Před měsícem jsem tu láteřila, že se mi nepovedlo koupit poměrně levné letenky Helsinky - Praha u Finnairu. Bývalo by to na cestu domů bylo nejpohodlnější a nejrychlejší, ale shodou více okolností se prostě nezadařilo. Takže jsem sklapla uši, přestala vymýšlet extrabuřty a pokorně si koupila letenky u ověřeného WizzAiru. Dneska si tak šmejdím po netu, odbavuju se online, hledám cestu po Budapešti a provádím všecky ty úžasné předcestovní úkony, a najednou vidím, že Finnair ruší lety kvůli stávce. Naštvali se jim mechanici. No sakra!
"Až budeš mít pocit, že se proti tobě všechno spiklo, pak si vzpomeň, že ani letadlo nestartuje s větrem v zádech, ale proti němu." — Henry Ford
25. 10. 2010
Stávka Finnairu aneb Nikdy nevíte, co je k čemu dobrý
24. 10. 2010
Další týden v tahu
Překulila se polovina mého pobytu ve Finsku a já mám pocit, že jsem se taktak rozkoukala. Ty zbývající dva měsíce budou rušné. Zbývá mi toho tolik, co jsem ještě nestihla a co budu chtít nebo muset zvládnout - od zahraničních výletů až po školní povinnosti... Ale za poslední týden jsem taky něco málo stihla.
Fotky najdete jako obvykle zde:
20. 10. 2010
Nápady čtenáře detektivek k případu A. J.
Informace o zmizelé holčičce z Prahy se samozřejmě donesly až sem na sever. Chvílemi mě z toho mrazí (jak snadný je zmizet beze stopy a být napospas tomu, co vás nechalo zmizet! jak zbytečný jsou vám v určitých situacích všecky peníze světa... a podobně) a chvílema teoretizuju, vida věci svým zjednodušeným a zkresleným pohledem vášnivého čtenáře a diváka detektivek.
Aktualizace: Na netu se našli dobrovolníci, kteří měli stejný nápad jako já a pohráli si s grafickými programy. Na níže uvedeném odkazu je pár fotek, jak by Anička mohla vypadat po změně vzhledu. Odkaz samozřejmě můžete libovolně sdílet.
17. 10. 2010
WHAT aneb Jak to jde ve škole
Poslední týden byl především studijní. Čtvrteční zkouška z vizuálního vnímání je za mnou, ale mám pocit, že si ji pro velký úspěch v listopadu zopakuju. S hodně velkým kusem štěstí a shovívavosti prolezu s odřenýma ušima a budu radostí skákat ke stropu...
A aby se nezapomnělo, příděl nových fotek je tady:
13. 10. 2010
John Denver - Leaving on a Jet Plane
Tahle písnička je poněkud opožděná. Měla a chtěla jsem vám ji sem hodit těsně před odjezdem do Finska. Protože právě ta mě vyprovázela, když jsem se sem chystala, balila, loučila... a taky se bála toho, co bude. Teď je to dávno pryč a já si ji můžu pustit bez toho, aby mi z ní vlhly oči a přepadala mě nejistota. A to je dobře, protože je nádherná. Ale když o ní a o jejím autorovi víte něco víc, stejně vás z ní může občas mrazit... Proto vám ji pouštím právě dneska, 12. října. Je to přesně 13 let ode dne, kdy její autor nečekaně odletěl navěky. Doslova. A protože jsem se do Denverovy muziky tady ve Finsku docela solidně zaposlouchala, usoudila jsem, že si zaslouží aspoň takovouhle připomínku a poctu. Tak tedy... letíme.
10. 10. 2010
4. 10. 2010
Jeďte na Erasmus, dokud jste mladí
...toť moje dobrá rada příštím generacím studentstva. A myslím to smrtelně vážně. Vypadněte už během bakaláře, nejpozději v prvním roce magistra či inženýra... pak už jste za zenitem. Já ve třeťáku magistra, tedy celkově v šestém roce studia, jsem tu v pětadvaceti bezkonkurenčně nejstarší. Připadám si staře. Teda ne, nepřipadám. JSEM tu stará. Teda, ne že bych tu vyčnívala hned od pohledu, to zase ne - když někomu řeknu, kolik mi je, každý se začne divit, že mi tipoval nějakých těch obligátních jedna, dvaadvacet. No, aspoň něco je potěšující :o) Jenomže ono nejde o to, na kolik vypadáte, ale na kolik máte energie k plýtvání.
2. 10. 2010
První setkání s finskou zimou
Bude zima, nebude zima, respektive přežiju finskou zimu, nepřežiju finskou zimu... závažné, vpravdě existenční otázky, které si kladu poslední cca půlrok. Naléhavost, s jakou si je kladu, i pozitivita/negativita odpovědí se periodicky mění. Dneska ráno křivka opět spadla pod bod mrazu. A asi je na čase si přiznat, že bude hůř.