DD 13: Nad tímhle světem už hvězdy nepadaj?

Miluju noční oblohu a miluju teplé letní noci v polovině srpna, kdy temným nebem proletují padající hvězdy. Snad každé léto si vyhradím minimálně jednu noc, kdy sama či s někým, s kým se dobře mlčí, sedím pod hvězdnou oblohou, popíjím něco dobrého, brnkám si na kytaru, koukám vzhůru, lovím hvězdné záblesky a pověrčivě si snažím si něco přát.

Dublinský deník 12: Letištní odyssea se šťastným koncem

Pro veliký úspěch jsme si dneska zopakovaly výlet na dublinské letiště. Tentokrát to však dopadlo o poznání lépe než posledně a domů jsme se sice znaveně, ale spokojeně vrátily s letenkami na cestu domů. Než jsme si ten hřejivý pohled mohly dopřát, musely jsme překonat pár problémů.

Dublinský deník 11: Jak jsme hrály na kanály Pánovi opodál

Po včerejším velkém výletu k Bonovi a k moři (o tom někdy příště, zatím si můžete udělat obrázek podle fotek: http://terryle.rajce.idnes.cz :) jsme se dneska opět vrátily do pracovního procesu. Míša si totiž konečně vzala ze zásob to, co jí patří - peníze, které od začátku utratila za společné výdaje - a poklad ve skleničkách se značně ztenčil ze stovky na nějakých 40 eur. Situace si tedy vyžádala rychlé řešení: vyrazily jsme znovu rejžovat. A bylo to přínosné: nejen finančně, ale hlavně lidsky. Poznaly jsme další zajímavou postavičku...

Dublinský deník 10: Myslím na zadní vrátka, hon na letenku zahájen

Asi třetinu pobytu máme úspěšně za sebou, a tak mě včera napadlo, že bych se mohla začít lehce zajímat o to, jak se dostaneme domů. Fikaně jsme si totiž nekoupily letenky zpáteční, ale jen jednosměrné. A nechávat koupi letenek zpět na poslední chvíli, to je nejlepší způsob, jak za ně vypláznout nekřesťanskou sumu. Případně je nesehnat vůbec.

Dublinský deník 9: Was a beautiful day...

Hlásím úspěch na plné čáře a na všech frontách. Pozor, bude to na dlouho: Poprvé jsme se dostaly přes vysněnou a už nedoufanou hranici 20 eur/jedna/den, trhly jsme absolutní rekord ve výši kořisti, máme první papírové bankovky, daly jsme si nejlepší větrník na světě, vyfotila jsem několik policajtů, ztratily jsme averzi k Temple Baru, absolvovaly jsme neuvěřitelně povznášející proměnu z pouliční socky-muzikanta na tůristu s nadhledem, pokecaly jsme s fajn Angličany (z nichž jeden vypadal jako Piky :) koupila jsem si irský hrníček, aktivovaly jsme irskou simku, dopsaly jsme zbývající pohlednice a ještě jsem stihla zkoumat netušené možnosti mojeho úžasného fotopřístroje...

Dublinský deník 8: Příběhy z Úplatkářské uličky

Cestou do "práce" mě jen tak napadlo, co vlastně v překladu znamená Grafton. Když už tam hrajeme, ať aspoň víme, jak se to jmenuje. Vytáhla jsem slovník a nestačila jsem se divit: graft = 1) roub, 2)transplantát, 3)úplatky, korupce. Nemusím snad podotýkat, že mě nejvíc dostal třetí význam. Okamžitě jsem naše pracoviště překřtila na Úplatkářskou uličku. (Zatím se nás ale nikdo uplatit nepokusil. Takový úplatek, abychom chvilku ztichly, by nebyl zrovna nepraktický... i když nepopírám, že by to poněkud urazilo moje umělecké sebevědomí. Tak zle nám to zase myslím nezní.)

Dublinský deník 7: Za všechno může Bono!!!

Není umění problémy vyřešít, z toho člověk nemá ten pravý požitek. Umění je najít oběť, kterou lze z těch problémů obvinit, která za všecko může. A já dneska toho viníka všeho našla!!! Ukažme si na něj...