...řekl nebo napsal kdysi Albert Einstein. A já se pod to podepisuju. V posledních dnech jsem si to ověřila na vlastní kůži - už pár dní na svoje poměry veleintenzivně sedím u učení a strkám si do hlavy fakta, souvislosti a teorie o nových médiích, informační vědě, informační politice a interaktivním designu. A samozřejmě u toho osvěžuju mnohé přesahy z mediálek a žurnalistiky a nemnohé z teologie. Dopuju se nadměrnejma dávkama lecitinu, gingka, kafem a nakopávacím čajem. A dostala jsem se do toho blaženého stadia, kdy se vám najednou věci začínají samy skládat do souvislostí. Dosáhla jsem blaženého stavu osvícení, vyrovnanosti, prostě studijní nirvány: Pokud odjakživa studujete především proto, že vás to baví, je nesmysl si kazit úplné finále nějakým křečováním a nervačením.Je načase zhodnotit další z mých realizovaných šílených nápadů. Po téměř dvou měsících studia na evangelické teologické fakultě si to už snad můžu dovolit. Ty dva měsíce byly velezajímavé a přinesly mi spoustu myšlenek, podnětů, zjištění a poznání - a nejen v otázkách teologických, ale především v otázce sebe samotné. Takže došlo i na mě. Z zásilky do vlastních rukou se vyklubalo to, co jsem doufala, že se nevyklube - výzva k zaplacení poplatku za studium. Tedy hned dvě - jedna za další studium a jedna za delší. Nenechte se mást, není to to samé. Je v tom zatracenej rozdíl - plus půl roku a mínus osm tisíc. Ehm. Začínám z prázdninového volnoběhu přepínat na zuřivej plánovací režim. 
...aneb ukázkově šílenej den v podání Teri, počítače, diplomky, hokejistů, Pink Floydů a přátel z BuzyBytu...učím se lítat odborným tématem a možná jsem si chvíli myslela, že už letím, ale pořád se jenom kodrcám po dráze. A diváctvo, co mě pozoruje z mediálních tribun, by mi to možná i zblajzlo, že se tvářím jako letadlo. Ale ti, co fakt lítaj, mi na to neskočej.Druhý týden v Praze za mnou. Ten minulý byl rozkoukávací, zařizovací a vůbec aklimatizační. Na jeho konci nám na FSV sdělili, že nás jako vůbec nechtějí lekat, ale že bysme za dva měsíce měli mít napsanou diplomku. Ehm. Takže jsem se rozhodla, že se do toho dám. A dala.
Nechce se vám číst celý článek? Koukněte aspoň na fotky!
A aby se nezapomnělo, příděl nových fotek je tady:
Na každýho jednou dojde, na někoho dřív, na někoho později. Nepíšu, nefotím, moc toho nenavýletuju... protože se musím učit. Ve čtvrtek mám zkoušku - a aby nebyla nuda, hned tu nejtěžší. V podstatě se učím bižuli... a ještě k tomu anglicky.
Jinak, jako vždycky: nový příděl fotek je online. Tentokrát uvidíte jak dokumentaci dnešního dne, tak i souhrnnou dokumentaci mého pokoje včetně vylepšení po včerejším úspěšném nájezdu na Ikeu :o)
FINSKO 5 - Prvni skolni den
FINSKO 4 - Konecne zabydleno
