Letecké katastrofy po našem: Matlomaďaři 1954

Další díl katastrofkového seriálu patří do minisérie, kterou jsem si soukromě nazvala Pat a Mat za kniplem. Při prolézání literatury a archivů jsem narazila na několik nehod, nad kterými doslova zůstává rozum stát... a které by proto byla zatracená škoda nezpracovat. Patří sem i tahle, která byla původně plánována jako vánoční speciál. Na svátky se hodila nejenom datem, ale především určitou komičností a šťastným koncem. Ideální odlehčené sváteční čtení.

Jaká je pravděpodobnost, že dvě letadla stejné společnosti, stejného typu, na stejné trase, budou muset v rozmezí jedné hodiny nouzově přistát na poli... poté, co piloti obou letadel nezávisle na sobě spáchají tytéž chyby? 

Dva "nouzáky" během hodiny.
Kuriózní letecká nehoda skončila šťastně

V zákulisí letiště: Autíčko, co vodí letadla

Poslední dobou jsem nějak opomíjela zde sdílet výsledky svého pracovního působení. A že toho nebylo málo. Už v říjnu 2012 vyšla katastrofka věnovaná suchdolské nehodě z roku 1975 a v prosinci pak čtvrtý díl  reportáží ze zákulisí letiště, tentokrát trefně věnovaný zimní údržbě drah. Jo a mezitím se taky opěvoval Dreamliner a oplakával Dreamliner.

No a před pár týdny došlo k unikátní reportážní družbě letecké sekce Technetu /tedy mě/ a videotýmu iDnesu. Výsledkem je slibně rozjetá spolupráce na několika dalších letištních reportážích... 

Auta follow-me vodí letadla v mlze a pomáhají nejistým pilotům

V zákulisí letiště: Letové ověřování

Pod docela obyčejným názvem se skrývá velezajímavá činnost, díky níž mohou letadla snadno a hlavně bezpečně létat a přistávat. Navádí je pozemní navigace - a ta musí ukazovat přesně. A aby přesně ukazovala, o to se stará specializovaný tým lidí a letadel, za kterými jsem se vypravila s foťákem... a výsledkem je druhý díl letištního seriálu. 

Mám ale pocit, že bych tentokrát měla udělat i druhou neoficiální a neprofesionální polovinu, do níž zahrnu taky svoje slastné slintání nad modrou oblohou a letohrádkem Hvězda pod náma při kalibračním letu, letmý pocit dotčenosti, když jsem před "hopsáním" na kontrolním klesání dostala zvracecí pytlík, úžas z toho, že i letadla se odemykají obyčejným klíčkem a poučování kalibračních pilotů, že vaření je důležitější než lítání a ať se sebou něco udělám. Nu, tahle reportáž stála ve všech směrech za to.

Jak se kalibruje letiště, aby letadla trefila na zem

V zákulisí letiště: Oprava dráhy

Usoudili jsme v redakci, že na léto, dobu dovolených, kdy do letadel sedají i ti, kteří se na ně jinak dívají s respektem a možná i s obavami, existují i vhodnější témata než letecké katastrofy (ty si necháme zase na podzim). A tak jsem se dala do nového seriálu, který ukazuje tu přívětivější tvář leteckého světa - kde věci fungují tak, jak mají. Tak ho koukejte sledovat - až poletíte na dovolenou, budete moct před známými dělat chytré, jak všemu rozumíte :o)

První díl je ryze aktuální. Pražáci, všimli jste si, že v poslední době lítají letadla nízko nad Prahou - a už nezvykle dlouho? To proto, že se přistává na vedlejší dráhu; ta hlavní se opravuje. Po dlouhých padesáti letech v provozu. Vyrazila jsem tam na zvědavou fotoreportáž. 

Kilometr dráhy rozkopaný. 

Takovou opravu ruzyňské letiště nepamatuje

Letecké katastrofy po našem: Bratislava 1919

Tentokrát mě technetí katastrofkový seriál zavedl hodně hluboko do minulosti. Tentokrát došlo na úplně první leteckou havárii u nás. Bylo 4. května 1919 a do Československa se vracel z exilu ministr války, politik, diplomat, voják, pilot a vědec Milan Rastislav Štefánik. Nedoletěl. Těsně před přistáním na provizorní plochu u Bratislavy se jeho letadlo zřítilo a havarovalo - nikdo ze čtyř lidí na palubě nepřežil. Co přesně se stalo, to se už asi nikdy nedozvíme. Slovenští nacionalisté dodnes rádi vytahují teorie o atentátu podníceném Benešem nebo Masarykem. Spekuluje se i o mylném sestřelu. Nicméně podle odborníků a podle dostupných dokumentů se zdá, že Štefánika zabila klasická shoda blbých okolností. Počasí, technika... a lidská chyba.

První letecká nehoda v ČSR
připravila před 93 lety Slováky o naději

Letecké katastrofy po našem: Norimberk 1960

Další díl katastrofického seriálu se věnuje snad nejzáhadnější letecké nehodě, která se v našem letectví udála. Nestává se běžně, aby letadlo, klidně letící v normální letové hladině, najednou prostě spadlo k zemi – roztrhané na kusy. Ale přesto se to stalo – letadlu ČSA, které 28. března 1960 mířilo z Prahy do afrického Mali. Asi půl hodiny po startu se blížilo k německému Norimberku, když se něco stalo. To něco způsobilo, že letadlo přešlo do klesání, odtrhl se mu kus ocasu, motory a křídla. Co ale bylo to NĚCO, to nikdo neví. Němci tvrdili, že to byla porucha nebo chyba pilotů. My jsme tvrdili, že Němci nemají pravdu. Rusové tvrdili, že to byla americká nebo německá protiletadlová střela. Dnes se odborníci přiklánějí k názoru, že to byla konstrukční vada – kterou Rusové prostě nechtěli přiznat. V archivu jsou prý ruské posudky, o nichž neměli čtyřicet let tušení ani samotní čeští vyšetřovatelé. Asi bych se měla naučit rusky. Třeba se pak konečně dozvím, co se tam tenkrát doopravdy stalo.

Letadlo ČSA se zřítilo u Norimberka.
Podle Rusů bylo sestřeleno

Letecké katastrofy po našem: Ruzyně 1973

Další z technetího katastrofického seriálu je věnován nejututlanějšímu leteckému průseru na našem území. Fungl nové sovětské letadlo se pár vteřin před dosednutím na dráhu zbláznilo, přestalo poslouchat piloty a zamířilo si to dolů rovnou za nosem. Spadlo půl kilometru před ranvejí a protože mělo ještě slušnou zásobu paliva a velkou smůlu, stala se z něj ohnivá koule. Velká smůla a nepříliš povedenej zásah hasičů znamenaly smrt pro 66 lidí, rovné 2/3 ze stovky na palubě.
O nehodě se napsaly dva krátké článečky a pak nastalo ticho, nic se nestalo. Vsadím se, že tohle ticho muselo nastat ve chvíli, kdy z výslechu pilotů a z ohledání trosek vyplynulo, že za havárií byla chyba konstruktérů a pilotů. Letadlo mělo tak složité ovládání přistávacích udělátek, že bylo otázkou času, kdy tuhle chybu někdo udělá. 

Seriál: Nezkušení piloti
a složité ruské letadlo zabili na Ruzyni 66 lidí

Tahle nehoda mě podivně fascinuje jako světlo můru. Už jen to kdysi úmyslně vytvářené šero kolem ní mě nutí kroužit kolem a snažit se pochopit, proč všechny ty tajnosti. Proč se ani do závěrečné zprávy, která nebyla určena ke zveřejnění, nemohla napsat příčina nehody a místo toho se mlžilo, že kvůli poškození letadla nebylo možné zjistit a bla bla bla. Proč z vyšetřovacího spisu zmizel přepis záznamů z černé skříňky, přepis radiokomunikace a veškeré fotky. Proč, proč, proč.
Ale ze všeho nejvíc mi vrtá hlavou, jak skončili ti nešťastní piloti. Ano, udělali chybu, ale tu mohl udělat kdokoli. Těsně po havárii riskovali svoje životy tím, že se vrátili do hořících trosek a snažili se odtamtud dostat co nejvíc lidí. Za to si zasloužili obrovský respekt. Ale mám nepříjemný pocit, že tehdejší sovětská společnost zrovna na tohle moc nehrála...

Letecké katastrofy po našem: Srbská Kamenice 1972

Před 40 lety spadlo na severu Čech jugoslávské letadlo. Spadlo proto, že mu nějakej hajzl dal do zavazadláku bombu. Pád z 10 kilometrů zničil životy 27 lidí, zázrakem přežila jen letuška Vesna Vulovičová. Na katastrofce k téhle nehodě jsem si dala záležet. Nejen proto, že to je 40 let a bylo potřeba kvalitou vyniknout před konkurencí, protože o tom bude psát každej, kdo někdy letadlo viděl. Ale hlavně proto, že kolem téhle události se traduje tolik polopravd a celonesmyslů, že jsem se rozhodla si na nich zgustnout. No, myslím, že se celkem zadařilo:

Teroristický útok nad ČSSR přežila jen letuška,
padala z 10 km

A protože jsem zvědavá a nejvíc zajímavostí se dovíte přímo na místě, rozhodla jsem se, že si do Srbské Kamenice ve výroční den zajedu. Tajně jsem doufala, že se tam opět ukáže letuška Vesna, která se sem často vrací /s nadsázkou o sobě říká, že je víc Češka než Srbka, protože má většinu české krve/ a že si s ní budu moct popovídat. Vesna tentokrát sice nepřijela, ale i tak byla cesta na sever svým způsobem zajímavá... Původně jsem sem hodlala vložit fotky, ale protože mi nešlo nastavit i zobrazení popisků, odkážu vás na normální fotoalbum. Ony ty popisky jsou tentokrát docela potřeba...

REPORT: Srbská Kamenice - 40 let od nehody letadla YU-AHT

Letecké katastrofy po našem: Ruzyně 1977

Když jsem před měsícem začala plánovat, jaká "katastrofka" bude ta další, měla jsem jasno celkem rychle. Srážka dvou letadel ČSA na Ruzyni, která otevřela rok 1977 - pro československé letectví šťastně zlomový - a kterou nepřežilo jenom jedno z letadel. 66 lidí a druhé letadlo vyvázlo bez úhony nebo s drobnějšími šrámy. Může být lepší námět na dny, kdy ještě doznívá sváteční nálada a začíná fungl nový rok?

Seriál: Rok 1977 začal „šťastnou“ leteckou srážkou.
Od té doby létají ČSA bez nehody

Od doby, kdy mi Technet konečně zařídil autorský profil, mi "moji" čtenáři můžou posílat maily. Přímo mně, žádná diskuse. A posílají. Dneska jsem ale nestačila zírat. Takový řetězec náhod mě už dlouho nepotkal.

Letecké katastrofy po našem: Bratislava 1966

Po nějaké době mi vyšel další díl československo-katastrofického seriálu. Tentokrát se věnuje nejtragičtější, "nejokonspirovanější" a dle mého skromného názoru i nejškaredější nehodě v Československu vůbec: 24. listopadu 1966 u bratislavské čtvrti Rača havarovalo letadlo Il-18 bulharské společnost TABSO. Na místě, trochu symbolicky zvaném Sakrakopec, začalo období, které soukromě nazývám "černé desetiletí československého letectví". Skončilo - shodou náhod a trošku paradoxně - o 10 let později taktéž u Bratislavy, taktéž havárií Il-18.Ale o té jsem už psala v létě. Dneska tedy výroční: od nejhorší letecké nehody v Československu uplynulo 45 let.

Nejhorší letecká havárie v Československu
je dodnes tajemstvím

Mimochodem, poprvé v kariéře se mi stalo, že můj článek obšlehla konkurence. Bratia z aktuálne.sk si ho vypůjčili a přeložili téměř doslova /včetně informací od mnou vypátráného a osobně vyzpovídaného zdroje, jemuž navíc chudákovi zkomolili jméno/. Nu, stačí dolů napsat "zdroj: iDnes.cz" a máte článek skoro bez práce. Asi bych to ale měla brát jako uznání. Nějakou mizérii by přece neopisovali!

PS: Redakce Technetu se pochlapila /nebo pobabila? :o}/ a vyrobila mi konečně profil autora. Takže od této chvíle můžete moje nové články najít tady a dokonce si mnou můžete nakrmit čtečku!

Jak jsem lovila faaakt velký letadlo

... tedy to největší, Airbus A380. Včera jsme ho měli v Praze, což jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Takže ráno raníčko Teri vstala, foťák, počítač a kafe v bágl poskládala: půjdu, maminko, k ranvejím, letadlo sobě ulovím! A tak se také stalo. Kromě toho, že jsem konečně po téměř dvou letech pochopila, že když chce člověk opravdu ostré fotky, musí fotit na maximální velikost (grrr!!!!), jsem nacvakala asi třista fotek, z toho některé myslím docela dobré. Taky mi zkolaboval počítač, kvůli čemuž se moje fotky nestaly titulníma na iDnesu. A taky se zpozdila moje skvělá reportáž o šílencích s foťákama za plotem. S chutí bych vám ji sem dala, ale přijde mi nefér předbíhat vlastního chlebodárce... :)  Inu, musíte si počkat, až to vydá Technet.

PS: A tak se také stalo:
Jak se loví letadlo. Devět hodin čekat a doufat, že nezmění dráhu

Letecké katastrofy po našem: La Manche 1948

Třetí díl mého katastrofického seriálu byl původně plánovaný až na listopad, a to ještě jen možná. Jaroslavlská nehoda (u níž se možná mimochodem povedlo zjistit příčinu nehody - vždycky mě zamrzí, když lidi umírají po podobných blbostech...) ale vyvolala sérii připomínek podobných sportovních tragédií. Hodně se zmiňovalo zmizení letadla s našimi hokejisty v roce 1948 - ale pořádně se tomu nevěnoval nikdo. A tak jsem redakci navrhla, že by se to teď celkem hodilo... Prošlo to:

Trosky letadla s československými hokejisty nenašli.Zabil je sebevědomý pilot

"Katastrofka" se psala hůř než obvykle - tak už to bývá, když nemáte oficiální materiály a nikdy se nenašel ani vrak letadla. Takže se aspoň propraly pravděpodobné možnosti - klasický smrtící "koktejl" ve složení mizerné počasí, riskující pilot a technická maličkost - v tomhle případě nejspíš přetížení celého letadla. A obrovské týmové odhodlání hokejistů - kteří chtěli tak moc pomoct spoluhráčům v blížícím se zápase, že trvali na odletu do bílé mlhy. Nedoletěli.

Už nejsem zelenooká blondýna bez názoru

Tahle charakteristika, na které si kvůli mnoha věcem mimořádně zakládala, vznikla díky mým nejlepším kamarádům z gymplu. Hodně dobře jsme se znali, měli jsme hodně velkej smysl pro recesi, rádi jsme věci logicky překrucovali... a pak vznikaly geniální, naprosto scestný hlody, na kterých přitom něco bylo. Jako tenhle. Jenže svět se mění a my s ním... a já můžu dneska hrdě oznámit nejen Koudymu a Sedlimu (autorům tohoto kecu): Už to není pravda! Už nejsem zelenooká blondýna bez názoru! Zelenookost sice platí stále (s kontaktníma čočkama jsme si moc nesedly), ale blonďatost už je pár let passé. A ode dneška už neplatí ani ta beznázorovost. Komentář na hlavním místě Mladé fronty DNES dozajista nemůže psát někdo bez názoru!

Už nejsem zelenooká blondýna bez názoru

Tahle charakteristika, na které si kvůli mnoha věcem mimořádně zakládala, vznikla díky mým nejlepším kamarádům z gymplu. Hodně dobře jsme se znali, měli jsme hodně velkej smysl pro recesi, rádi jsme věci logicky překrucovali... a pak vznikaly geniální, naprosto scestný hlody, na kterých přitom něco bylo. Jako tenhle. Jenže svět se mění a my s ním... a já můžu dneska hrdě oznámit nejen Koudymu a Sedlimu (autorům tohoto kecu): Už to není pravda! Už nejsem zelenooká blondýna bez názoru! Zelenookost sice platí stále (s kontaktníma čočkama jsme si moc nesedly), ale blonďatost už je pár let passé. A ode dneška už neplatí ani ta beznázorovost. Komentář na hlavním místě Mladé fronty DNES dozajista nemůže psát někdo bez názoru!

Letecké katastrofy po našem: Damašek 1975

Hlásím návrat z prázdnin a zároveň nový katastrofický článek, vydaný pod vlajkou Technetu. Tentokrát to bylo komplikovanější, neměla jsem k ruce knižní berličku od Pana Pilota a musela jsem spoléhat jen na archiv a internetové zdroje, čili vlastní uvážení. Po poměrně divokém závěru se ale zadařilo:

"Přistáli jsme," řekl a zemřel.
Havárii ČSA před 36 lety přežili jen dva

Za většinou nehod je řetězec drobnějších nedostatků. Kapka alkoholu, hodně tmy, špatně viditelná čísla na přístrojích -  a skončilo to nejhorší katastrofou v dějinách ČSA. Možná si členové posádky nerozuměli, možná navzájem nesledovali, co dělají ti další... Hlavní roli ale nejspíš sehrála vzájemná nenávist obou pilotů, kteří se neměli rádi natolik, že spolu nemluvili - a to se podepsalo na komunikaci mezi celou posádkou. Smrt 126 lidí prý možná zavinil dávný spor o jednu ženu. Cherchez la femme.

Letecké katastrofy po našem: Bratislava 1976

Asi před rokem, když jsem dopsala tehdejší sérii o leteckých katastrofách pro Technet, jsem vám cosi slíbila. Že se jednou pustím do vlastního seriálu, který zmapuje nehody v Československu. Ono je to sice už dávno, ale bývaly časy, kdy to v našem letectví připomínalo džungli. Zapomínat by se na to ale nemělo. A tak jsem se po dopsání diplomky a nabrání sil znovu odhodlala k publicistickému návratu - a dneska vyšel první článek, opět na Technetu.

Seriál: Letadlo se zřítilo do koupaliště u Bratislavy.
Málem trefilo řídící věž

Nádhernej letní den přesně před 35 lety, krátkej let Praha - Bratislava. Během klesání ale nastaly v kabině takové zmatky, že si posádka nakonec omylem vypnula oba motory na jedné straně a ztratila nad letadlem kontrolu. Plesknutí do nedalekého jezera přežili jen tři lidé z devětasedmdesáti na palubě. Ale v tomhle případě se aspoň letecká veřejnost konečně poučila - a od té doby u nás ani u ČSA (klep, klep na dřevo) k nehodě, u které by umírali cestující, nedošlo.

Takže ať se vám zajímavě čte, ať se něco dozvíte... a třeba tak za měsíc se můžete těšit na něco dalšího. No a dřív než za měsíc (snad) se můžete těšit i na pár útržků z mého prázdninového života, který je letos více než rušný. Tak zatím!

Letecké katastrofy: Srážka nad Dillí

Kamarád pilot tvrdí, že si ve vzduchu připadá bezpečněji než na dálnici. Je tam mnohem víc místa a mnohem menší šance, že se s někým potkáte. Teorie to je pěkná a povzbudivá. Jenže když už se něco podělá, je nesrovnatelně lepší být ve sražených autech na dálnici, než ve sražených letadlech kilometry nad zemí. K největší vzdušné srážce dvou letadel došlo v roce 1996 nedaleko indického Nového Dillí. Chybu jedné posádky, která nejspíš nerozuměla pokynům dispečera, zaplatilo životem skoro 350 lidí.

Seriál: Nejtragičtější srážku letadel zavinili piloti,
kteří neuměli anglicky

Tak... a to je z mého katastrofického retrozpravodajství na nějakou dobu vše. ČT za pár minut dovysílá poslední díl série a já jsem zase bez práce. Začíná čekání - ne na nové havárie letadel, ale na objasnění příčin těch, které se už staly, na natočení nových dílů dokumentu a na jejich zakoupení televizí. Že to je nadlouho? Já vím.

Možná, až se vrátím z dalekého severu a pustím se do diplomky, tak zabiju dvě mouchy jednou ranou a dám se zároveň i do dokumentování starých nehod na území Československa. Už teď je jisté, že pokud něco obstojného vytvořím, tady na blogu se to určitě objeví. Otázkou je, zda se to objeví i někde jinde. Prozatím vám děkuju za čtenářskou přízeň a doufám, že jsem ve vás svým seriálem nepodpořila strach z létání. Takhle před prázdninama by to byla škoda.  

Letecké katastrofy: Letadlo mrtvých duší

Na tuhle havárii si dobře pamatuju. (Bylo léto, prázdniny po maturitě... a najednou z rádia slyším, že v Řecku spadlo letadlo. Brr! Tak blízko! V Řecku, kam se jezdí na dovolenou za hezkejma chvílema a kam jsem taky kdysi letěla letadlem... No, nebyl to úplně příjemnej pocit.)  Po všech těch "archivních" katastrofkách, které jsem zatím psala, je zvláštní psát o nehodě, kterou jsem mediálně "prožila". U nás se jí věnovalo docela dost pozornosti, protože se poměrně blízce dotkla i naší země. Letadlo havarovalo u řeckých Athén a po mezipřistání mělo pokračovat do Prahy. Živě si vzpomínám, jak mi tehdy vrtalo hlavou, jak moc nebo málo chybělo k tomu, aby to spadlo někde u nás... No, aspoň už vím, že chybělo hodně. Tohle letadlo mělo jen dvě možnosti - buď a nebo, tady a teď, žádný později. Dvě možnosti - dvě pozice ovládacího čudlíku, který to všechno způsobil. Bohužel zůstal v té špatné poloze. 

Seriál: Letadlo plné bezvládných těl havarovalo,
nezachránili ho stevard ani stíhačky    

Letecké katastrofy: Nezdařené přistání

Za leteckými nehodami obvykle stojí souhra více okolností. Havárii obřího jumba Korejských aerolinií v roce 1997 zavinila kombinace špatného počasí, nepřehledného terénu, nedostatečné přípravy a únavy posádky, odstávky důležitého přístroje a nesmyslného přeprogramování radaru letištními dispečery. A na vysokém počtu obětí se podepsala i konstrukce sedaček a přítomnost mnoha litrů tvrdého alkoholu na palubě. Hlavně, že je přísně zakázáno vnášet do letadel hořlaviny...
Seriál: Při pomýleném přistání letadlo havarovalo,
zemřelo 228 lidí  

Letecké katastrofy: Požár na palubě

Požár na palubě letadla představuje vždycky velké nebezpečí. Nejde jen o riziko samotného vznícení interiéru nebo palivových nádrží. Stačí, když oheň poškodí elektrické nebo hydraulické systémy - letadlo se pak může stát zcela neovladatelným. K takové situaci došlo během letu Air Canada 797 v roce 1983. Piloti sice dokázali s těžko ovladatelným strojem nouzově přistát, krátce poté ale v kokpitu vybuchly zplodiny. V plamenech našla smrt polovina ze všech lidí na palubě.

Seriál: Požár na palubě se nepodařilo zvládnout,
kdo neutekl, uhořel