Počítačová ladička pro zapomnětlivé kytaristy

Jsme zachráněny - já i moje ubohá, dosud nenaladěná kytara. Už nemusím zuřivě pátrat po té mrše malé, schované, zastrčené, ztracené nebo jaké ladičce... osvítila mě myšlenka a objevila jsem na internetu ladičku ke stažení. Dělá se s ní líp než s klasickou ladičkou a navíc si můžete nástroj libovolně podladit/přeladit... Veleužitečnej prográmek nejen pro zapomnětlivé muzikanty můžete stahovat zde (odkaz Softpedia Mirror). Nebojte, mělo by to být free.

Školní postřehy, [tak!] aneb Proč si Češi pořád děkujou

Začal nám tu druhý týden semestru a mně se konečně začínají rozbíhat kurzy. Mám za sebou dvě hodiny švédštiny, naprostý úvod do Vnímání obrazu a první hodinu Sociálních sítí. A zatím se zdá, že bych se školou nemusela mít problémy.

Rychlodojmy z Helsinek

O víkendu jsem podnikla první velkou výpravu za hranice "domovského" Turku. Cílem jednodenního výletu do finské metropole nebylo turistické obdivování města a památek, nýbrž převzetí kola, které je tady ve Finsku téměř životní nutností. Nakonec jsem toho ale z Helsinek viděla dost. Dost na to, abych si začala myslet, že do Finska se nejezdí žasnout nad krásami měst, ale za něčím jiným. A že když to vezmete jako fakt, můžete i na těch nikterak přeskvostných městech vidět stopy zatraceně zajímavé historie... i současnosti. A začnete je kvůli tomu mít rádi.

Neodmyslitelná fotodokumentace včetně podrobných popisků zde:
FINSKO 9 - Helsinki (11. 9. 2010)

Hello, I am Tereza and I am lost

Tak nějak by to vypadalo, kdybych měla jednou větou představit sebe a svoje dosavadní působení v Turku. Jsem Teri a jsem ztracená. Lost in Turku. Tohle město je sice bezva... ale co se orientačních bodů týče, zejména z mé strany, jich moc nepobralo. A já na tom s orientačníma schopnostma nikdy nebyla nijak excelentně.

Obědová sebechvála aneb Vařím jako chlap

V nedělní poledne prostě nemůžu psát o ničem jiném, než o jídle. Abyste si jako nemysleli, že tady nějak strádám. To ani náhodou. Co víc, já si tu žiju naprosto blaženě a nadále se zdokonaluju v kulinářském umění! A dokonce mě to i začíná bavit. Zjistila jsem totiž, že vařím jako chlap.

Finská bunda do finskýho nečasu

...a teď ať si prší a fičí! Po nočním City Race jsem došla k závěru, že na tři podzimní větrný a poprchavý měsíce opravdu nebude stačit ani letní šusťákovka, ani kožený sako. Takže jsem vyrazila do nákupního centra s jasným cílem: nepromokavá prodyšná podzimní bunda, do města i na sport, pokud možno na mně obstojně vypadající, nemrzdí a špínovzdorné barvy. Hodinu jsem strávila váháním, zkoušením a konzultacema s prodavačkou i domovem... a nakonec jsem si odnesla tuhle. Má vydržet i silnější a delší déšť a má spoustu sofistikovaně skrytých kapes, rozepínadel a utahovadel (když jsem zjistila, že si můžu protiprůvanový vnitřní lem utahovat z kapsy, už jen čekám, kdy objevím skrytou šňůru kolem krku na snadné spáchání sebevraždy :o). Původně stála 280 éček, takže by tam nějaká ta kvalita bejt fakt mohla. Je to finská značka - a kdo jinej, než Finové, by měl vědět, jak se bránit nečasu? :o)

PS: Po pořízení fotodokumentace jsem došla k závěru, že jsem se minula výběrem povolání. Měla jsem se stát modelkou.

Nejlepsi slovnik je flaska

A ja jsem narodnostni bezdomovec, protoze mezi Rakouskem a Nemeckem zadna zeme neni. Tyhle prekvapive informace jsem zjistila pri sve prvni erasmus party. Jo, konecne jsem plnohodnotnej zahranicak. Sice oproti vetsine ostatnich s ostudnym, temer ctrnactidennim zpozdenim, ale ona proste nalada na opijeni az tak moc nebyla (i kdyz vcerejsek a vlastne i dnesek ukazal, ze to mozna byla chyba - neklidnej zub se moooznaa zacina umravnovat. Ze by se mi ho povedlo opit? :o) Party (a ji predchazejici hra v ulicich Turku) prinesla par novych znamych, par zazitku, nekolik zajimavych zjisteni (nejzajimavejsi jsou ta  z titulku a z prvni vety)... a hlavne pochopeni, proc se na zahranicnich pobytech tak moc chlasta. Ono to fakt rozviji jazykove schopnosti. Prestanete se stydet... a jak si najednou pokecate!

FINSKO 7 - ESN City Race