Kamarád pilot tvrdí, že si ve vzduchu připadá bezpečněji než na dálnici. Je tam mnohem víc místa a mnohem menší šance, že se s někým potkáte. Teorie to je pěkná a povzbudivá. Jenže když už se něco podělá, je nesrovnatelně lepší být ve sražených autech na dálnici, než ve sražených letadlech kilometry nad zemí. K největší vzdušné srážce dvou letadel došlo v roce 1996 nedaleko indického Nového Dillí. Chybu jedné posádky, která nejspíš nerozuměla pokynům dispečera, zaplatilo životem skoro 350 lidí.
Tak... a to je z mého katastrofického retrozpravodajství na nějakou dobu vše. ČT za pár minut dovysílá poslední díl série a já jsem zase bez práce. Začíná čekání - ne na nové havárie letadel, ale na objasnění příčin těch, které se už staly, na natočení nových dílů dokumentu a na jejich zakoupení televizí. Že to je nadlouho? Já vím.
Možná, až se vrátím z dalekého severu a pustím se do diplomky, tak zabiju dvě mouchy jednou ranou a dám se zároveň i do dokumentování starých nehod na území Československa. Už teď je jisté, že pokud něco obstojného vytvořím, tady na blogu se to určitě objeví. Otázkou je, zda se to objeví i někde jinde. Prozatím vám děkuju za čtenářskou přízeň a doufám, že jsem ve vás svým seriálem nepodpořila strach z létání. Takhle před prázdninama by to byla škoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat