Týden po státnicích aneb Co všecko se dá stihnout

Postátnicový týden - to bylo naše magické zaklínadlo asi posledního půl roku. Takové odkladiště snů a plánů - na co nebyl čas, to se odkládalo Po státnicích... Z Postátnic se stal Postátnicový týden, a týden bohužel není nafukovací. Stihly jsme toho za něj hodně. Zdaleka jsme ale nestihly všecko - a říkám si, že to je vlastně dobře... Splnit si všecky sny a plány během jednoho týdne by bylo až moc. A co bychom dělaly ty další roky? :o)

Tá da da dá dá... Bakaláři!

Tak je to tady - Bc. Tereza Šírová! Ode dneška si můžu před jméno hrdě psát titul... Vypadá to divně a zní to ještě hůř. A navíc mi to ještě skoro půl roku k ničemu nebude, dokud na promoci nedostaneme tu "ruličku", jak to dneska hezky označila spolužačka... Ale je to hotovo. Je to za náma... Tak dlouho jsem na tuhle chvilku čekala, a teď jsem tak utahaná, že mi to vlastně ani nedochází.    

U2 - Stuck In a Moment

Zítra jdu na to. A řekněme si na rovinu - zažila jsem už lepší dny a lepší pocity. Pořádně to na mě dolehlo, když se Paaja před dvanáctou sebrala a vypravila do oněch míst, odkud předčasně není návratu... Musím ale sebrat poslední zbytky morálky a naposled si projet českou historii a Moravcoviny. A tak se rozjíždím z otupění do provozního stavu a k tomu mi zní tahle písnička. Nádherná je sama o sobě, ovšem její akustická verze, kterou si vám dneska dovolím podstrčit, naprosto nemá chybu. Snad se kousek toho klidu a odevzdanosti, které mi teď tak hladí dúšku, přenesou i na vás...

Nebreč, Péťo

Kopačky jedou domů z Eura. A mě to překvapivě mrzí. Fotbal mi zrovna žíly netrhá, naznala jsem ale, že si přenos rozhodujícího zápasu s Turkem pustím v rozhlase, už jen kvůli předstátnicovému odreagování a kvůli zachování nezbytného přehledu. Ne že bych letos čekala postup, český tým už nějakou dobu nic moc, teda spíš nic než moc, co byste taky čekali, když tam jsou hráči hlavně za zásluhy... Pokud propadák na Euru pomůže urychlit změny, které fotbal potřebuje jako koza drbání, ať to je odbytý co nejdřív. Jestli jsem ale někomu doopravdy ostudu nepřála, byl to náš brankář. Vždycky, když se o něco hrálo, tvrdila jsem Ať vyhraje lepší, ale ať Čech nedostane moc gólů.

Se zdravým rozumem se léta dožít - Irsko čeká...

Velká událost. Předevčírem nám přišel mail s nabídkou letního bydlení v Corku, řekly jsme si tedy, že koupíme letenky a bude. Pročež se tak stalo: právě včera! Odlet máme stanoven na 10:50 dne 16. července, letíme krásným modrobílým letadlem irské nízkonákladovky RyanAir. Kytara má vlastní místo a já pevně doufám, že jí povolí taky kabinové zavazadlo, když už je zaregistrována jako řádný cestující :) Ale všechny tyhle pozitivní zprávy jsou bohužel jen podružné. Pozornost si zatím žádají jiné věci...

To je dnes vedrrrrrro, přřřřijďte v zářřřřřřřřří!

...pravila loni u zkoušky Okurka Naložená, převeliká, přestará, sdělil nám o rok starší kolega... Okurku my naštěstí u státnic mít nebudeme, na optimismu to ale nepřidá. Včera se navíc objevila první krize. Zmizela naštěstí s vyspáním, hrabe nám ale čím dál víc, perly z nás padají jako z perlorodek. Dny ale letí vražedným tempem a práce pořád moc a moc. Dneska dokončeny dvě dějinné otázky a jedna teoretická... Tento způsob narozenin zdá se mi býti poněkud nešťastným.

Už se na nás chystaj... už si tužky a zuby brousej

Devět dní. Z celkového počtu 35 otázek tisko-foto-specializace mám 14 pečlivě a vlastnoručně zpracovaných na kartičkách ve Studnici vědění, ze zbývajících jedenadvaceti jich snad polovinu rámcově vím nebo tuším a v nouzi nejvyšší bych o nich něco řekla snad zplacu. Nejhorší bude ta historie - hotovou mám zatím jednu otázku z osmi a tuším, že to bude hnus. A Sekera group (složení Končelík, Bednařík, Sekera, Cebe a kdovíkoho si ještě přivedou jako posilu) už se na nás chystá...

Fotoreportáž z předstátnicové přípravy

Zbývá 14 dní - málo, otázek - moc. Už druhý den se proto intenzivně, tzn. od rána do večera (se spoustou malých přestávek) učíme. A to prosím doopravdy. Učíme se tak moc, že ani nemáme čas psát na blogy - jen v zájmu vyššího dobra (abychom u přijímačkového pohovoru na Nová média měly o čem mluvit coby o novomediální aktivitě :) jsme včera na Degénech rozjely naprostou novinku - textovou reality show POSSE REM ESSE čili Online přenos z předstátnicové přípravy aneb Sledujte, jak se z Degénů stanou cvoci... (to je reklama, jestli jste to nepochopili, tak koukejte sledovat :o) Semtam tam lípneme větičku z aktuálního dění. To však moje grafomanské choutky dostatečně neuspokojuje. Teda, grafomanské jsou dostatečně uspokojeny zpracováváním otázek, to jo, ale ty publikační zahálejí - a tak jsem se aspoň chopila aparátu, že zachytím, jak to u nás vypadá, když se vrhneme do víru studia... abyste nám jako věřili, že vážně něco děláme. 

Za šestnáct dní to budu mít za sebou... snad

Státnicové kostky vrženy. Je to tady, napjatě očekávaná informace: Za šestnáct dní to bude odbyto (a nebo taky ne). Asi už půl hodiny znám datum a hodinu, kdy předstoupím před státnicovou komisi: 18. června v 10:30 hodin. Ani vyspat mě nenechaj, kojoti :o) Z čeho mám ale obrovskou a nefalšovanou radost, je složení komise: Novotný - Moravec, Bednařík, Trunečková. Lepší to snad být nemohlo...