaně a huňatě

Šibeniční vrch. Místo šibenice už to dneska jsou jen kamenné zídky a mohylky...

Podzimní

Podzimní II

Počasí není úplně nejlepší. Ale dokud neprší, je to dobrý. Ono to pozimní mlhavo má taky něco do sebe...

Další podzimní

Katův kámen u Třeště, zapomenutý v polích

O kus dál na něj sice upozorňuje cedule naučné stezky, ale sám kámen je schovaný v polích a najít ho mi chvíli trvalo.

Postranní ulice za Třeští... a v ní ta nejvíc nejhezčí cedule :o)

Už jste někdy viděli, aby někdo žádal řidiče o ohleduplnost vůči koťatům? :o)

:o)

Začala jsem si hrát s nastavením foťáku v mobilu. Povedlo se mi sice změnit vyvážení barev, ale změnila jsem i míru kontrastu, sice jen lehce, ale i tak to s fotkama natropilo šílené věci - a v mobilu to nebylo vidět, až doma v počítači. Takže propříště - takhle ne. :o/

U studánky za Třeští. Jaká náhoda. Kousek odtud mě popadla žízeň a vylemtla jsem polovinu zásoby vody na celý den. Říkám si, že to bude chtít někde doplnit zásobu... ale kde, když mám namířeno do lesů a kopců?

A tu zjišťuju, že při cestě je studánka. Teda spíše pramen - studánka je v mých představách něco divočejšího :o) Ale voda je odsud očividně dobrá, za dobu mého krátkého zastavení se tu vystřidala dvě auta s kanystry. Taky už je mi jasné, odkud pochází ta Studánková voda v nabídce zámecké restaurace :o)

Voda je život.

Místo pěkné, klidné, vhodné k osvěžení.

Ale jde se dál, cesta daleká a stmívá se brzy...

Jdu tak polní cestou... a najednou nestačím koukat. Výjev jako z pohádky (nebo možná z Twin Peaks).

Chvíli jsem dumala, jestli je živej, nebo je to jen žert nějakého místního vtipálka...

Pak na mě mrkl korálkovým okem a dovolil mi pár fotek.

Pak usoudil, že už toho bylo dost, a zahopsal za pařez. :o)

Řada douglasek tisolistých, památných stromů. Vypadají moc pěkně, jen co je pravda

Podzimní...

Buk letní, místní význačný strom. Prý se k němu podnikaly výlety z Třešti a pod ním se pak tančilo, slavilo a veselilo.

Moc pěknej strom.

Dubová alej vedoucí do mlhy...

Podzim.

Cestou potkávám takovéhle a podobné přístřešky. Moc příjemné a uklidňující setkání - i kdyby se rozpršelo, tak to tu nějak přežiju :o)

Na chvíli sednu, je čas oběda...

A zase dál.

Tentokrát to není příštřešek, ale rovnou domek. Křižovatka pod Špičákem.

Tam by se v případě nouze dalo i přenocovat...

Bod rozhodnutí. Vrátit se do Třeště, nebo vyrazit dopředu do neznámých končin... s tím, že za dvě hodiny bude tma a já nevím, jak rychle se mi po zdejších kopcích půjde?

Poslední pohled na domeček a vyrážím do neznáma. To půjde. Podle mapy by se vrchol měl dát obejít kolem dokola po vrstevnici, takže se nebudu muset zdržovat škrábáním do kopce...