Horrory z kolejní kuchyňky aneb Jak se zbavit hnusných sušenek

Akutně bych se měla učit, takže jsem se logicky vrhla na všecky ostatní činnosti, které je nezbytně nutné vykonat právě dneska. Spravila jsem si všecky gumy do vlasů, pokusila jsem se vyměnit nesvítící žárovku v pokoji (marně, nemáme náhradní) a protože je víkend, stvořila jsem jakožto správná žena v domácnosti zákusek. A teď vám o tom ještě navíc napíšu blog, aby těch nezbytně nutných činností nebylo málo :o)

Určitě se vám už stalo, že jste koupili pytlík sušenek, které se podle obalu zdály úžasně delikátní, tisíce a jednoho tvarů a příchutí, a to všecko za úžasnou cenu dvaceti korun za půl kila. Spokojeně ten kup dotáhnete domů a těšíte se, jak vy a všichni ostatní (rodina, děti, kamarádi, spolubydlící,... doplňte dle vaší situace) budou radostně mlsat a velebit vás, jak dbáte o jejich blaho a jak úžasnými pochoutkami je zásobujete.

Jenže pak ten pytlík rozbalíte a zjistíte, že obsahuje sice sušenky tisíce tvarů, ale jen jedné příchuti - a to ryze chemické, syntetické, hnusné, zkrátka takové, kteá nemá s naším pojetím pečiva nic společného. Jakmile zjistíte, že stejně odporně chutnají preclíčky, dortíčky, tyčinky, oplatečky i čokoládové kytičky, zhnuseně pytlík zavřete, zahrabete co nejhlouběji do zásob a zapomenete na něj.

Zní vám tahle situace povědomě? Pak pro vás mám úžasný tip, jak se zbavit těch zapomenutých parodií na pečivo, které nežere ani pes, které vám jen zabírají místo... a které ale nedokážete vyhodit, protože by to bylo hnusné plýtvání.

Znáte takové ty úžasně rychlé, dobré a jednoduché piškotovo-jogurtové nebo pudinkové dorty? To jen vyložíte mísu igelitem nebo alobalem a vrstvíte do ní střídavě piškoty a jogurt/pudink. Pak to dáte na půl dne ztuhnout do ledničky, pak vyklopíte, odlepíte alobal a všichni se můžou užrat. Bezva věc, zejména pokud nedisponujete troubou, potřebnou k přípravě složitějších pochutin.

No a fígl je v tom, že ty neškodné piškoty nahradíte těma hnusnejma sušenkama. Ono se to dost často hodí i z praktického hlediska - třeba já se dneska dala do dortu a v polovině misky mi došlo, že ten jeden pytlík fakt stačit nebude. A v té chvíli mě osvítilo a vzpomněla jsem si na ten výsměch pečivu v krabičce na sladký. Rozhodla jsem se okamžitě.

K zamaskování mrzkých sušenek se vřele doporučuje užít pudink - u něhož můžete regulovat hustotu výsledného produktu. Čím tekutější pudink, tím víc ho do sebe sušenky nacucnou a tím víc ztratí na své podezřelé chuti. Ideální je pudink vanilkový, z něhož lze velesnadno udělat dva - jednu část naplácáte do dortu a do zbytku vmícháte kakao. Ejhle, čokoládový pudink. Ten je ideální k zalívání sušenek s čokoládovou polevou - zamaskuje je jak chuťově, tak barvou.

Sušenky mají navíc tu výhodu, že mají pevnější konzistenci než piškoty - a tudíž utvoří pevnější základnu celého dortu. To oceníte, až ho budete servírovat - místo rozpadající se hromádky těstovité hmoty se vám možná podaří ukrájet kousky, mající jakýs takýs tvar. Na chuť to sice nemá vliv, ale jíme přece i očima, jak se říká. Co se tohoto bodu týče, už nějakou dobu tvrdím, že některé věci by člověk měl jíst potmě... =o)

No, takže tedy tak. Můj úžasný dnešní výtvor (vypadá vážně hezky, nahoře piškoty s růžovým jogurtem, veprostřed vanilkovej pudink s piškotama a sušenkama a dole čokoládovej pudink se sušenkama s čokoládou :) se chladí v ledničce a čeká na svou příležitost, až přijde Paaja. Doufám, že se likvidace sušenek nezvrhne v likvidaci Paaji.

Já pro to udělala maximum - podívala jsem se na datum spotřeby. Do 25. listopadu. Snad bude výsledek poživatelnější než ty sušenky a do těch čtrnácti dnů to stihnem.