Michal Prokop - Kolej Yesterday

Přišlo to, co přijít muselo. Přesně před čtrnácti dny jsem se nejspíš už definitivně rozloučila s jedním z nejskvělejších období, které podle spousty důvěryhodných názorů člověk v životě prožívá, zejména pak člověk vysokoškolský. Opustila jsem koleje. Před čtrnácti dny jsem zjistila, že domov je to, co můžete sbalit do tašek a krabic a nacpat do poloviny Renaultu Trafic (dobrý, táto? ;o) To jsem si samozřejmě namluvila, aby ten odjezd tolik nebolel. Je to jen část pravdy. Domov je i místo... i vzpomínky, které vám sice nikdo nevezme, ale které budou bez vazby na místo blednout... a hlavně lidi. A ty do krabice taky nesbalíte. Tohle všecko tvořilo mých pět let na koleji. A najednou je to všecko pryč. Yesterday. Věděla jsem, že tohle loučení bude doprovázet tahle písnička - ale až po těch čtrnácti dnech jsem našla odvahu a sílu si ji pustit. 

Nový rozměr kolejních žranic

Pořídily jsme si s Paajou novou věc do naší kolejní domácnosti. A to prosím věc takovou, že ji nejspíš s čistým svědomím pasujeme na KAUF roku. Máme od včerejška novou horkovzdušnou troubu - a dneska byla ozkoušena. Jsme z ní naprosto konsternovány. A fakt, že jsme za ni vydaly všehovšudy 300 peněz (ne, nechybí mi tam nula), tu konsternaci a nadšení jen podtrhuje.

Horrory z kolejní kuchyňky aneb Jak se zbavit hnusných sušenek

Akutně bych se měla učit, takže jsem se logicky vrhla na všecky ostatní činnosti, které je nezbytně nutné vykonat právě dneska. Spravila jsem si všecky gumy do vlasů, pokusila jsem se vyměnit nesvítící žárovku v pokoji (marně, nemáme náhradní) a protože je víkend, stvořila jsem jakožto správná žena v domácnosti zákusek. A teď vám o tom ještě navíc napíšu blog, aby těch nezbytně nutných činností nebylo málo :o)

Radosti výjimečně všedního dne

Tak mě tady zase máte. Konečně mám volnější den, což se projevuje i na mé chuti k činnostem, do nichž mě zrovna netlačí uzávěrka za půl hodiny. A tak zase jednou zase rozfoukám prach, usazený na blogu a podám hlášení, jak to tady vedem...

Dejte si omítku, budete krásní a bude vám fajn!

"Já si poslední dobou říkám, Teri, že ti to nějak sluší..." zamyslela se dneska ve škole kamarádka Danuššška Ham. Zůstala jsem užasle a fascinovaně civět - tohle jsem už dlouho neslyšela, naposled od sebe samotné. Začala jsem se žensky radovat: radostně pomrkávat a dělat "fáááákt", načež jsme zabředly do řešení, čím to asi bude? Danuška s Míšou tipovaly chlapa. Nebo snad rovnou dva? Pak Danuška zpragmatičtěla: prý jsem se hezky namalovala. Pch, to jsem občas dělala i dřív, když se mi chtělo! A Paaja diskusi usadila úplně: "To neřešte, ona se teď na záchodě učesala! A včera si umyla vlasy!"  

Zpátky v Oranžovém světě

Prázdniny jsou v tahu a hvězdy z Hvězdy jsou zpět. Navrátily se definitivně právě dnes. Po víkendu v Rozsockách jsme se s Paajou přesunuly do Prahy a vyrazily na velký nákup do Ikey (Ikei? Ikeje?) za účelem zakoupení police. Vrátily jsme se nejen s policí, ale také s plastovým nádobíčkem, závěsnýma patrovýma visacíma pytlema do skříně, přihrádkama na bordel do šuplíků (původně na příbory), příborovým stojánkem a sadou zavíracích žrádelních krabiček. Všehovšudy asi za tisícovku! No a po nutném zrelaxování (táhněte si dvacetilkilovou polici v rozloženém stavu o délce 170 cm busem a tramvají a pak pěšky na koleje...) jsme se vrhly do definitivního zabydlování a zvelebování našeho doupěte... a jak se nám to daří, posuďte sami :o)  

Týden po státnicích aneb Co všecko se dá stihnout

Postátnicový týden - to bylo naše magické zaklínadlo asi posledního půl roku. Takové odkladiště snů a plánů - na co nebyl čas, to se odkládalo Po státnicích... Z Postátnic se stal Postátnicový týden, a týden bohužel není nafukovací. Stihly jsme toho za něj hodně. Zdaleka jsme ale nestihly všecko - a říkám si, že to je vlastně dobře... Splnit si všecky sny a plány během jednoho týdne by bylo až moc. A co bychom dělaly ty další roky? :o)

To je dnes vedrrrrrro, přřřřijďte v zářřřřřřřřří!

...pravila loni u zkoušky Okurka Naložená, převeliká, přestará, sdělil nám o rok starší kolega... Okurku my naštěstí u státnic mít nebudeme, na optimismu to ale nepřidá. Včera se navíc objevila první krize. Zmizela naštěstí s vyspáním, hrabe nám ale čím dál víc, perly z nás padají jako z perlorodek. Dny ale letí vražedným tempem a práce pořád moc a moc. Dneska dokončeny dvě dějinné otázky a jedna teoretická... Tento způsob narozenin zdá se mi býti poněkud nešťastným.

Už se na nás chystaj... už si tužky a zuby brousej

Devět dní. Z celkového počtu 35 otázek tisko-foto-specializace mám 14 pečlivě a vlastnoručně zpracovaných na kartičkách ve Studnici vědění, ze zbývajících jedenadvaceti jich snad polovinu rámcově vím nebo tuším a v nouzi nejvyšší bych o nich něco řekla snad zplacu. Nejhorší bude ta historie - hotovou mám zatím jednu otázku z osmi a tuším, že to bude hnus. A Sekera group (složení Končelík, Bednařík, Sekera, Cebe a kdovíkoho si ještě přivedou jako posilu) už se na nás chystá...

Fotoreportáž z předstátnicové přípravy

Zbývá 14 dní - málo, otázek - moc. Už druhý den se proto intenzivně, tzn. od rána do večera (se spoustou malých přestávek) učíme. A to prosím doopravdy. Učíme se tak moc, že ani nemáme čas psát na blogy - jen v zájmu vyššího dobra (abychom u přijímačkového pohovoru na Nová média měly o čem mluvit coby o novomediální aktivitě :) jsme včera na Degénech rozjely naprostou novinku - textovou reality show POSSE REM ESSE čili Online přenos z předstátnicové přípravy aneb Sledujte, jak se z Degénů stanou cvoci... (to je reklama, jestli jste to nepochopili, tak koukejte sledovat :o) Semtam tam lípneme větičku z aktuálního dění. To však moje grafomanské choutky dostatečně neuspokojuje. Teda, grafomanské jsou dostatečně uspokojeny zpracováváním otázek, to jo, ale ty publikační zahálejí - a tak jsem se aspoň chopila aparátu, že zachytím, jak to u nás vypadá, když se vrhneme do víru studia... abyste nám jako věřili, že vážně něco děláme. 

Prvomájová petřínská pohoda a Paajino prokletí

Měli jsme včera pozdní večer, první máj, a tak jsme si řekli s Paajou a Alekem, že po zaneprázdněném dni vyrazíme na procházečku. A když už, tak rovnou na Petřín, tam bude živo, aspoň si užijem srandy :o) No a na Petříně to neskončilo. Procházečka se protáhla a na koleje jsme se dostaly po půlnoci... Stihli jsme se vyřádit na dětském hřišti pod Petřínem, objevit povodňovou čáru na Malé straně, znovuobjevit Lennonovu zeď... a cestou domů se Paaja dopustila zločinu nejpříšernějšího.

Legenda o korunovačním míči

Kterak Degéni a Aleko vyrazili za korunovačními klenoty a celou akci si úžasně užili, ba dokonce se královsky pobavili... a vlastní skandální odhalení tajné součásti pokladu vymysleli :o)

Chtěla jsem psát bakalářku... a jak to dopadlo

Malovala jsem si, jak v sobotu kolem jedenáctý vstanu, nasnídám se, sednu k Mašínovi a začnu psát diplomovou práci (zní to honosně, žejo? =o) Jak do úvodu rozepíšu svou vzletnou a rebelskou myšlenku, že vlastně nejsem mediální analytik, ale budoucí novinář, takže proč bych se jako sakra měla plácat v suchejch analýzách starejch novin, ale když musíš tak musíš, a tak aby mě to aspoň trošku bavilo, zakomponovala jsem do práce i prvky žurnalistické - rozuměj rozhovory a malinko detektivní prácičku a tak... Jak začnu psát první kapitolu o společenské a sportovní situaci na podzim roku 1948. Jo, a v sobotu ráno jsem se vzbudila, a všecko bylo úplně jinak...

!!! KAM SE VÁM TOČÍ? !!!

Přátelé, kamarádi i náhodní příchozí, jsme s Paajou v šoku, jsme konsternovány a nevěříme svým očím a svým hlavám. Proto jsme se rozhodly se s vámi o zdroj naší konsternace podělit. Otevřete-li si pokračování článku, uvidíte pohyblivý obrázek, siluetu dámy. Silueta se otáčí. Co nás zajímá? Otáčí se dáma VE směru hodinových ručiček, nebo PROTI?

Je to zajímavý test vašeho mozku. Co to znamená, to si můžete přečíst pod obrázkem. A teď ještě... proč jsme z toho tak konsternované? Napřed se nám, mně i Paaje, dáma suverénně točila v jednom směru. Druhý jsme si neuměly představit ani ve snu, prostě to NEJDE, abyste něco přiměli otáčet se opačně, když se to otáčí nějak... Jenže pak jsme si začaly obrázek postupně zakrývat... a ono se to pomalu začalo hýbat naopak. Napřed jen části těla, když jsme odkryly celek, přeskočil pohyb zpět na původní směr. Všecko to prostě obrátit nešlo.

Pak jsme si otevřely víno. A když měla každá z nás v sobě dvě skleničky, spustily jsme dámu znovu. Jede v původním směru. Pak přinuť kousek těla změnit směr... a pak to najednou šlo celé dámě. Najednou se točila naopak!!! Chvilka dalších snah a pokusů - a naučily jsme se ji měnit směr na povel. Z jednoho směru do druhého to jde líp, z druhého do prvního hůř, ale jde to. Jsme z toho poněkud mimo a pořád to nechápeme. Ale dost plků - podívejte se na ni sami, je v Pokračování.

A MOC prosíme... napište do komentářů, jak se točila vám. A povedlo se vám ji přimět ke změně směru pohybu? Pokud ano, jak? Od čeho jste začínali? A změnila směr napořád, anebo jen na chvilku? A umíte ho měnit na povel, když se vám chce, anebo si to dělá "samo"? Povídejte, pište. Jsme neuvěřitelně zvědavý...

Degén's Love aneb Jak jsme se zamilovaly

Na každýho jednou dojde! Ještě nedávno si diváci naší deGeniální televize stěžovali, že se vyhýbáme zaláskovaným tématům. Teď se můžete těšit, že se to možná změní: Degéni se zamilovali! A oba a nezávisle na sobě :)))

A je vymalováno!

... jsme si mohly hrdě říct s Paajou dneska po osmé hodině večerní. Na to, že jsme ještě ráno nevěděly, jestli se vůbec odhodláme, a že jsme se do práce (včetně vyklízení pokoje) pustily po čtvrté odpoledne, to myslím není špatný výkon...

Připravujeme: Irsky s úsměvem 2

Vážení diváci,
velice si vážíme Vašeho zájmu a celý štáb pilně pracuje na pokračování Vašich oblíbených kurzů irštiny. Na další díl se můžete těšit koncem tohoto či začátkem příštího týdne. Naučíte se počítat do deseti a uvidíte své oblíbené hrdiny Aoife a Cathala, kterak se blíže sblížili nejen navzájem, ale také s démonem alkoholem... Zatím si můžete dopřát pohled do zákulisí natáčení:

fotodokumentaci pořídila Naše (Vaše) Hvězda, dokumentarista a fotograf (mimo jiné) * Terinka *
PS: a (jen trošku) Hvězda * Paaja * (mimo jiné fotograf a dokumentarista, dožadující se uvedení kvůli autorství jediné fotky :)))

Sláinte čili Na zdraví

aneb Proud necenzurovaných myšlenek... Co nového? Hodně věcí. Naše * DEGÉN TV * zahájla oficiální vysílání... přidejte se k zachráncům irského jazyka na stránkách www.degen.bloguje.cz ... Dále jsme oslavily můj svátek v Krásných ztrátách a posléze i na koleji. Zahájila jsem proces spřátelování se se zubním obyvatelstvem mé levé dolní čelisti... no a tak různě.

Začínáme...

už BRZY! Redakce Degén TV finišuje s přípravami - a Vy se můžete jen těšit... anebo bát

Dva Degéni se představují

Blíží se začátek akademického roku, už mého třetího. Jestli vše půjde, tak jak by mělo, budu se už napřesrok honosit titulem. A tak jsem usoudila, že je nejvyšší čas se ještě pořádně vyblbnout, dokud nebudu dělat ostudu stavu bakalářskému. A nejsem na to sama: Jen se zabydlíme na koleji, zahájíme se spolužačkou Páájou velký projekt, který otřese českou mediální scénou: Degén TV neboli Dva Degéni na webu!