Tajemství kouzelné kostky

Dneska se mi dostalo snad toho nejkrásnějšího překvapení za zatraceně dlouhou dobu. Dělám si tak symbolicky pořádek na stole... a padne mi do oka Kostka, kterou mi před odjezdem pro štěstí věnoval Piloťenko, aby se zbavil mého otravování, že potřebuju nutně novou, když jsem tu starou dobrou z gymplu ztratila.
Kostku jsem spokojeně sbalila, odvezla a umístila do bordelmisky na stolek. Jen občas jsem ji pohladila a zamyslela se, jak je nezvykle velká a těžká. Ale co, velká je proto, abych ji znovu neztratila, a těžká, protože je třeba je z nějakýho odolnýho materiálu, usoudila jsem. Jenže jsem netušila následující...

Můj nejrozporuplnější adventní věneček

Adventní věneček si vyrábím každoročně od té doby, co jsem na vysoké. Prostě to k té době tak nějak patří - jednou za týden zapálíte svíčku, zklidníte se, dojde vám, jak ten čas letí... a přivolá vám to tu správnou vánoční náladu.

Letos jsem poprvé vážně váhala, jestli si věneček vyrábět nebo ne. Nebylo to proto, že bych na něj neměla potřebné suroviny - mašle nebo podstavce na svíčky. Letošní advent pro mě nebude především radostné odpočítávání do Vánoc... ale posmutnělé odpočítávání do odjezdu. Až zapálím poslední svíčku, překulí se poslední noc, poletí věneček do koše... a já poletím domů.

Ale pak mi došlo, že tím, že odmítnu odpočítávat týdny do odjezdu, ho stejně nezdržím. A snad ve mně ty přibývající svíčky časem vyvolají i to těšení na domov, na Vánoce a na vás. A snad to aspoň trošku převáží rostoucí smutek z blížícícho se odjezdu.

Takže tedy první svíčka hoří.

Tři  týdny.

My zahraničáci z ÅA

Kdysi strašně, strašně dávno (asi před dvěma měsíci) jsem tu tesknila, jak se mi povedlo neobjevit se na oficiální skupinové školní fotce všech zahraničních studentů. Taky jsem se zmínila, jak mě Franzi utěšovala, ať si z toho nic nedělám, že mě dolepíme Photoshopem. A já slíbila, že až fotka bude, podělím se o ni s váma. Vy už si to možná nepamatujete, ale já jo. A fotka už je a sliby se maj plnit (a Vánoce budou za chvíli, takže není co řešit). Takže - to jsme my, zahraniční studenti podzimního semestru na Åbo Akademi.

Protože já říkám - na co Photoshop? Machr dokáže zázraky i s Malováním :o)
PS: Koho by fakt zajímaly originální fotky, najde je zde: Åbo Akademi Orientation Course

Stockholm nadivoko, díl II.

Minule jsem skončila u vytržení z dotazu, zda jsem z Jermeny. Nadešel čas se z okouzlení roztomilou švédštinou probrat a dopovídat zbytek dne - zbývá toho ještě dost a dost.

Začíná jít do tuhýho

...a to ve všech ohledech. Začala nám regulérní zima. A taky se mi to příšerně krátí - za čtyři týdny už budu doma. Možná už i částečně vybalená. Nepředstavitelná představa. Takže se začínám zmítat v trischizofrenních křečích, co všecko ještě MUSÍM, co všecko ještě CHCI a co mi naproti tomu velí moje teplomilné domácké podvědomé ID, které by ze všeho nejradši sedělo u počítače, koukalo na Dextera a chlemtalo čaj a cider.

Nechce se vám číst celý článek? Koukněte aspoň na fotky!

• FINSKO 25 - Zimní Halinen

Stockholm nadivoko, díl I.

Na můj seznam navštívených zemí přibyla devátá. Švédsko. O víkendu jsem se konečně vypravila do hlavního města sousedů. Plánovala jsem to snad půl roku, těšila se tři měsíce... a očekávání se naplnilo. Navzdory šerednému počasí (ta sobota byla snad nejodpornější den, který jsem tady na severu vůbec zažila!).

Fotky si můžete prohlídnout tady:

• • Stockholm!

Plus starší, dosud neodkazované:

• • FINSKO 24 - Z každodenního života
  • FINSKO 23 - Z akcí
  • FINSKO 22 - Přístav a hrad v Turku

Rekognoskace nového prostředí

A hlavně pokus s fotoalby. Funguje tady vkládání alb z Rajčete?