30. 11. 2011

Perplex days

ikona.lifeNemůžu se ubránit variaci na jednu z mých nejoblíbenějších písní. "Just a perplex day, drink sangria in the dark..." Totálně paf den a já v šeru spokojeně popíjím nikoli teda sangrii, ale bowli. Slavím. Právě jsem vyhrála TŘI týdny bonusového času na diplomku! Tak to dopadá, když si člověk moc domýšlí a usoudí, že když na FSV znamenal termín přihlášky ke státnicím také termín odevzdání diplomky, bude to stejně i na jinejch fakultách. Ejhle, není.

Ale že mi trvalo, než jsem na to přišla. Musel mi to sdělit můj vnímavější spolužák poté, co mě jen tak mimochodem napadlo rozeslat spammail bývalému ročníku, jestli tam ještě nezbývá někdo podobně opožděný jako já, co by se chystal k lednovým státnicím. Ještě, že mě napadlo na konec lípnout ledabylé ujištění, že teda ta diplomka se odevzdává až 14. prosince s přihláškou ke státním, žejo?

V jedné z odpovědí mi přišly DVĚ skvělé zprávy.

1 - ano, je nás víc, co budeme státnicovat až v lednu - což otevírá možnosti spolupráci na státniotázkách

2 - NE, diplomka se neodevzdává 14. prosince /což je celkem za pár/, ale až 3. LEDNA!!!

 

Okamžitě jsem zavřela okno "diplomka FF", hodila do přehrávače DVD s nejnovější leteckou katastrofkou a ze spíže přitáhla lahev bowle. Protože když vyhrajete tři týdny času na diplomku /ČISTÝHO času nerušenýho přehnanou prací a školní docházkou [ano, včera jsem si definitivně podala žádost o přechod na kombinované studium a už jsem vyřešila časově nejnáročnější předmět s vyučující - do ledna nemusím chodit na řečtinu!!!]/ , chce to oslavu.

Aby bylo jasno, ty tři týdny neznamenají nic skutečně zlomového. Stíhala jsem to na 14. prosince, takže to nic moc nemění. Nečekám ani, že se to nějak výrazně projeví na kvalitě vznikajícího opusu. Takhle bych dokončovala kolem 10. prosince - po změně data budu dokončovat před Silvestrem. Ale znamená to, že si budu moct dát pár dní orazu bez výčitek! Jakmile se udělá hezky, budu moct sbalit jídlo, termosku s kafem, GPS, foťák, obout trekový boty a vyrazit na celej den za Prahu. Už mě svěděj nohy - zasloužej pětadvacet /kilometrů/.

 

Poslední dny jsou prostě nějak haluzoidní.

Včera se ke mně dostal mail, který pár dní putoval po redakcích MF Dnes, iDnesu a Technetu. Reakce na můj článek o letecké nehodě u Bratislavy.

Pisatel ostře kritizoval zdroje, ze kterých jsem vycházela. Což o to, na to má právo každý, ale já mám právo nebrat ho vážně. Jenže tady jsem to brát vážně začala, a to okamžitě: pisatel mailu byl tenkrát, před těmi 45 lety, PŘEDSEDOU VYŠETŘOVACÍ KOMISE oné letecké nehody. V roce 1966. Chápete to?

Redakce mě samozřejmě upozornila, ať to prověřím, jestli to je je vůbec možné. Tak jsem se do toho dala.

Odepsala jsem v lehce omluvném tónu. Za pár hodin přišla již mírnější odpověď. V mailu bylo tolik podrobností a informací, které by podle mého mínění nemohl vědět člověk, který se vyšetřování neúčastnil - vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva nebyla nikdy zveřejněna.

Extrémně mě potěšil závěr mailu: "S pozdravem a přáním zdaru. Věnujete se něčemu krásnému, co si to zasluhuje!"

/Ehm - mám za to, že výše uvedené jednoznačně potvrzuje, že pisatel skutečně JE bývalý vyšetřovatel leteckých nehod. Umíte si představit, že by tato slova napsal kdokoli jiný?/

Takže mě čeká další kus práce: pořádně pročíst jeho obsáhlou odpověď, přebrat si to a ověřit, co se ověřit dá. Některé věci moc zajímavě zapadají do jiných, které jsem dosud neměla ověřené.

Pak sepsat otázky, které bych prosila zodpovědět do rozhovoru, který vydáme.

A pak už myslet dopředu: dohodnout se v redakci, co se bude psát v prosinci a v lednu... a případně si domluvit povolení do archivu a vyrazit pátrat po stopách další nehody - srážky dvou letadel na Ruzyni, která měla šťastný konec - všichni, tedy kromě jednoho letadla, přežili. I to bude zajímavé: shodou jiných okolností se mi zase povedlo sehnat člověka, který v jednom z těch letadel seděl.

Nikdy mě nepřestane udivovat, když na někoho takového narazím. Ať jde o cestujícího, svědka, dispečera, vyšetřovatele nebo kohokoli dalšího.

Poslední dny se prostě dějou udivující a fascinující věci.

Doufám, že to ještě pár dní vydrží.

V pátek se koná oficiální seznámení rodičů a mého vyvoleného.

Jestli si padnou do oka, tak se budou dít věci...

;o}


/PS: Omlouvám se za používání podivných smajlíků a závorek. Klávesa s kulatýma závorkama mě opustila asi navěky./



4 komentáře:

  1. Tak tomu říkám trefa..:-) Vzpomněl jsem si na povídání se dvěma starými pány ve Vojenském historickém ústavu na Žižkově, kde se toho dne konala tematická výstava atentátu na Heydricha. Z těch dvou milých starých pánů se nakonec vyklubali pamětníci celé té události, kteří všechny aktéry osobně znali a věděli, kolik kdo od koho dostal za udávání. Kdyby to šlo, povídám si s nimi ještě teď...

    OdpovědětVymazat
  2. Buďto vyšetřovatel nebo autor cíleně ošklivých děl radící jinému, jinak si to vysvětlit nedovedu.
    Přijde mi zvláštní jak tě těší pátrání po nehodách, je to zvláštní a to se mi na tom líbí! Hodně štěstí s diploóómem, ať dobře doletíš.

    OdpovědětVymazat
  3. Pevně věřím, že zůstanu obyčejným okouzleným čtenářem a nestanu se někým, koho budeš shánět, aby vydal své svědectví. Tak ať dobře dopadne další práce se zdroji i oficiální seznamování :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, to mě tak těší!
    http://nd05.jxs.cz...png?1322908408
    Tu, jiné rozlišení nemám, žel, je to rozmazané ale to se u LOMa stává :-D Snad tě i přesto potěší!

    OdpovědětVymazat