(Přes)příští zastávka - Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch!

Právě jsme se s Paajou rozhodly, kam se vydáme, až procestujeme celý Irsko. A rozhodnutí to bylo zcela nečekané. Člověk si tak projíždí zdroje k seminárce, nic zlého netuše... a skončí to tím, že zjistí, že v létě dvakrát projel město s nejdelším názvem na světě, aniž by o tom věděl. No není to k vzteku, nezaznamenat průjezd takovým Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogochem?

Dobrý víno v mizerný flašce...

Rodina mi kvůli bratrově nemoci zakázala (no, ne doslova zakázala, ale nedoporučila) jezdit na otočku domů, tak jsem zatvrdla tady v Praze. Teda, ne že by mi to zrovna dvakrát vadilo, to ani ne (číst knížku na úterní písemku můžu doma i v Praze), ale odpoledne jsem naznala, že už mi to sezení v kamrlíku (byť uklizeným) začíná lízt na mozek. A tak se šlo ven...