Začalo to hned po rozdání úkolů. Brazilec Paolo a Ital Lorenzo se u čehosi nechápavě zasekli a ne a ne se odseknout. Ostatní na ně koukali a tvářili se znaveně. A taktéž nezabírali.
"Co je to dneska s váma," divila se Charlotta. "Předchozí skupina byla taky unavená, ale ti vstávali o dvě hodiny dřív než vy, a vy jste ještě víc mimo!"
"Dneska je moc zima," hájili se jižani.
(Pravda, dneska je lezavo. Nohy pod riflema mě cestou do školy zábly a Finové (i dospělí) nosili čepice. A finské mimčo, se kterým a s jeho maminkou jezdíme každou středu ráno autobusem od nás do centra a už se od vidění známe, sotva koukalo ze všech těch vrstev a ani mi nedokázalo zamávat, jak bylo vycpané.)
"To není zimou! Zima tě přece probudí a probere," oponoval nám evidentně mrazu uvyklý Fin Ville, který si s námi plní povinnou švédštinu, kterou musí mít všichni finští vysokoškoláci bez rozdílu.
"Mě teda zima spíš zpomaluje. Možná jsem studenokrevná jako had, nebo začínám upadat do zimního spánku," namítla jsem polohlasem k Němce Uli.
Pak jsme se přece jenom začali pomalu probírat. Hodina proběhla klasicky - zkontrolovali jsme úkoly, probrali nové učivo a do konce hodiny je procvičovali. Přínosná a záživná konverzace nad obrázky bytů probíhala naprosto standardně - od normálních počátečních vět typu "U okna je psací stůl" a "Pod stolem je koberec", přes zajímavější "v šuplíku jsou špinavé ponožky a možná i malé auto, které nevidíme" až po znouzectnosti jako "nad kočkou je stůl", protože už jsme všecko normální řekly předtím.
Mezitím jsme si lámaly hlavu, jak se řekne kaktus. "Německy je to der Kaktus," pravila Uli. "Anglicky taky." "Česky taky. A když je to kaktus anglicky i německy, měl by to být kaktus i švédsky," aplikovala jsem nezvratnou logiku, že švédština je něco mezi němčinou a angličtinou.
Jenže než si něco vymyslet a zapamatovat si to blbě, to je lepší se vůbec nesnažit. Co kdyby to náhodou bylo jinak. "Na okně je kytka," prohlásila jsem po hlubokém zamyšlení. Uli se rozchechtala a odmítala uznat můj seriózní argument, že kaktus přece taky někdy kvete.
"Jak se řekne tohle?" odchytily jsme mezi lavicemi procházející Charlottu.
"Det är en kaktus," sdělila nám učitelka.
Nechápala, co je nám k smíchu.
Na konci hodiny nám připomněla páteční polopolosemestrální písemku. "A vemte si příště prosímvás mozek, ne jako dneska," požádala nás. Pak se zamyslela a rozhlédla se po naší vysoce internacionální třídě. "Jo, podle předpovědi má být příští týden až mínus třináct..."
Svorně jsme vyjekli naše oblíbené WHAT??? A Paolo, na něhož jsem měla nejlepší výhled, se na okamžik zatvářil značně vyděšeně.
Charlotta nám to s klidem zopakovala.
Oklepala jsem se zimou a vděčně pomyslela na zimní bundu a všemožné šály a rukavice ve skříni. Ville se zatvářil spokojeně a prohodil, že to je lepší než tohle a že snad aspoň napadne sníh.
A Paolo hrdinně překonal prvotní šok...
...a ukázal prstem na kamarády z Indie (nebo možná Nepálu, tyhle kluky si doteď pletu) a upřímně pobaveně se rozesmál.
Vidět Brazilce, jak se vysmívá Indům, že v mínus třinácti jistojistě umrznou...
to je nezapomenutelná scéna.
Ta zima vážně dělá všecko ještě zajímavějším.
O důvod víc, proč se mi nebude chtít odjet.
Pokud je ve všech rozumných řečech kaktus kaktus, zajímalo by mě, jak je to finsky :-).
OdpovědětVymazatČerf:
OdpovědětVymazatvidíš, to mě nenapadlo :o) http://fi.wikipedia.org...tuskasvit - to bude beztak nějaká zpatvařenina jako Kaktusová rostlina nebo něco v tom stylu. Divím se, že to nějak nepofinštili - takhle to vypadá úplně na první pohled jasně! :o)
[1] finlandia kaktus.
OdpovědětVymazatBrtníku,
OdpovědětVymazatzdravím zase po čase :o) A s kaktusem si nedělej srandu. Do vodky tu jsou schopní narvat téměř cokoli... inu, do Ruska blízko.
Tak to mě Finové mile překvapili, myslel jsem si, že je finským národním sportem většinu mezinárodních slov nahradit ryze finským ekvivalentem :-).
OdpovědětVymazatta zima mne děsí, na druhou stranu láká. Ve Vilniusu totiž máme 9 stupňů. O sníh jsem nezavadila ani po Estonsku, které jsme stihli docela procestovat. Ne že bych zimu měla ráda - vůbec! Sníh mi stačí vidět tak tři dny a dost. Ale tak nějak jsem tu s tím zde počítala, pořídila si kvůli tomu zimní bundu, litevci nás v létě strašili, že sněžit začne nejpozději v půlce října. Je pravda, že pár mrazíků na začátku října proběhlo, ale od té doby kde nic, tu nic...
OdpovědětVymazatČerf:
OdpovědětVymazat:))) holt i oni občas asi povolí a udělaj výjimku... ono vymýšlet pořád něco na způsob nosočistoplen taky musí být náročný :o)
Mě opakovaně okouzluje hláška na ovládání pračky v prádelně - když zavoláš na placený číslo, aktivuješ tím ovládací krabičku, vybereš pračku a po jejím vybrání naskočí hláška OK - PERU :))) Když jsem to viděla poprvé, nemohla jsem z toho. A vždycky mě to zmate a nabydu dojmu, že už prací proces začal - jenže ono to ještě čeká na příkaz z pračky, na což já vždycky zapomenu, čekám půl dne a divím se, proč to pořád ok-nepere :o)
A hned v prvních dnech jsem s překvapením zjistila, že doktor je lääkäri. Později jsem zjistila, že to je nejspíš ze švédštiny, kde to je läkare. I tak je to zajímavý... obšlehli Seveřani lékaře od nás, nebo my od Švédů za třicetiletý války läkare?
Terka:
OdpovědětVymazatLetos to je nějaký poblázněný, nám tu zase Finové tvrdili, že my jednosemestrální budeme rádi, když napadne sníh do našeho odjezdu. A je ani ne konec listopadu a vypadá to, že ten sníh tentokrát bude definitivní - vzhledem k těm třináctkám příští týden. Já jsem za to jenom ráda, zimu mám ráda, ale pokud možno tu fakt mrazivou a zasněženou. Takový to mlhavo, deštivo a sychravo kolem nuly, to mi pije krev.
No ale dívala jsem se i na předpověď pro ČR a tam taky na příští týden hlásí sníh i v nižších polohách, takže se to možná tváří jako velký celoevropský ochlazení. Že byste tomu v Pobaltí unikli? :)
Každopádně myslím, že sněhu si užiješ minimálně v těch Helsinkách. Pořád platí plán začátkem prosince?
Moc dobré, to jsem netušil, že u nás doktoři jsou vlastně lääkaři :-). Možná i já jsem vlastně Čärf ? :-)
OdpovědětVymazatPouze v případě, že jsi Čärf s extrémně drnčivým R. Přijde mi, že se v něm Finové naprosto vyžívaj - je to hrozně vtipný, když mluví normálně anglicky s kulatým r a najednou zavrčej Turrrrrrrrrrrrrku... To je první řeč, která vyslovuje r tak pěkně, že se to skoro dá srovnávat s češtinou :o) v tom má zase finština u mě plus...
OdpovědětVymazat