Každý půlrok si říkám "ještě tenhle semestr a pak už to bude lepší". Člověk musí mít nějakou pozitivní vyhlídku do budoucna. A tak si maluju vyhlídky... a místo zlepšení je to snad půlrok od půlroku horší. Školních povinností neubývá, pracovních přibývá... a do toho ještě hromada osobních věcí, co si svůj díl pozornosti taky upřít nedají. Takže snad pochopíte, že blog jde opravdu stranou.
"Až budeš mít pocit, že se proti tobě všechno spiklo, pak si vzpomeň, že ani letadlo nestartuje s větrem v zádech, ale proti němu." — Henry Ford
31. 10. 2011
Příliš rušný podzim
3. 10. 2011
Jak jsem lovila faaakt velký letadlo
... tedy to největší, Airbus A380. Včera jsme ho měli v Praze, což jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. Takže ráno raníčko Teri vstala, foťák, počítač a kafe v bágl poskládala: půjdu, maminko, k ranvejím, letadlo sobě ulovím! A tak se také stalo. Kromě toho, že jsem konečně po téměř dvou letech pochopila, že když chce člověk opravdu ostré fotky, musí fotit na maximální velikost (grrr!!!!), jsem nacvakala asi třista fotek, z toho některé myslím docela dobré. Taky mi zkolaboval počítač, kvůli čemuž se moje fotky nestaly titulníma na iDnesu. A taky se zpozdila moje skvělá reportáž o šílencích s foťákama za plotem. S chutí bych vám ji sem dala, ale přijde mi nefér předbíhat vlastního chlebodárce... :) Inu, musíte si počkat, až to vydá Technet.
PS: A tak se také stalo:
Jak se loví letadlo. Devět hodin čekat a doufat, že nezmění dráhu
Jak se loví letadlo. Devět hodin čekat a doufat, že nezmění dráhu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)