Akce Cork 4: P r š í !!!

Konečně si připadám jako v Irsku. Zítra tu budeme čtrnáct dní a teprve včera, ano, včera v pondělí, tzn. DVANÁCTÝ den našeho pobytu zde, se rozpršelo. Jakože pořádně, od rána a celý den zataženo a poprchavo. Neuvěřitelné. Kromě té nesporné výhody, že mám konečně pocit, že je všecko v pořádku a tak, jak to být má, to má i vedlejší účinky: totální demoralizaci a demotivaci, aspoň na mě. A tak, aby se neřeklo, napíšu sem pár řádků...   

Akce Cork 3: Zážitky z věže a okolí

Tak jsme tu už týden. Máme moc práce a jaksi nestíháme, takže na blog nezbývá času, navíc se stále ještě nevyřešil wifiproblém. Svědomí mě ale nutí dokopat se k činnosti, tak vám tedy ve stručnosti napíšu, co se za dny od našeho příjezdu událo... Máme šoustr, práci a vzduchotěsné vězení ve věži!

Akce Cork 2: Jak jsme sem přijely

Z Čech až na konec Evropy aneb Do Irska busem (Rozsochy - Žďár), vlakem (Žďár - Praha), busem (MHD Praha), busem (letištním), letadlem (irským), busem (MHD Dublin) a zase busem (meziměstský Bus Eireann Dublin - Cork :o)

Cork 2 - Ve městě

Bonus navíc: fotky z prvního dne - seznamovací výlet do města :o)

Akce Cork 1 - fotky z cesty

Těšte se na reportáž z cesty, zatím se pokochejte fotkama :o) A my, jsa extrémně znaveny dlouhou cestou (ne do Tipperarry, ač je to od nás, co by kamenem dohodil :) - jdeme se odebrat do hradního podkroví (my totiž nemáme dům, to je hrad!!!)  Vaši DeKojoti (v Korku)

CORK 1 - Cesta tam

Akce Cork 0: V předvečer velké cesty...

Tak. Zítra vyrážíme. A abyste si vy zvykali číst a já zvykala psát, začínáme už dnes, v předvečer celé akce: zatímco tu Paaja kojotí, já pracně tvořím úvod k deníčkovému zápisu - bloK, jak se patří. Vskutku se mi to nechce přepisovat, odpusťte tedy zhoršenou kvalitu :o) ale zase si můžete užít moje úžasné ilustrace...

Rozjímání před cestou dalekou

Za tři dny touhle dobou už budeme v Corku - den Dé se blíží. Dneska jsem začala definitivně balit, přeměřovat a převažovat bágly, hledat na netu přesné informace o rozměrech, váze a co se smí a co se nesmí... a poznenáhlu se zase začala ozývat věrná přítelkyně, letištní fobie. Že jsme špatně pojmenovali spolucestující kytaru, že bude těžší kufr, že bude příruční bágl přesahovat centimetrem rozměry... Ach jo, zabte to někdo, ať je od toho pokoj... :o) 

Scorpions - Holiday

Prázdniny. Všecko, co bylo, je najednou strašně dávno a všecko, co bude, je strašně daleko. Zvláštní mezidobí. Obvykle prázdniny znamenají shon, vzrušení, vypadnutí ze stereotypu, dálku... Pro mě letos znamenají opak - návrat domů. Klid ubíhajících dní, jeden jako druhý, kterému jsem už odvykla. Dny, kdy je každý sobotou, protože ráno nemusím vstávat a táta s bratrem jsou doma... A tak čekám. Čekám, až se zase vrátím do svého shonu a až si mě zavolají dálky někam daleko... A zatím tu poslouchám tuhle krásnou písničku, ze které čiší ty pravé prázdniny... plné dálek, co volají. Poslechnu je, už brzo...