Krásné Vánoce a p. f. 2016

...prostě ať je váš konec tohoto roku i rok nový ve znamení toho, co máte rádi.

:-)

Z dětského deníčku Amélie, té bestie

20 března 2015, 10:25:03

Tak prý na to tady prozatímně kašlem, T. nemá čas se mi o to starat a k počítači mě nepustí, jinak bych to dozajista zvládla. Takže prý vypnout myši, když je nedokážem posílat zpět. Co už. Prsk. Jsem v pubertě a všecko je mi jedno. Prsk, vřísk.

Život s Amélií 4: Dálkové ovládání vypínače

David naučil Amélii parádní kousek. Nebo spíš zjistil, že její přirozené schopnosti lze využít nanejvýš působivým způsobem... :-) Odteď, když chceme v obýváku zhasnout vsedě od stolu, nemusíme kvůli tomu vstávat a nožičky si šoupat. Stačí laserový ukazovátko a Amélie. 

Jinak jsme si užili pokračování akce Houstone, máme problém. Želvy se probudily ze zimního spánku, vrátily se do terárka a Amélie začala žárlit. A zjistila, že želvy jsou fajn hračka. Když jsme ji asi pošesté během dvanácti hodin přistihli v terárku, lhostejno zda jsme přístupové cesty přehradili knížkama, krabicema, lepicí páskou či čímkoli dalším (naučila se otevírat terárium asi čtyřmi různými způsoby a mám pocit, že jinak to už fakt nejde) a minimálně jednou z toho pobaveně seděla nad želvou převrácenou na záda a zoufale komíhající nožičkama, usoudili jsme, že to takhle nepůjde. 

Proti Amélii jsme nasadili vodní dělo (rozprašovač vlhkosti do želvího terária; po pěti aplikacích stačí sáhnout na rozprašovač a Amélie okamžitě zanechá jakékoli činnosti a prchá), urychleně jsme složili skříň, co u mě v pokoji zahálela tři měsíce a želvy putovaly na výšiny. Tam se zatím nedostala. (Kolegyně tvrdí, že to je otázka času. My doufáme, že Amélie brzy ztloustne, zleniví a želvy se jí okoukají.)

Tak uvidíme.

Život s Amélií 3: Houstone, máme problém

"Bořku, tys dal kočku do terária?
Bořku, řekni sakra, žes tu kočku do terária dal TY!!!" 

Nedal. Amélie se naučila otevírat si větračky.

Houstone, máme problém. Teda želvy ho budou mít.

 

Amélie u nás je tři měsíce a zdárně se vyvíjí. Váží dvě kila, umí jima nadělat pěknej bordel vzhledovej i hlukovej a pořád vynalézá nový a nový šílenosti. Ožrat mi kytku? Lézt po lince? Nic není problém. Ale to terárko mě fakt, fakt dostalo.

Věřím, že už s ní začíná cloumat puberta a za pár měsíců se všichni dočkáme dospělosti.

Zpěvy novoroční: Odjezd & Moskevská virtuálka

Rok 2014 odpočítává poslední hodiny a minuty a já opět bilancuju. Letos jsem si tedy to hlavní bilancování odbyla už před pár dny, střízlivěcí cestou z Třebíče, kde jsem se s kamarády účastnila pěkně veselé štěpánské taškařice... a právě tou cestou se mi vylouply dvě písně, které jsou pro ten můj končící rok dosti výstižné. Dlouho jsem si myslela, že to letos bude zase anglicky a že udělám výjimku a zopakuju Changes Hugha Laurieho, protože tohle byl fakt Rok Změn, a k tomu že přihodím jednu rozporuplnou snivost z jednoho seriálu... ale pak mě osvítilo a došlo mi, že k tomuhle roku patří něco jinýho. Tyhle dvě věci, které patří k sobě a které podkreslovaly jedno z nejzvláštnějších období tohohle roku.

Klidné Vánoce a p. f. 2015

Život s Amélií 2 - Druhých čtrnáct dní

Amélie pozítří oslaví tři měsíce života a ve čtvrtek to bude pět týdnů, co se mi dostala do spárů. I když poslední dobou to spíš vypadá, že jsem se dostala do spárů já jí. Naučila se za tu dobu dost věcí, co jsou napřestlamu, ale taky spoustu věcí, co stojí zato... 

• Velmi dobře chápe význam slov NESMÍŠ a FUJKOČKA. To ovšem neznamená, že se podle toho vždycky zařídí.
• Pochopila, k čemu jsou zadní tlapy. Že když je zapojí do škrábací hry, stane se ze hry boj. Au.
• Instinktivně vycítila, že myš je myš, a že myš je nepřítel. S plyšovou krysou z Ikeji se rve tak zuřivě jako s ničím jiným. A nosí ji v tlamě tam a zpátky a párkrát už mi ji položila za dveře pokoje.
• Naučila se zatahovat drápy, když si hraje. Když chce. 
• Snese na krku obojek.