Válka v hlavě

Místo tohohle blogu bych měla psát seminárku na sociologii zpravodajství. Jenže se k tomu pořád nějak ne a ne odhodlat. Už jsem si k psaní stihla udělat kafe s colou (stoprocentně zaručený a osvědčený studijní podporovač), zelenej čaj do konve... a že na to fakt sednu. Kafe je dopito, čaj chladne... a mně v hlavě zuří nelítostná válka. Mezi mým lepším a horším já.

Lepší já (se zářivým úsměvem): Tak, nadopováno, a může se jít psát!
Horší já (otráveně): Vždyť se sotva vstalo...
L (povzbudivě): Musíme psát! Za dvě hodiny chcem jít volit a večer je zabitej. A dost možná i zítřek dopoledne. Padáme psát!
H (líně): Ale do večera je ještě tolik času... a celej víkend k tomu!
L (trpělivě): Za odpoledne se to nestihne. A o víkendu píšem seminárku, katastrofku a ještě chcem ven...
H (náhle ožívá): Jéééé, no vidíš, katastrofka! A co kdybysme to přehodili, dneska katastrofku a seminárku až zítra?
L (naštvaně): To teda ne! Katastrofka nebude! Do té se dokopeme vždycky, do seminárky ne. 
H (diplomaticky): Fajn. Tak když ne katastrofka, tak co ten novej díl House? Včera večer se slibovalo, že si ho pustíme jako mentální rozcvičku před psaním... Vždyť to je jen třičtvrtěhodinka...
L (nesmlouvavě): Na to zapomeň! Možná odpoledne za odměnu, až napíšem aspoň teoretickou kapitolu.
H (ublíženě): Ale slíbilo se to! To není fér! Jak ti můžu věřit, že si to pustíme pak, když to bylo slíbený už na ráno a taky se to nesplnilo?
L (omluvně): Hele, tak třeba dřív. Aspoň si otevřem tu knížku a pořádně rozmyslíme, jak to pojmout! Pak už se bude psát líp.
H (stále ublíženě): Ale to jsme už přece udělali včera!
L (nejistě): No, ale ne tak úplně...
H (hystericky): Bylo to úplně! Zase lžeš! Doktor House má pravdu, VŠICHNI LŽOU! House... House... (podvědomě otevírá složku s názvem Filmy, seriály, video)
L (nepříčetně): NEOPOVAŽUJ SE!!!
...
...
:o)

---

Sakra, jak má člověk něco rozumnýho dělat, když se obě poloviny jeho já málem rvou???
Jdu si pustit toho House a budu doufat, že se tím Horší já ukonejší a třeba usne.
Jen doufám, že z toho to Lepší já neklepne pepka a já nezůstanu navěky bez pracovní morálky... :o)