"Velká holka" A380 - malý problém a velké obavy

Zpráva o prvním vážnějším problému největšího dopravního letadla světa dneska proletěla médii. Airbus A380 australské společnosti Qantas musel nouzově přistát v Singapuru, když mu za letu vybuchl jeden ze čtyř motorů. Podle všeho nešlo o nic katastrofálního, letadlo bez větších problémů přistálo a nikomu se nic nestalo. Opět mě to ale přimělo zamyslet se nad tímhle letadlem a nad příčinami nedůvěry a nepříjemného pocitu, který z téhle "velké holky" mám.  

(Letadlo po nouzovém přistání s poškozeným motorem. Zdroj: Idnes.cz)

Už když se první kousek z rodiny těchhle macků (délka 73 metrů, rozpětí křídel skoro 80, výška 24 metrů!) vydal do služby k aeroliniím, mísily se ve mně pocity. Se svou velikostí a kapacitou (standardně 500-600 cestujících, ale lze ho upravit až na kapacitu 880 pasažérů!) tohle letadlo nemůže nebudit obrovský respekt, zvědavost a obdiv. To rozhodně. Moc ráda bych ho viděla na vlastní oči... a kdybyste mi zaplatili let, neodmítla bych. 

Zároveň jsem z něj ale měla jaksi nedobrý pocit. Víte, co to je - 800, ale klidně i těch 500 nebo 600 lidí? Je to celá moje rodná vesnice (i s aglomerací). Pěknej dav lidí. Až se tomuhle mackovi něco vážného stane, bude to tragédie, které nejspíš nebude v dějinách letectví rovno.

Prozatím nejhorší letecká nehoda (když nepočítáme 11. září 2001), srážka dvou Boeingů 747 na Kanárských ostrovech, si vyžádala 583 obětí. Tam se na zemi srazila dvě až donedávna největší letadla světa. A skóre téhle tragédie by mohla havárie jediného megaairbusu s přehledem překonat.

A ono se to jednou stane, nedělejme si iluze.

Letadla prostě nehody mívají a momentálně nevím o žádném běžně užívaném dopravním letadle, které by nemělo na účtu smrtelnou havárii. 

A tohle je vážně kráva všech krav. Jasně, velká letadla mají i své výhody - turbulence ho rozhází míň než menší typy, při výpadku motorů doplachtí na delší vzdálenost... ale mají i spoustu nevýhod. Jsou obrovská, těžká a těžkopádná, takže se hůř ovládají a pomaleji reagují na pokyny pilota, potřebují dlouhou ranvej, táhnou obrovské množství paliva. 

A třeba i taková blbost - ale když jsem teď lítala obyčejnou (v porovnání s tímhle malinkou) A320, přemýšlela jsem, že by asi nebylo lehký zorientovat se v kupříkladu zakouřené kabině, kdyby se člověk měl dostat ven. A co v takové krávě, která je dvojnásobně velká? Nechtěla bych v ní v panice hledat nouzový východy, fakt ne.

A už vůbec neuvažujme o hnusném, ale všudypřítomném nebezpečí teroristického útoku. Hned po předání prvního letadla aeroliniím jsem v jakési diskusi četla názor přibližně tohoto znění: Teroristi se budou předhánět, kdo dostane tenhle kousek ze vzduchu. Stovky lidí jednou ranou případným atentátníkům bezpochyby zajistí nejvyšší místa v jejich zvrhlém mučednickém nebi. 

Brrrrr.

Pak, jak to tak bývá, ten nepříjemnej dojem otupil a ve mně převládl spíš obdiv nad tím, že taková obrovská věc vůbec existuje... že lítá... a tak. Respekt a úžas (mimochodem, na vyvolání úžasu je skvělá tahle virtuální prohlídka kokpitu :o) Ne okouzlení - tohle letadlo, ač je majestátní, se mi až tak moc nelíbí. Je spousta hezčích a zajímavějších, tohle je na můj vkus prostě moc velký a jednotvárný.

Při čtení dnešní zprávy se mi ten mrazivej pocit přihlásil znova. Jasně, že naprosto nelogicky - tahle příhoda dopadla výborně. Ukázala minimálně následující:

a) posádky jsou dobře vycvičené
b) letadlo si pranic nedělá ze ztráty jednoho motoru a v pohodě doletí na zbývající tři
c) výbuch motoru nepoškodí zbytek letadla

Všecko hezký. Všech 459 lidí se dostalo na zem bez úhony. Ale stejně mi zatrnulo.

Možná mě vyděsilo to číslo - 459. A vsadím fusky, že ještě nebylo plně obsazený.

Qantas až do odvolání pozastavil lety všech svých šesti A380, dokud se prý nevyšetří příčiny dnešního problému - což taky je zatraceně drahá zábava. Ale svědčí o tom, že ani samotná společnost svým letadlům teď tak docela nevěří. Ono na tom není nic moc divného. Je běžné, že nová letadla (což A380, která lítá asi tři roky, bezesporu je) mívají "dětské nemoci", závady, které se odhalí při pravidelném provozu a postupem času se vychytají. Ale ani to není úplně povzbudivé.

Opět jsem se zamyslela nad tím, jestli vůbec má smysl vyrábět a provozovat (aspoň pro přepravu lidí) takhle obrovská letadla. Jasně, po ekonomické stránce je výhodnější vypravit jedno megaletadlo než dvě menší, ale... stejně se v naprosté většině případů nenaplní. Až se něco stane, bude pozdě řešit, že kdyby těch 600-800 lidí cestovalo minimálně dvěma menšími letadly, nejspíš by obětí nebylo tolik (šance, že se srazí dvě letadla, je nesrovnatelně menší než šance, že se něco stane s jedním).   

Asi jsem už zdeformovaná, jak pořád ty katastrofy sleduju.

Ale z tohohle éra prostě nemám dobrej pocit. Kéž bych mu křivdila.