Finské postřehy I.

Načala jsem šestý týden své finské anabáze. A tak si říkám, že bych vás mohla konečně seznámit s dosavadními výsledky svého pozorování Finska, Finů a finského života... toho, co mě tu obklopuje a občas překvapuje - něco mile, něco nemile.

Z Ruska domů cesta dlouhá

...a chvílema se tvářila až nebezpečně. Přiznávám se bez mučení, že jsem nakonec byla zatraceně ráda, že jsem byla doma - a to nejen kvůli tomu slejváku s kroupama, co mě chytl na posledním cca kilometru. Ale abyste se zase nenechali zmást... výlet to byl super, jen jsem nebyla na pár věcí připravená.

Neodmyslitelná fotodokumentace je jako obvykle k vidění zde:
FINSKO 10 - Pěšky do Ruska :o)

Jak jsem došla až do Ruska

Mise Rusko splněna! Povedlo se, i přes nepřízeň počasí jsem poctivě po svých doťapala z Turku až do Ruska. Přikládám fotodůkaz, aby mi bylo uvěřeno :o) Samozřejmě vás nemine  vyhlášení výsledků včerejší soutěže. Jak to dopadlo, kdo vyhrál a co vlastně bylo správnou odpovědí... to se dozvíte uvnitř článku. Stejně jako stručný report z výletu. Mimochodem fakt stál za to a zmohl mě pořádně, ale co jinýho byste taky čekali? :o)

 

Soutěž: Plánuju pěší výlet do Ruska

Nekecám. Zítra vyrazím a zítra se taky vrátím, pokud teda nebude pršet. Protože to nebude úplně krátká cesta, možná si cestu zpátky zkrátím přes letiště v Turku. Takže se můžu těšit i na letadýlka! Těším, těším. Už si kreslím mapy, impregnuju pořádný boty a vypisuju kešky cestou, je jich dost (i když v tom Rusku to není žádná sláva).

Jestli se vám něco nezdá, můžete svůj nesouhlas vyjádřit v anketě - http://hlasov.at/jrlu (bohužel se mi ji nepovedlo vložit přímo do článku, blog má svá omezení :o( A jestli dáte hlas třetí možnosti (je v tom je nějaká finta), můžete se ji pokusit odhalit a zapojte se do soutěže! :o) Soutěžní otázka tedy zní: Jestliže je pěší výlet do Ruska finta, v čem tato finta spočívá? Jen vás tentokrát moc poprosím, abyste své tipy nepsali do komentářů pod článek (a nekazili tak soutěž ostatním), ale poslali mi odpověď VZKAZEM. Případný vítěz se může těšit na typicky finskou odměnu, pokud se s ním po návratu setkám... Uzávěrka soutěže: až se vrátím z Ruska! :o) 

Na otočku domů pěšky... nebo opět po růžové

Netušila jsem, že najít uspokojivý způsob přepravy Turku - domovina bude takovej problém. A to si o sobě prosím skromně myslím, že jsem docela nenáročná cestující - vždyť já těch nároků zase nemám tolik, chci se dostat domů levně a rychle. Ale jednu chvíli jsem si dneska už fakt myslela, že v rámci šetření duševního zdraví i peněz si asi zabalím raneček a vyrazím po svejch (případně uplatím Moryho, aby uplatil nadřízené, aby mu vyřídili cvičnej let do Turku a nácvik přepravy civilistů helikoptérou, od čeho koneckonců to NATO máme :o) Nakonec to začíná vypadat, že snad nakonec poletím. Ovšem žádnou novou objevnou trasou/aerolinkou, ale pokorně se starým dobrým ověřeneným Wizzairem. 

Počítačová ladička pro zapomnětlivé kytaristy

Jsme zachráněny - já i moje ubohá, dosud nenaladěná kytara. Už nemusím zuřivě pátrat po té mrše malé, schované, zastrčené, ztracené nebo jaké ladičce... osvítila mě myšlenka a objevila jsem na internetu ladičku ke stažení. Dělá se s ní líp než s klasickou ladičkou a navíc si můžete nástroj libovolně podladit/přeladit... Veleužitečnej prográmek nejen pro zapomnětlivé muzikanty můžete stahovat zde (odkaz Softpedia Mirror). Nebojte, mělo by to být free.

Školní postřehy, [tak!] aneb Proč si Češi pořád děkujou

Začal nám tu druhý týden semestru a mně se konečně začínají rozbíhat kurzy. Mám za sebou dvě hodiny švédštiny, naprostý úvod do Vnímání obrazu a první hodinu Sociálních sítí. A zatím se zdá, že bych se školou nemusela mít problémy.

Rychlodojmy z Helsinek

O víkendu jsem podnikla první velkou výpravu za hranice "domovského" Turku. Cílem jednodenního výletu do finské metropole nebylo turistické obdivování města a památek, nýbrž převzetí kola, které je tady ve Finsku téměř životní nutností. Nakonec jsem toho ale z Helsinek viděla dost. Dost na to, abych si začala myslet, že do Finska se nejezdí žasnout nad krásami měst, ale za něčím jiným. A že když to vezmete jako fakt, můžete i na těch nikterak přeskvostných městech vidět stopy zatraceně zajímavé historie... i současnosti. A začnete je kvůli tomu mít rádi.

Neodmyslitelná fotodokumentace včetně podrobných popisků zde:
FINSKO 9 - Helsinki (11. 9. 2010)

Hello, I am Tereza and I am lost

Tak nějak by to vypadalo, kdybych měla jednou větou představit sebe a svoje dosavadní působení v Turku. Jsem Teri a jsem ztracená. Lost in Turku. Tohle město je sice bezva... ale co se orientačních bodů týče, zejména z mé strany, jich moc nepobralo. A já na tom s orientačníma schopnostma nikdy nebyla nijak excelentně.

Obědová sebechvála aneb Vařím jako chlap

V nedělní poledne prostě nemůžu psát o ničem jiném, než o jídle. Abyste si jako nemysleli, že tady nějak strádám. To ani náhodou. Co víc, já si tu žiju naprosto blaženě a nadále se zdokonaluju v kulinářském umění! A dokonce mě to i začíná bavit. Zjistila jsem totiž, že vařím jako chlap.

Finská bunda do finskýho nečasu

...a teď ať si prší a fičí! Po nočním City Race jsem došla k závěru, že na tři podzimní větrný a poprchavý měsíce opravdu nebude stačit ani letní šusťákovka, ani kožený sako. Takže jsem vyrazila do nákupního centra s jasným cílem: nepromokavá prodyšná podzimní bunda, do města i na sport, pokud možno na mně obstojně vypadající, nemrzdí a špínovzdorné barvy. Hodinu jsem strávila váháním, zkoušením a konzultacema s prodavačkou i domovem... a nakonec jsem si odnesla tuhle. Má vydržet i silnější a delší déšť a má spoustu sofistikovaně skrytých kapes, rozepínadel a utahovadel (když jsem zjistila, že si můžu protiprůvanový vnitřní lem utahovat z kapsy, už jen čekám, kdy objevím skrytou šňůru kolem krku na snadné spáchání sebevraždy :o). Původně stála 280 éček, takže by tam nějaká ta kvalita bejt fakt mohla. Je to finská značka - a kdo jinej, než Finové, by měl vědět, jak se bránit nečasu? :o)

PS: Po pořízení fotodokumentace jsem došla k závěru, že jsem se minula výběrem povolání. Měla jsem se stát modelkou.

Nejlepsi slovnik je flaska

A ja jsem narodnostni bezdomovec, protoze mezi Rakouskem a Nemeckem zadna zeme neni. Tyhle prekvapive informace jsem zjistila pri sve prvni erasmus party. Jo, konecne jsem plnohodnotnej zahranicak. Sice oproti vetsine ostatnich s ostudnym, temer ctrnactidennim zpozdenim, ale ona proste nalada na opijeni az tak moc nebyla (i kdyz vcerejsek a vlastne i dnesek ukazal, ze to mozna byla chyba - neklidnej zub se moooznaa zacina umravnovat. Ze by se mi ho povedlo opit? :o) Party (a ji predchazejici hra v ulicich Turku) prinesla par novych znamych, par zazitku, nekolik zajimavych zjisteni (nejzajimavejsi jsou ta  z titulku a z prvni vety)... a hlavne pochopeni, proc se na zahranicnich pobytech tak moc chlasta. Ono to fakt rozviji jazykove schopnosti. Prestanete se stydet... a jak si najednou pokecate!

FINSKO 7 - ESN City Race