Září 2021: Budapešť

Jako poslední záchvěv volnějšího léta a možnosti cestovat jsme si dopřáli pár dní v Budapešti. Oba jsme tam už kdysi byli a oba jsme se shodli, že to město stojí za pořádnou návštěvu. Tak tedy teď.  

Madeira - jih a jihovýchod, odjezd

Posledního dne se udělalo obstojně pošmourno. Shodly jsme se, že to je dobře, aspoň že se nám bude líp odjíždět. Závěr minidovolené je jasný - na Madeiru je pět dní málo. Ozkoušely jsme snad od každého něco, ale stálo by za to zdržet se tu dýl. Plán na příště je jasný. 

Madeira - výlet po severu (směr Santana, Seixal)

Den čtvrtý. Po výšlapu na levady jsme se rozhodly udělat si trochu volnější den. Nejprve jsme vyrazily ze Sao Vicente na východ, že se podíváme do Santany na mé vytoužené "áčkové" tradiční madeirské domky, ale cesta ubíhala dost pomalu a nechtěly jsme ztrácet čas, takže jsme si jen vyjely do hor na místa s pěkným výhledem a pak se vrátily do Sao Vicente a jely na druhou stranu do Seixalu, kde je jedna z mála koupacích pláží. A ačkoli nebylo žádný velký vedro a oceán je tady ne zcela klidnej, bylo koupání překvapivě parádní a velice jsme si ho užily. A ze zdejšího černýho písku se skvěle plácají všemožné věci. 

Madeira - pláně Paul da Serra, levada 25 Fontes, Porto Moniz

Třetího dne na Madeiře jsme vyrazily na levady - uměle vybudované zavlažovací kanály v horách a na náhorních plošinách, které tu dřív vybudovali kvůli rozvodu vody po ostrově. Ze Sao Vicente jsme vyrazily na jihozápad na náhorní plošinu Paul da Serra a potom k jedněm z nejznámějších levad 25 Fontes (Pětadvacet pramenů) a Risco. Cestou zpět jsme to ještě vzaly přes městečko Porto Moniz.

Madeira - Sao Vicente

Jsme na severu v Sao Vicente. Máme úžasný bydlení, je tu stále spousta kytek k obdivování, divoký skály nad městečkem a spousta dobrejch věcí k požrání a popití. Co víc si ještě přát.

Madeira - Funchal a cesta do Sao Vicente

Po šesti letech jsem se vrátila na Madeiru, které se přezdívá "ostrov věčného jara" nebo "květináč Evropy". Po nočním příletu jsme se prvního dne ráno vydaly na průzkum hlavního města Funchalu, užily si krásy zdejších kytek, dobrého jídla a pití, krásných malovaných dveří a dalších zajímavostí. Druhého dne jsme dostaly auto z půjčovny a vyrazily na sever do městečka Sao Vicente, kde jsme měly zajištěné bydlení na další noci. A dobře jsme udělaly.

Na Ceste...a v cili: Ledigos - Sahagun

Rano posledniho, sestnacteho dne. Loucim se s dirou jmenem Ledigos a vyrazim na posledni kilometry letosni casti Cesty. Uz jen 16 km do cile. Uz si odvazuju rict, ze to dam tak, jak jsem doufala. Moje letosni Santiago se jmenuje Sahagun.

Na Ceste: Castrojeriz - Boadilla del Camino - Carrion de Los Condez - Ledigos

Tentokrat je porce fotek a vypraveni bohatsi, jelikoz vcera stavkovalo nahrávání fotek. Proletime tedy hned tri dny. Pondeli, den trinacty, zacal privetive zatazeneho rana v Castrojerizu. Opet jsem se vydala za zlutou sipkou.

Na Ceste: Hornillos del Camino - Castrojeriz

Rano dvanacteho dne. Jeste si na albezahrade vyfotim tuhle kytkovou nadheru, pod kterou jsem se vcera vecer valela, a vyrazim. 

Na Ceste: Burgos - Hornillos del Camino

Den jedenacty a snad nejkrasnejsi ze vsech dni na Ceste. Zacalo to ruchem probouzejiciho se velkomesta a skoncilo klidem a radosti plani a maly vesnice.

Na Ceste: Tosantos - Atapuerca - Burgos

Rano devateho dne, opoustime Tosantos. Tentokrat nas vyprovazi mlha. Cekala celkem narocna etapa se stoupanim a dlouhym usekem bez civilizace. Mela jsem z ni znacnej respekt, ale zvladlo se to... a opet to prineslo moc mile setkani.

Na Ceste: Navarette - Azofra - Grañon - Tosantos

Rano sesteho dne, opoustim mile albergue. Pred nim na pani domaci cekaly dve kocky. Pekne se mi slo dal. :)

Na Ceste - Los Arcos - Viana - Navarette

Je rano ctvrteho dne, vyrazim z Los Arcos na cca 18km etapu do Viany. Stale panuji horka, mam tedy hodne lehky plan. Paty den se ochladilo a cekala me Viana - Logrono - Navarette.

Na Ceste - Uterga - Estella/Lizarra - Los Arcos

Tady, zacatekm 2.dne,jeste nohy skoro nebolely. Dneska, na konci tretiho a po dalsich 53 km, je to jinak. Ale poporade...

Na Cestě - Pamplona - Uterga

Tak jo. V pul dvanacte jsem v nastupnim miste. Jo, to je to, kde se beha ten silenej zavod s byky. Ale ted je tu klid.

Dovolená Bulharsko - skály Belogradchik (duben 2017)

Milej vyrazil na služební výjezd do Bulharska... tak jsem se za ním na pár dní vypravila taky. Je to pěkná, turisty příliš nezaplavená země, kde se dají najít krásná místa - třeba jako tohle skalní město a hrad Belogradchik.

Konference Madeira (říjen 2013)

Nějakým hnutím osudu se stalo, že mi přijali dva příspěvky na dvě zahraniční konference, a obě se sešly asi během čtrnácti dnů. Jen, co jsem se vrátila a aklimatizovala z Denveru, čekala mě Madeira. Konference jako taková byla sice slabší, i když mnohem přívětivější a domáčtější než ta obrovská denverská... ale co mě fakt okouzlilo, byla Madeira. Krásnej ostrov plnej kytek. Musím se sem vrátit.

Konference Denver (říjen 2013)

Moje první doktorandská konference - a hned za mořem. Vyrazila jsem do Denveru. Seznámení s USA bylo celkem příjemné. Dobře se tam chodí pěšky, mají tam pěkná vozidla a letadla, a všude jsou pohodoví a vstřícní lidé. Fajn to bylo.

Šoky z Divokého středozápadu

Začala jsem svůj třetí americký den a ještě včera večer jsem si myslela, že si zdárně zvykám a aklimatizuju se. Že už mě nic moc nepřekvapí. Takže musel přijít šok. A přišel - hned dnes ráno cestou na snídani. Když jsem vykoukla prosklenou recepcí ven, čekal na mě tenhle pohled.

Dojmy z divokého středozápadu

Tak vás pěkně zdravím z Amériky. Včera /nebo už předevčírem?/ jsem podnikla nejdelší cestu svýho dosavadního bytí. Na tu konferenci do Denveru jsem se fakt vypravila a zdárně jsem sem dorazila. V největší depresi balicího pondělka jsem hlásala, že pokud zvládnu tu cestu, tak zvládnu už všecko. Zatím zvládám, pásmové nemoci navzdory. Ta se zatím postarala o můj největší dojem z celé cesty. Ale zaujalo mě i pár dalších věcí.

/další fotky zde/