Dvacet řádků slávy :o)

Dlouho, předlouho se tady už neobjevilo nic nového. Ne ani, že by se neudálo nic, co by za napsání nestálo, ale nějak se nechtělo. Teď ovšem musím dobrou "mlčetizlato" tradici zdejšího blogu porušit, neb se mi přihodilo po delší době, že moje jméno zase jednou vyšlo tiskem... a to ve vysoce atraktivním kontextu. Jsem citována jako důvěryhodný zdroj hned vedle tvůrce Lostů Lindelofa! Tak proč si trošku nepohonit ego... :o)

(Foto ve větším rozlišení ZDE, online verze článku na iHned.cz ZDE :)

Nový rozměr kolejních žranic

Pořídily jsme si s Paajou novou věc do naší kolejní domácnosti. A to prosím věc takovou, že ji nejspíš s čistým svědomím pasujeme na KAUF roku. Máme od včerejška novou horkovzdušnou troubu - a dneska byla ozkoušena. Jsme z ní naprosto konsternovány. A fakt, že jsme za ni vydaly všehovšudy 300 peněz (ne, nechybí mi tam nula), tu konsternaci a nadšení jen podtrhuje.

(Přes)příští zastávka - Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch!

Právě jsme se s Paajou rozhodly, kam se vydáme, až procestujeme celý Irsko. A rozhodnutí to bylo zcela nečekané. Člověk si tak projíždí zdroje k seminárce, nic zlého netuše... a skončí to tím, že zjistí, že v létě dvakrát projel město s nejdelším názvem na světě, aniž by o tom věděl. No není to k vzteku, nezaznamenat průjezd takovým Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogochem?

Dobrý víno v mizerný flašce...

Rodina mi kvůli bratrově nemoci zakázala (no, ne doslova zakázala, ale nedoporučila) jezdit na otočku domů, tak jsem zatvrdla tady v Praze. Teda, ne že by mi to zrovna dvakrát vadilo, to ani ne (číst knížku na úterní písemku můžu doma i v Praze), ale odpoledne jsem naznala, že už mi to sezení v kamrlíku (byť uklizeným) začíná lízt na mozek. A tak se šlo ven... 

Horrory z kolejní kuchyňky aneb Jak se zbavit hnusných sušenek

Akutně bych se měla učit, takže jsem se logicky vrhla na všecky ostatní činnosti, které je nezbytně nutné vykonat právě dneska. Spravila jsem si všecky gumy do vlasů, pokusila jsem se vyměnit nesvítící žárovku v pokoji (marně, nemáme náhradní) a protože je víkend, stvořila jsem jakožto správná žena v domácnosti zákusek. A teď vám o tom ještě navíc napíšu blog, aby těch nezbytně nutných činností nebylo málo :o)

Pseudoturboskandál na FSV - stanovisko turbobrzdy

Škandál, hrozící mojí alma mater FSV UK, je snad zažehnán. Možná jste ten následek aféry Plzeň zaznamenali taky: poté, co se v Plzni odhalila líheň turboprávníků, se začínají zkoumat i ostatní vysoké školy. No a tak se taky někdo velechytrý z MFD podíval do předvolebního programu našeho nového děkana a objevil tam věci děsivé. Někteří zasloužilí pedagogové vystudovali doktorské studium v době kratší, než je doba standardní! Škandál, velebnosti, fuj FSV, druhá Plzeň, Sodoma Gomora! A co na to my studenti?   

Fakulta sociálních věd Úžasného Končelíka

Moje alma mater má novýho děkana! A já se raduju, jako jsem se po dobu svýho studia kvůli škole (úspěšně absolvované zkoušky v to nepočítaje) ještě neradovala. Naším novým šéfem se stal doktor Jakub Končelík. Konča, kamarád mýho báječnýho konzultanta bakalářky (a asi i diplomky), mladej chlap z naší katedry, člověk, jevící se rozumně, pohodově, férově... a hlavně naštvaně na dosavadní směřování FSV. Snad konečně zavane vítr změn... Go, Končo, go!!!