Pink Floyd - Coming Back to Life

Vracím se do života, aspoň písničkou. Po hodně dlouhé době vám zase posílám pár tónů a slov k zamyšlení... čím to je? Asi tím, že mám pocit, že se do toho života doopravdy vracím. Velká naděje se splnila a prázdniny mě zase postavily na nohy; doufejme, že to vydrží. A kdo chcete, hledejte si v písničce hlubší smysl... je jich tam spousta. Hlavně proto patří k mým nejoblíbenějším už pěkných pár let.

Coming Back to Life Pink Floyd

Návrat do života  Pink Floyd

Where were you When I was burned and broken While the days slipped by from my windows watching And where were you When I was hurt and I was helpless 'cause the things you say and the things you do surround me While you were hanging yourself on someone else's words Dying to believe in what you heard I was staring straight into the shining sun Lost in thoughts and lost in time While the seeds of life and the seeds of change were planted Outside the rain fell dark and slow While I pondered on this dangerous but irresistible pastime I took a heavenly ride through our silence I knew the moment had arrived For killing the past and Coming back to life   I took a heavenly ride through our silence I knew the waiting had begun And I headed straight Into the shining sun

Kde jsi byl když jsem byla na dně a zlomená Zatímco dny plynuly kolem mého okna a já jen zírala A kde jsi byl, když jsem byla zraněná a bezmocná protože věci, které jsi říkal a věci, které jsi dělal, mě obklopovaly Zatímco ses upínal na slova někoho jiného Umírals důvěrou v to, cos slyšel Já zírala do zářícího slunce Ztracena v myšlenkách a ztracena v čase Ale semínka života a změny už byla zaseta Venku pomalu a temně padal déšť A já přemýšlela o těch nebezpečných, ale neodolatelných hrách Vydala jsem se na fascinující jízdu naším mlčením Pochopila jsem, že přišla chvíle zabít minulost A vrátit se do života Vydala jsem se na fascinující jízdu naším mlčením Pochopila jsem, že začalo čekání A vydala jsem se přímo k zářícímu slunci

Nádherný text, nemyslíte? A značně univerzální - z čehož pramení moje láska k téhle písni. Milovala jsem ji ve zvláštní době před třemi nebo kolika roky, milovala jsem ji potom jako symbol znovuvzkříšení... a když opět přišel dlouhodobý pokles rozpoložení, měla jsem ji na paměti jako připomínku toho, že zase bude líp. A teď se zdá, že si ji zase můžu pustit a věřit, že to, o čem se v ní zpívá, je pravda. Že zabíjím minulost a vydávám se zase ke slunci.

Kdy jsem ji poprvé slyšela, nevím. Jako mnoho dalších fantastických věcí je i tenhle song z dílny mého nejoblíbenějšího Floyda, kytaristy Davida Gilmoura. A pokud si dobře vzpomínám, Gilmoura s jeho kradmým optimismem končící floydovské éry jsme na gymplu moc nectili - tam se jelo na watersovské depresi Zdí a Odvrácených stran Měsíce, nemýlím-li se, Jene...? :o) Mám tedy za to, že jsem Davea a jeho "moudrost stárnoucích pánů, druhých houslí z velkých kapel, kteří si už najednou nemusí nic dokazovat" objevila až po gymplu.

Člověku utekla stará parta, co pomáhala zvládat deprese rané dospělosti - babrat se v nich sám, to by bylo na jednoho moc. I rozšířila jsem své povědomí o Floydech víc... a objevila jsem perly, včetně téhle písně. A jak vidno, ty perly nezašedly, ani se nepoztrácely. Patří do mé zlaté pokladnice a patrně v ní zůstanou. A občas se stane, že do té pokladnice sáhnu a něco z ní vytáhnu... jako teď.

Vracím se znovu do života, všechno tomu aspoň zatím nasvědčuje. Dlouhé měsíce únavy, nemocí, nestíhání, nespokojenosti a nevyrovnanosti se snad zase ztrácejí a křivka mého života zase nabírá ke konjunktuře. Krize se zlomila v Irsku - co tě nezabije, to tě posílí; prázdniny v Orlických horách s bratrem a týden v Chorvatsku už jen uspíšily rekonvalescenci. Při periodě "blbýho období" cca 2-3 roky bych zase mohla mít na pár měsíců klid - a vy koneckonců taky. Snad budu zase nějakou dobu míň protivná, míň rýpavá... a zase snad bude tady na blogu co číst. (Ostatně, na to se blýská už delší dobu - nějak vím, o čem psát, jen ne a ne chytnout tu pravou slinu...)

A kdo chce psa bít, hůl si najde - a kdo chce v textu jinotaje hledat, ten si je tam najde taky. Neříkám, že tam nejsou, je jich tam plno. Snad si v ní to správné poselství najdete i vy.

Jdu to zatáhnout a ztratit se zase do svých myšlenek. Dobrou...