Kamenné kompozice 6: I am a Rock

Někdy toho člověk nemusí moc namluvit a napřemýšlet, stačí jen poslouchat a cítit. :-)  K tomuto výtvoru mi hrála a vše inspirovala I am a Rock - jedna z nejvytrvalejších a nejkrásnějších písní mého života. 

https://youtu.be/hTKcqOWprRc

Kamenné kompozice 5: Podzimní

 

Ňáko se mi zastesklo po starejch dobrejch kratochvílích a hlavu vypínacích činnostech. Tak jsem vytáhla misku s kamenama barev země (bude lepší, když nebudu vždycky stavět ze všech a těch stejných kamenů; změna je život) a dala se do stavění. Něco o podzimu, laskavosti a vlídnosti k sobě. Poslední dobou si jí dopřávám nadstandardně a má to cosi do sebe. :-)

Někdy je fajn být jak ježek
Jenom tak v doupěti ležet
Spočinout, spát, občas i žrát
A nechat svět kolem běžet

Kamenné kompozice 4: Mosty

Mosty znám už dlouhý čas
Jsou dlouhé i krátké, i tenké jak vlas
Ale pomáhají, když jeden z nás chvíli se vzdálí

Já mosty stavím, v tom je ten vtip

A bezpochyby jsem na tom líp

Než ten, kdo pár mostů za sebou v afektu spálí

:o)

Kamenné kompozice 3: Hledání cesty

Na pouti za zkušenostmi
Se snažím najít svou vlastní cestu
Někdy si přeju, abych mohl odletět
Když si myslím, že se někam posouvám
Najednou se věci zastaví
A já mám strach, že to tak bude vždycky...

Kamenné kompozice 2: Letní vábení

Měla jsem v úmyslu obšťastňovat vás kamennými mozaikami každou neděli. Jenže když to nejde, tak to prostě nejde. Sice jsem se odhodlala a pustila se do skládání... ale nebylo to ono. Pořádná tvůrčí nálada se prostě nedá urychlit. Zato dneska se přihlásila s o to větší vervou, nečekána a vlastně ani nezvána. Ale když už přišla, musí se využít. Nebo zase odletí někam do dálek a už se nevrátí... 

"Na pouti za zkušenostmi snažím se najít svou vlastní cestu

Někdy si vážně přeju, abych mohl prostě odletět 

Když si myslím, že se posouvám kupředu, věci se najednou zastaví

Mám z toho strach - zdá se mi, že to tak bude navždy
A tak si hledám svůj vlastní prostor
A snažím se zjistit, kdo vlastně jsem..."

Kamennné kompozice 1: Noční jiskření

"Když jiskra z ohně vyletí

už nemůže se nikdy zpátky vrátit

Bála ses světla víc než tmy

Snad chtělas cestu zpátky ztratit..."

...aneb Odkaz noční bouře a kreativního záchvatu. Pohrávám si s myšlenkou, že bych z kamenných mozaik udělala pravidelnější tradici. Co byste na to řekli?