Je to za náma

Opět jsem dlouho nepsala. Tak dlouho, že jsem skoro až zapomněla, jak můj nový blog vypadá /ne, pořád ještě jsem se s ním naplno nesžila/. Tentokrát jsem pro to měla vážný důvod - rekonstruovali jsme byt. Povedlo se, přežili všichni: my rekonstruující i rekonstruovaný. A povedlo se to báječně...

 

COTAMTIIDIOTIKSAKRUVYVÁDĚJ

...zněla moje dnešní první ranní myšlenka. Nikdy bych neřekla, že za správných okolností dokážu vyletět z postele s ještě zalepenýma očima. Do normální vstávací doby mi zbývala hodina a mě probudil řev leteckejch motorů. Ale jako fakt ŘEV. 

Jak jsem se stala adoptivní kočičí mámou

Jedním z mých vysněných dětských povolání byla kromě archeoložky, doktorky a agentky FBI také pečovatelka v kočičím útulku - kočky jsem milovala snad odjakživa. S péčí o ně to už tak žhavé nebylo, ale dětské sny jsou přece od toho dětské, aby byly nesmyslné. Vyrostla jsem a sny mě z různých důvodů opustily - s tím o kočičím útulku skoncovala alergie. Skoncovala i s mým předsevzetím, že až budu jednou mít vlastní bydlení, bude tam se mnou nějaká ta chlupatice bydlet. Osud tomu ale chtěl tak, že jsem se přestěhovala do nedaleké blízkosti jednoho kočičího útulku... 

V zákulisí letiště: Letové ověřování

Pod docela obyčejným názvem se skrývá velezajímavá činnost, díky níž mohou letadla snadno a hlavně bezpečně létat a přistávat. Navádí je pozemní navigace - a ta musí ukazovat přesně. A aby přesně ukazovala, o to se stará specializovaný tým lidí a letadel, za kterými jsem se vypravila s foťákem... a výsledkem je druhý díl letištního seriálu. 

Mám ale pocit, že bych tentokrát měla udělat i druhou neoficiální a neprofesionální polovinu, do níž zahrnu taky svoje slastné slintání nad modrou oblohou a letohrádkem Hvězda pod náma při kalibračním letu, letmý pocit dotčenosti, když jsem před "hopsáním" na kontrolním klesání dostala zvracecí pytlík, úžas z toho, že i letadla se odemykají obyčejným klíčkem a poučování kalibračních pilotů, že vaření je důležitější než lítání a ať se sebou něco udělám. Nu, tahle reportáž stála ve všech směrech za to.

Jak se kalibruje letiště, aby letadla trefila na zem

Kamenné kompozice 2: Letní vábení

Měla jsem v úmyslu obšťastňovat vás kamennými mozaikami každou neděli. Jenže když to nejde, tak to prostě nejde. Sice jsem se odhodlala a pustila se do skládání... ale nebylo to ono. Pořádná tvůrčí nálada se prostě nedá urychlit. Zato dneska se přihlásila s o to větší vervou, nečekána a vlastně ani nezvána. Ale když už přišla, musí se využít. Nebo zase odletí někam do dálek a už se nevrátí... 

"Na pouti za zkušenostmi snažím se najít svou vlastní cestu

Někdy si vážně přeju, abych mohl prostě odletět 

Když si myslím, že se posouvám kupředu, věci se najednou zastaví

Mám z toho strach - zdá se mi, že to tak bude navždy
A tak si hledám svůj vlastní prostor
A snažím se zjistit, kdo vlastně jsem..."

Dovolenkový kočkolap

Můj kočičí absťák došel vysvobození - po návratu domů jsem zjistila, že k sousedovic nepříliš přátelské kočce přibylo kotě. Prvotní nadšení z mláděte, skotačícího v máminejch kytkách, však vystřídal úžas. Tohle stvoření je exot. Kotě KoKotě, Kočka PaKočka, Pakuška, Koťula. Nechá se  to sice chytit, ba dokonce i hladit, ale tváří se přitom tak zničeně, že by jen průměrně milosrdnýho člověka popadly výčitky svědomí a radši to zase pustil. Seznamte se s první kočkou, která regulérně, utrápeně a otráveně vzdychá. A tváří se, jako by ji člověk nemuchlal, ale trhal jí hlavu. I když, možná za to nemůže a je to tím ksichtíkem. Vypadat jako poloviční Hitler /ano, takhle nějak podle mě vypadá Kitler.../ asi není žádná slast.

V zákulisí letiště: Oprava dráhy

Usoudili jsme v redakci, že na léto, dobu dovolených, kdy do letadel sedají i ti, kteří se na ně jinak dívají s respektem a možná i s obavami, existují i vhodnější témata než letecké katastrofy (ty si necháme zase na podzim). A tak jsem se dala do nového seriálu, který ukazuje tu přívětivější tvář leteckého světa - kde věci fungují tak, jak mají. Tak ho koukejte sledovat - až poletíte na dovolenou, budete moct před známými dělat chytré, jak všemu rozumíte :o)

První díl je ryze aktuální. Pražáci, všimli jste si, že v poslední době lítají letadla nízko nad Prahou - a už nezvykle dlouho? To proto, že se přistává na vedlejší dráhu; ta hlavní se opravuje. Po dlouhých padesáti letech v provozu. Vyrazila jsem tam na zvědavou fotoreportáž. 

Kilometr dráhy rozkopaný. 

Takovou opravu ruzyňské letiště nepamatuje