Úspěšně jsem dokončila tu nejotravnější a nejakutnější část administrativního procesu. Všechny dokumenty jsou vyplněné, potvrzené, podepsané... do obálky sbalené a na finskou adresu poslané! A to i přesto, že se mi před týdnem zdálo, že toho je tolik, že mi z toho dupne a bude po veškerým papírování.
"Až budeš mít pocit, že se proti tobě všechno spiklo, pak si vzpomeň, že ani letadlo nestartuje s větrem v zádech, ale proti němu." — Henry Ford
26. 5. 2010
Vyplněno, posláno, už je skoro vyhráno!
25. 5. 2010
Letecké katastrofy: Požár na palubě
24. 5. 2010
Áááááááááááááááááááááááááááááááááááá
...áááá... na víc se teď nevzmůžu. Nemám slov. Nechápu. Nevěřím. Nerozumím. Nemluvím. Respekt! Smekám! A... DĚKUJU. Zejména pánovi s číslem 68. Protože říkejte si co chcete... on ten tým vyhecoval. Hoši a Jardo, DĚKUJU!
23. 5. 2010
Prej že sportem ku zdraví... to tak!
Zázrak na ledě
Nejenže se nebudu muset stydět ve Finsku, ale ani na své budoucí švédské škole!!! Zázraky se dějou a někdy se i opakujou. Hokejisti porazili v semifinále Švédy... ale jak. A když už se ten zázrak opakoval dvakrát... tak proč ne rovnou třikrát? Abych se kdyžtak nemusela stydět ani při případném výletě do Petrohradu... nedejbože do toho fascinujícího města jménem Rusko, co leží asi čtyřicet kilometrů od Turku.
20. 5. 2010
Moje finský prodloužení a hokejový nájezdy
18. 5. 2010
Letecké katastrofy: Osudná noc nad Rudým mořem
nehodu jejich letadla se nepovedlo objasnit
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
